An example search has returned 50 entries
Chidí daats’í bee hólǫ́ doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?
car maybe 3-with 4-exist.N or 2-Q car 2-with 4-exist.NIChidíísh bee hólǫ́ ’éí doodago ni daats’í ła’ nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.N TOP or 2 maybe one 2-with 4-exist.NIDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.PDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDa’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo ná ’adazh’niiyą́ą́’?
Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happenDa’ Ron yiską́ągo saad neidoołkah?
Q Ron tomorrow word 3-3-investigate.FDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDíísh haa yit’éego ’atiin?
this-Q how 3-be.NI roadDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’át’íí biniiyé shą́ą́h ńdídááh?
what 3-because 1-passing.by 2-go.IHa’át’íísh nizhé’é nayiisnii’?
what-Q 2-father 3-3-buy.Phaa níłtsááz
haa nóoshóní
Haash nízah kodóó nighanjį’?
how-Q 3-long.N here-from 2-home-tohahgo
Hastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.Phá’at’é-go
Háadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.Pháagi
háágóó
Hádą́ą́’ dii hooghan ’íinilaa?
when-past this hogan 3-2-make.PHádą́ą́’ Jáan Tó Hónaanígóó naayá?
When past John ocean across-to 3-go.PHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
listen
Which team won? Denver Nuggets or Miami Heat.
bookmark- háí who
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- daats’í maybe, perhaps, possiblyfind in Navajo Adverb Lexicon




