Your search for the hoolzhishgi Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Adáádą́ą́’, hééł sinil góne’ hasht’ehooshłaa.
Day.last belongings storage inside 3-1-clean.P’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Ashkii t’áá ’ádíláahęę’ nihił yah ’eelwod.
boy just annoyingly-past 1dpl-with into 3-go.P’Áádóó éí haa daadzaa?
and.then TOP what pl-3-do.P’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?
yesterday-Q 2-work.Pbik’ídédiz
3DO-1-wrap.it.around.it.PCh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’iyáán ’íishłaa ’áádóó da’iidą́ą́’.
food 3-1-make.P CONJ 1Pl-eat.PChidí bits’ą́ą́’ niiltłago t’óó yíyooyił.
car 3-from 3-stop.P-GO just 3-3-push.ProgDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.PDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdeiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Pdidazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.Pdidiiljéé’
3DO-1dpl-start.fire.PGohwééh nayiisnii’ídiísh bił bééhózin?
coffee 3-3-buy.P-at-Q 3-with 3-know.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at
- location
- -ił with
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Haalá t’áá ’éiyá naaltsoos niníłtsooz ni’.
what-Q just TOP paper 3-1-put.FFO.P recallhadadoołbįįd
pl-3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadeiilgizh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Phadííníłbįįd
3DO-2-fill.something.up.with.it.Phaiigeed
3DO-1dpl-dig.it.out.Phaiilgizh
3DO-1dpl-cut.it.out.Phanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Phazhdééłbįįd
3DO-4-fill.something.up.with.it.Phazhnííłchaad
3DO-4-card.it.(as.in.wool).PHáísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.Phááłgizh
3DO-1-cut.it.out.PKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Naaki yiskánídą́ą́’ da’iiníílta’go hahoolzhiizh.
two day-past pl-1dpl-school.NI-GO start-time.passing.PNaakiiskánídą́ą́’ dibé tó ła’ bá niníyį́.
two.days.ago sheep water INDEF 3-for 3-1-haul.PNáńsdzáago t’áá ’íídą́ą́’ ’ííníyą́ą’ dooleeł.
back-1-go.sg.P-GO just already INDEF-2-eat.P FUTnidasoolá
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi