An example search has returned 50 entries
*Nidlóóhísh doodaii’ doo sha’shin nidlóoh da?
2-cold.X-Q or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGBikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NICh’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?
hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NIChidí daats’í bee hólǫ́ doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?
car maybe 3-with 4-exist.N or 2-Q car 2-with 4-exist.NIChidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’ét’a’ doodaii’ dził bąąhgóósh ch’ét’a’?
airplane-Q hogan 3-over-along 3-fly.P or mountain 3-side-along-Q 3-fly.P
listen
Did the airplane fly over the house or along the mountainside?
bookmark- -ísh enclitic for yes/no questions
- -káá’ on, on top offind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a datefind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -ąąh on, besidefind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a datefind in Navajo Postposition Lexicon
- location
Chidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghąą’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
listen
Did you work outside up to noon?
bookmark- da’ particle for yes/no questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilfind in Navajo Adverb Lexicon
- -jį́’ up to, as far asfind in Navajo Postposition Lexicon
- time
- -di atfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- naashnish workfind in Navajo Verb Modes
Da’ dibé nee hólǫ́?
Q sheep 2-with 3-exist.NIDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carDíí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?
this manure-Q where-from 3-ooze.PDíkwíísh nibeegashii?
how.many-Q 2-cowDíkwíí lá ninááhai?
how.many Q 2-winterHa’át’éegoshą’ t’áadoo díníyáa da?
why-Q neg 2-go.sg.P NEGha’át’ééjí
haa néelt’e’
Haa níníłnééz?
what 2-tall.relatively.NIhaa nízah nináhálzhishgo shą’
haa nízahdę́ę́’ hoolzhiizh
Haa’ísh nínígai?
where-Q 2-hurt.IHaaʼí yeeʼ dibé naakaí?
where-Q show.me sheep 3-walk.around.CIHahgo Jáan hooghan ’íílééh?
When John hogan 3-3-make.FHastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.PHastiin dóó ’at’ééd lá ha’át’íí ’áyiilaa?
man and girl Q what 3-3-make.PWhat did the man and the girl make?
bookmarkhá’at’é-go
Háadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHáágóó lá díníyá?
where-to.Q 2-go.FHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáí lá bá nidáá’?
who Q 3-for 2-enemyway.ceremonyHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa lá?
who-Q boat 3-3-make.P DISCK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
listen
Did s/he perhaps shoot arrows under or over the bridge?
bookmark- -ísh enclitic for yes/no questions
- doodago particle or
- daats’í particle for perhaps
- -yaa under, beneath, downfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -tis overfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrowsfind in Navajo Verb Modes
Kin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?
Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CIAre you at Flagstaff or at Albuquerque?
bookmark