An example search has returned 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however but not-yet all NEG
listen
Even though I started clearing the land this morning I didn’t finish.
bookmark- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- hashbį’ clear the landfind in Navajo Verb Modes
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ńdiishdááh startfind in Navajo Verb Modes
- ’ahbínídą́ą́’ this morningfind in Navajo Adverb Lexicon
- -dą́ą́’ past time
- time
- -aa to
- goal
’Aseezį́ binaaltsoos biníkádinishchid.
gossip 3-paper 3-through-1-stick.finger.P’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
listen
Long ago, while herding sheep with my mother, she used to tie a yarn around the newborn lamb’s neck.
bookmark- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlyfind in Navajo Adverb Lexicon
- -dą́ą́’ past time
- -ił with
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- na’nishkaad herd, go out herdingfind in Navajo Verb Modes
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
’Áádóó níléíjigo daaníigo t’óó ’áajigo shił dah ’adiilwod.
and.then over.there-toward pl-3-say.I-GO just that.way-toward 1-with start.off 3-drive.P’Áłchíní hastą́ą́ binááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.
children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N"Binák’eegóó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.F-jigo
-tsąąh
-yah
Bikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NIBilagáana ła’ níhit’ááh dookah jiní.
Anglo some 1Pl-close.to 3-go.Pl.F 4-say.NICh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.RChidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?
car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NIDibé bighan báátis dah yiishte’.
sheep corral 3-over up 1-climb.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoozhǫǫgo da’ííłta’ígíí t’éiyá yá’át’éehgo naanish bá dahólǫ́.
satisfactory pl-3-study.P-NOM only 3-good.N-GO work 3-for pl-3-exist.NIDził bit’áahgi bįįh haalzheeh.
mountain 3-close.to-at deer 3-3-hunting.CIHa’a’aahjíísh ’éí doodago ’e’e’aahjíísh nighan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2-homeHa’át’íí shį́į́ biniinaa łeech’ąą’í nidahał’in?
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHa’át’íí lá nizhé’é yaa naaghá?
what Q 2-father 3-about 3-do.CIHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHáí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FJį́į́dą́ą́’ t’óó k’asídą́ą́’ nihee nahóółtą́.
today just very.nearly 1dpl-with areal-rain.PK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IKin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?
Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CIKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PMósí yázhí chizhtah yiyah yílwod.
kitten woodpile.among 3-under 3-run.PNanise’ígíí ch’iiyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah ya’ádahoot’ééh dooleeł.
plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI futureNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from-GO breeze-GO very cold.SPNNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negŃléí dziłtsį́į́góó diit’ash.
there mountain-base-toward start-1du-go.du.ISha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgSháahsita’gi yihę́ęsgo tsin-ts’ósí bee yích’id.
1-point.between.shoulder.blades 3-itch.I-GO stick 3-with 3-1-scratch.PShik’is bił ’ílyeed ’áko shį́į́ da’diidį́į́ł.
1-friend 3-with 3-drive CONJ 1-Pl-eat.FShilééchąą’í sitsijį’ yilwoł.
1-dog 1-ahead-to 3-run.IShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG pastFor me, I didn’t know about this.
bookmarkSitsiitł’óól tsásk’eh bikáá’ dah yishłééh.
Navajo.hair.tie bed 3-on up 3-1-put.SFO.UI usually put my hair tie on the bed.
bookmark