Your search for the hoolzhishgi Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.P’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bitsii’ nineez nít’ę́ę́’ k’íinígizh lá.
3-hair 3-long.N past 3-3-cut.P DISCCh’iyáán ’áshłaadóó tsííd bik’i hooziid.
food 3-1-cook.P-from embers 3-onto area-1-cover.Pdajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdeidííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.Pdeiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Pdeiilzhóó’
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.Pdidiiljéé’
3DO-1dpl-start.fire.Pdidííníłjéé’
3DO-2-start.fire.Pdidííłjéé’
3DO-1-start.fire.PDoo t’áá k’ad nich’i’ hasdzíí da.
do.not.want.to towards.you.pos 1-speak.P NEGdoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.PDziłneeláagí nánisé’ ’azee’ háágeed.
mountain-end-at growing.herb medicine up-3-1-dig-1.PDíí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.
this TOP donkey very 3-eat.Pdííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.Pdííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.Phadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phaiilgizh
3DO-1dpl-cut.it.out.PHastiin ’éí tsídii ła’ ’adah ’ayídzíí’ą́.
man TOP bird INDEF down 3-3-knock.off.SRO.PHádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í nił nast’a’?
When past first airplane 2-with 3-fly.Pháágeed
3DO-1-dig.it.out.PJooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.Pjíí’aal
3DO-4-chew.it.PNaa’ółí hanii náneeskaadí bił yíyą́ą́’. ’Alóós ga’ (yíyą́ą́’).
bean NEG.FOC tortilla 3-with 3-1-eat.P | rice FOC (3-1-eat.P)Nibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.
1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lą́ą an emphatic encliticfind in Navajo Particle Lexicon
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
nidasiilkáá’
pl-3DO-1dpl-investigate.it.Pnideiskáá’
pl-3DO-3dpl-investigate.it.Pnijizlá
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.Pnisiilyá
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnisoolá
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNTUdi yee’ da’íídóółtah yéeni’ háajį́’goshį́į́ da daįįnóołta’.
NTU-at really pl-2dpl-attend.school.R contrary.to.assumption somewhere such.as pl-2dpl-study.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yee’ really, in truth, very, extremely.find in Navajo Particle Lexicon
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yę́ę, yéeni’ expresses a desirefind in Navajo Particle Lexicon
- da such things asfind in Navajo Particle Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ńléígóó díníyáa dooleel.
there-GÓÓ 2-go.sg.SP FUTShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adah downward from a heightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -dóó from a specific location or point in space or time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahish’áád toss away’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




