Your search for * in time biihidzóhí 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah ’atah ’adishdiłgo ’i’íí’ą́.
yesterday 1-for 3-passing down 1-play.stick.dice.RI-GO evening’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashbį’ clear the land’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńdiishdááh start’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -go verb and subordinating enclitic
’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F-dę́ę́’
-ee
Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
- ’ayóo very, extremely
- díísd jį́įdi nowadays
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastChidí k’adę́ę yichxǫǫh lágo naháłnii’.
car almost 3-fall-apart.I altered 3-1-buy.PDeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.PDibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.
lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.PDííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?
this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.PDoo ’íits’a’ída nít’éé’ ’áłt’ąą Irene níyáago ’índa hahodíídláád.
NEG 3-sound.P-NEG past finally Irene 3-arrive.P-go only.then 3-uproar.PDoo yéé chizh yah ’ííjaa’í hooghan shį́į́ ’adííłk’ą́ą́’ nít’éé’.
DOO YÉÉ firewood into 3-1-carry.pl.P-Í hogan probably 3-1-burn.P pastDoo yéé shaa dinílwodí ’ats’in shį́į́ t’éiyá bik’ííníyáá nít’éé’.
DOO YÉÉ 1-to 2-run.P-Í bone possibly only 3-on-2-find.PDziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.
mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.PHa’a’aahdę́ę́sh naaghan ’éí doodago e’e’aahdę́ę́sh naaghan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2 homeHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?
where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.IHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHooghan binááshwoł ńt’éé shimá sání shich’ahóóshkeed.
hogan 3-encircling-1-run.Prog past 1-grandmother 1-3-scold.PK’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo not
Kintahdę́ę́’ łį́į́’ shił nááldlosh.
town-from horse 1-with 3-crawl.CIKóhoot’éédą́ą́’ dibé yázhí t’óó ’ahayóí hazlį́į́’. K’ad ’éí doo t’óó ’ahayói da.
last.year sheep baby a.lot 3-Pas-it.occured.P now this NEG a.lot NEGNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a sudden
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naadą́ą́’ t’ah doo dadiigááhdą́ą́’ deiiti’.
corn before pl-3-leaves.turn.white.I-past pl-3-1dpl-harvest.PNaalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- time
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ńle’dii to my dismay, out of luck
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Náhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from-GO breeze-GO very cold.SPNSha’áłchíní béeso ’ashladiin baa nínil ńt’éé’ t’ááła’ajį́ ’ałtso yibadooskai.
1-children money 50 3-for 2-put.PlO.P past at-once all 3-3-exhaust.PShighandóó ha’a’aahjígo ’ahidiildzis dóó ’ákóyaa bida’atiin.
1-house-from east-to-GO join-together-canyons and there-down 3-off-roadShighanídóó ’e’e’aah bich’ijígo shádí bighan.
1-home-from west 3-in.the.direction.of older.sister 3-dwell.NShilééchąą’í sitsijį’ yilwoł.
1-dog 1-ahead-to 3-run.IShizhé’é mósí néidiiłts’in ńt’éé’ biyaa haalwodgo ná’ádoolts’in.
1-father cat 3-3-act.with.fist.P past 3-under 3-go.P-GO REFL-3-act.with.fist.PShínaaí łahda bił náhoniidoh.
1-older.brother sometime 3-with 3-become.warm.RT’ah doo lą’í náháhą́ądą́ą́’ ’Ashįįh Bii’ Tóodi shighan nít’ę́ę́’.
still NEG many year-past Salt.Lake.City-at 1-home pastT’ahádą́ą́’ chidí ná hasht’e nálnééh ’áko doo ’akéédę́ę́’ díileeł da.
before.thus car 2-for 3-3-fix.I so NEG INDEF-behind 2-be.F NEGT’ahádą́ą́’ niha’áłchiní ’ólta’di bá hada’didoołííł.
right.now 2pl-children school-at 3-for pl-2dpl-enroll.FT’ahádą́ą́’ dah ’ayítł’óh.
before.thus up 3-2-loom.set.IT’óó k’asdidą́ą́ dóola bizgoh.
merely nearly-past bull 3-3-gore.PTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




