An example search has returned 50 entries

’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.

ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P

listenloadingplayingSpeaker: Natalie R. DesideriolistenloadingplayingSpeaker: Leslie Chavez

I was carefully putting down a scoop of ice cream when it fell.

’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah ’atah ’adishdiłgo ’i’íí’ą́.

yesterday 1-for 3-passing down 1-play.stick.dice.RI evening

’Adą́ą́dą́ą́’ shichidí tsé bik’ą́ą́h yíłbą́ą́z.

yesterday 1-car rock 3-against 3-run.P
listenloadingplaying

I ran my car against a rock yesterday.

’Akóyaa ’adah, t’áá baa ’áhólchįįh.

there-down down, just 3-to 2-aware.NI

’Ashkii yázhí ’ayóo hwe’ádílááh.

boy little very 3-mischief
listenloadingplaying

The little boy is very mischievous.

’ayóigo

listenloadingplaying

very, extremely

’ayóo

listenloadingplaying

very, extremely

’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.

long.ago very areal-rain.I past
listenloadingplaying

It used to rain a lot.

’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę bíneeshdlį́įgo yíłta’.

long.ago pl-story past 3-1-admire.I-GO 3-1-read.P

’Áłchíní hastą́ą́ binidááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.

children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N

’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.

that dog immediately water.into 3-run.U
listenloadingplaying

The dog immediately runs into the water.

Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.

certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P

’Oółháásh lágo.

2-sleep.O don’t

Bikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?

chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NI

ch’ínígóó

listenloadingplaying

everything possible without result, failure in spite of every effort, to no avail

Ch’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.

out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.P

Chidí kǫ́ǫ́ ndaajeehígíí t’áá ’ániidígo dahodeezlįįd.

car here 3-run.pl.I-COMP just recently pl-3-become.P
listenloadingplaying

These cars that run around here just recently came into existence, cars are a recent invention.

Chidí naat’a’í nihił dah diit’a’.

airplane 1dpl-with up 3-fly.P

Chidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?

car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.F

Daango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.

spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG

deigo

listenloadingplaying

up, upward, up in the air

Dibé bighan báátis dah yiishte’.

Sheep corral 3-over up 1-climb.P

Dibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.

sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGO

Dichin bik’ee doo bííchįįd da.

hunger 3-account neg 3-become.hopeless.P neg
listenloadingplaying

On account of famine conditions have become hopeless.

Doo ’áádę́ę́’ naagháa da nít’éé’áłt’ąą nida’iilyéego ’índa níyá.

NEG there.from 3-go.about.I NEG past after.all pass.pay.I-go only.then 3-arrive.P

Doo ’áłah dadiidleeł da.

NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEG

Doo kingóó diit’ash da.

NEG town-to 1dpl-go.du.Prog NEG

Dooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.

wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P

Dził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.

mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.Prog
listenloadingplaying

It’s raining up on the point of the mountain.

Hoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.

Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.P
listenloadingplaying

I guess it’s warm in Phoenix. No wonder people go around without coats.

Hoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.

Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC

k’asdą́ą́’

listenloadingplaying

almost, nearly

Nitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.

2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usually

Shá bíighah yáshti’ lá.

sun proportionate 1-talk.I DISC

Shilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.

1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEG

Shimá bílájish chiideesh’įįł, hááláayóo deesk’aaz.

1-mother 3-gloves 3-1-use.F because very 3-be.cold.P
listenloadingplaying

I am putting my mother’s gloves on because it is cold.

Shitah honeezgaigo, doo naashnish da dooleeł.

1-body 3-pain.P-GO NEG 1-work.I NEG 3-become.F

Shiyáázh Damóogo ’índa ’áádę́ę́’ nídeesdzá

1-son Sunday.GO will.be from 2-returning.F

Shízhe’é yéeni’ ’ayóó ’iiná bee nanihizhneeztą́ą́’.

1-father past-deceased very life 3-with 1pl-4-teach.P

Shį́įgo ’ahbínígo ’ashdladi dóó ’ałníi’go k’adę́ę ha’a’aah łeh.

summer-GO morning-GO five-at and half-GO almost 3-sunrise.I usually
listenloadingplaying

At five thirty in the summer time the sun is about to come up.

T’áadoo hosh biih dadoołtaałí.

neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-Í

T’áá ká ’ooshháásh.

neg 1-go.to.sleep.O

Tsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!

quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.P

Tó ńlį́įgo ha’naa niníyáá ńt’éé’ kohgo tó bínéés’ąąd.

water 3-be.N-GO area-across 1-walk.P past here water 3-rise.P
listenloadingplaying

When I waded across the river the water came up to here.

wónáásdóó

listenloadingplaying

soon, finally

yaa

listenloadingplaying

down, downward

Yiską́ągo nighandi naadeeshááł.

tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.F

Yóó’ ’anáshyeed.

away 1-run.I
listenloadingplaying

I’m running away.

ʼAtʼééd doo bzhǫ́ǫ da dooleeł.

girl NEG 3-with 3-happy.NI NEG 3-become.F