Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P"Doildinę́ę’ daazts’ą́ą́ lá," didííniił.
3-be.outcast.NI-deceased 3-die.P DISC 3-2-tell.FAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGbik’ídiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.Fdadíníilkaad
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Idashoołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Pdazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.Fdeidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideiilzhóó’
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.PDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIDichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdizhdííłjéé’
3DO-4-start.fire.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.FHaashíyee’ díí naak’ee sinilí biniitááh t’áá daats’í bee hoot’į́.
try.and.find.out this eyeglasses 3-2-try.IP just maybe 3-with area-pas-see.Prog.Nhadeidééłbįįd
pl-3DO-3dpl-fill.something.up.with.it.PHáí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí whofind in Navajo Questions
- lá particle for content questionsfind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’eesbąs drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Háísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGjííłhį́į́’
3DO-4-melt.it.(snow).PK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeNichxǫ’ t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidoohłeeł
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnijiskáá’
3DO-4-investigate.it.PNizhéʼé nilą́ąjįʼ yigáałgo bikééʼ yilwoł.
2-father 2-in.front-to 3-walk.Prog-GO 3-behind 2-run.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Ájoolį́į́ł
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Níwe, t’óó bee nídinine’!
stop just 3-with 3-2-play.PSaad biihi’níłí bee neilnish.
word computer 3-with pl-2-du.work.IShilééchąą’í sitsijį’ yilwoł.
1-dog 1-ahead-to 3-run.IShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOT’áá ká tó tsíídkáá’ dididííkááł.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




