Your search for * in time biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah ’atah ’adishdiłgo ’i’íí’ą́.
yesterday 1-for 3-passing down 1-play.stick.dice.RI evening’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past’Ashkii nishłínę́ędą́ą́’ łah yoostsah bik’íníyá.
boy 1-be.NI-past once ring 3-1-find.P’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.
long.ago very areal-rain.I past’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.FAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. K’ad ’éiyá naadą́ą́’ naalyéhé bá hooghan góne’ nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremely
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- k’ad now
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Britain bikéyahą́ą t’áá ’ałtso ’ahíi’nilgo kéyah United States wolyéhígíí bilááh ’áníłtsxo ńt’éé’.
Britain 3-land just all 3-combine.P-GO land United States 3-call.NI-COMP 3-beyond 3-size.NI pastChidí doo diits’į́į́hgóó biniinaa bitoo’ biih yíką́ą́ nít’éé’ ’áłt’ąą diists’ą́ą́’.
car NEG 3-start.I-GOO 3-because gas 3-into pass-pour.OC.P past after.all 3-start.PDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating enclitic
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
- t’áadoo not
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Damóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ’íits’a’ída nít’éé’ ’áłt’ąą Irene níyáago ’índa hahodíídláád.
NEG 3-sound.P-NEG past finally Irene 3-arrive.P-go only.then 3-uproar.PDoo yéé chizh yah ’ííjaa’í hooghan shį́į́ ’adííłk’ą́ą́’ nít’éé’.
DOO YÉÉ firewood into 3-1-carry.pl.P-Í hogan probably 3-1-burn.P pastHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PJohn dáádílkałdóó sizį́į́ dóó ’áádę́ę́’ déez’į́į́’.
John door-from 3-stand.SPN and there-from 3-look.CIKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discKinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discMary hádą́ą́’sh ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
Mary when-past-Q school-from 3-return.PNa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naadą́ą́’ t’ah doo dadiigááhdą́ą́’ deiiti’.
corn before pl-3-leaves.turn.white.I-past pl-3-1dpl-harvest.PShighandóó ha’a’aahjígo ’ahidiildzis dóó ’ákóyaa bida’atiin.
1-house-from east-to-GO join-together-canyons and there-down 3-off-roadShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShighanídóó ’e’e’aah bich’ijígo shádí bighan.
1-home-from west 3-in.the.direction.of older.sister 3-dwell.NShikindóó t’áá ’ahanidi nikin si’ą́
1-house-at just near-at 2-house 3-sit.P.SROShilééchąą’í sitsijį’ yilwoł.
1-dog 1-ahead-to 3-run.IShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
Shimá dóó shizhé’é Yootóodi ’ółta’ ńt’éé’.
1-mother and 1-father Santa.Fe-at 3-go.to.school.NI pastShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all
- t’áadoo not
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shį́į́dą́ą́’ łé’é yázhí shee hazlį́į́’.
summer-past pony 1-with 3-become.PT’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.
still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.about.SPN pastT’ah ’ałk’idídą́ą́’ t’áá neesh’į́į́ ńt’éé’.
still quite.long.ago just 2-1-see.P pastT’ah doo lą’í náháhą́ądą́ą́’ ’Ashįįh Bii’ Tóodi shighan nít’ę́ę́’.
still NEG many year-past Salt.Lake.City-at 1-home pastT’ahádą́ą́’ niha’áłchiní ’ólta’di bá hada’didoołííł.
right.now 2pl-children school-at 3-for pl-2dpl-enroll.FT’ą́ą́tsoh táá’góó yoołkáłę́ędą́ą́’ ’ałdó’ Tóta’góó tádííyá.
May three-góó day-past also Farmington-góó 1-went.PTooh ńlínigíí t’óó bááłk’iis yisháałgo shee ’i’íí’ą́.
river merely 3-alongside 1-walk.Prog 1-with evening timeŁa’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




