An example search has returned 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Aná’ázt’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháńdaakah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-pl-3-go.pl.P’Aseezį́ binaaltsoos biníkádinishchid.
gossip 3-paper 3-through-1-stick.finger.P’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Azee’ál’į́įdi t’óó tsé’édin ’ájiidzaa.
hospital-at just worse 4-become.NP’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F'Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROG-ch’ą́ą́h
-dą́ą́’
-diníná
-k’ą́ą́h
-k’eh + -jí
-niinaa
-ts’ąą
Ch’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.
entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NIDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.PDíí ’ashkii Bilagáana bizaad shá bíbiyiił’aah.
this boy English 3-language 3-2-teach.IDoo ’ííłta’go biniinaa t’áá ’ałtsojį’ t’áá shídin hazlį́į́’.
neg 1-go.to.school.P-GO 3-because every-up.to just 1-without 1-become.PGohwééh haa néeląą’ nee hólǫ́?
coffee how 3-much.N 2-with 4-exist.NIHa’át’íí lá nizhé’é yaa naaghá?
what Q 2-father 3-about 3-do.CIHa’ąądi dibé bighan.
areal-other.side sheep 3-corralHaash nízah kodóó nighanjį’?
how-Q 3-long.N here-from 2-home-toHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N negHak’az ’ayóo bich’į’ sidziil.
cold really 3-towards 1-strengthHak’az bik’ee shíchį́į́h doo ’áháłchįįh da.
Háadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhapsHooghan bikáá’ dah si’áánígíí biyah danii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ałhiinídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
listen
Use strong pillars to build the hogan so that the roof will not cave in.
bookmark- -káá’ on, on top of
- dah up at an elevation, off, static, holdingfind in Navajo Adverb Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- -yah under, beneath
- Neuter Perfective (NP)find in Navajo Verb Modes
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- Future (F)find in Navajo Verb Modes
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
Jį́į́dą́ą́’ t’óó k’asídą́ą́’ nihee nahóółtą́.
today just very.nearly 1dpl-with areal-rain.PK’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.PDid s/he perhaps shoot arrows under or over the bridge?
bookmarkKin Łánídi daats’í ’éí doodago Bee’eldííldahsinildiísh naniná?
Flagstaff-at perhaps or Albuquerque-at-Q 2-go.around.CIKintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.
town-from quickly 2-return.P DISCNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
listen
When I was out herding I was resting under a pinetree and I went to sleep but suddenly to my surprise my dog woke me up.
bookmark- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- na’nishkaad herd, go out herdingfind in Navajo Verb Modes
- -yaa under, beneath, down
- location
- -gi at
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- hanááshyį́į́’ restfind in Navajo Verb Modes
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’iishháásh sleepfind in Navajo Verb Modes
- t’ah ńt’éé’ all of a suddenfind in Navajo Adverb Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ch’ééníssííd awaken him/herfind in Navajo Verb Modes
Sáanii ’éétsoh bi’oh ’ádaníłtso.
women coat 3-less.than indef-Pl-3.size.NShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShighanídóó ’e’e’aah bich’ijígo shádí bighan.
1-home-from west 3-in.the.direction.of older.sister 3-dwell.NShikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.
1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.PShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG pastFor me, I didn’t know about this.
bookmarkT’áá ’ahánigóó yiizįįh
just near 2-stand.IT’áá ká nikee’ ániidígíí biih wóó’éés lágo.
see.to.it 2-shoe new-IGII 3-into 2-step.in.O NEGT’áá shǫǫ da ’awéé’ nee hazlį́į́’.
at.least baby 2-for 3-become.PT’óó k’asdidą́ą́ dóola bizgoh.
merely nearly-past bull 3-3-gore.PTsé bikáa’gi béésh dah si’ą́.
rock 3-on-at knife up 3-sit.SNPTsé dzídzahashníiłgo baa naashá, daniidoiigo táchééh góne’ yah ’adoo’nił biniiye.
rock into.fire-3-1-put.P-GO 1-go.I 3-become.hot.P-GO sweathouse into in 3-PASS.put.PlO.F 3-becauseTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
listen
Last night, a (strange) dogs came walking in on us and lay down.
bookmark- tł’éédą́ą́’ last nightfind in Navajo Adverb Lexicon
- -ił with
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- yishááł walkfind in Navajo Verb Modes
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- sétį́ lie downfind in Navajo Verb Modes