An example search has returned 50 entries
ʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats'í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F’At’éédísh yiniłtsą́?
girl-Q 3-2-see.P-ísh
Da’ chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
Q car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’ Ron saad neiiłkaah?
Q Ron word 3-3-investigate.IDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carDíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDíkwíí lá ninááhai?
how.many Q 2-winterGohwééh haa néeląą’ nee hólǫ́?
coffee how 3-much.N 2-with 4-exist.NIHa’át’éegoshą’ t’áadoo ’azee’ál’į́į́góó nisíníyáa da?
why-Q NEG hospital-to 2-go.sg.P NEGha’át’ééjí
Ha’át’íísh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIHa’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHa’át’íísh Mary nayiisnii’?
What-Q Mary 3-to.buy.IHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHaa níníłnééz?
what 2-tall.relatively.NIhaa nízah nináhálzhishgo shą’
Haa’ísh neezgai?
where-Q 3-hurt.NHaaʼí yeeʼ dibé naakaí?
where-Q show.me sheep 3-walk.around.CIHahgo hooghan ’ánílééh?
when hogan 3-2-make.IHahgo Jáan hooghan ’íílééh?
When John hogan 3-3-make.FHahgosh Daniel hidilníísh?
when-GO-Q Daniel 3-start.workHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.Pháágóó
Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
listen
Which team won? Denver Nuggets or Miami Heat.
bookmark- háí who
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- daats’í maybe, perhaps, possiblyfind in Navajo Adverb Lexicon




