Your search for * in time biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.
long.ago very areal-rain.I past’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home’Áłchíní hastą́ą́ binááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.
children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N’Áłchíní hastą́ą́ binidááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.
children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N-dę́ę́’
-dóó
Amá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidChidí doo diits’į́į́hgóó biniinaa bitoo’ biih yíką́ą́ nít’éé’ ’áłt’ąą diists’ą́ą́’.
car NEG 3-start.I-GOO 3-because gas 3-into pass-pour.OC.P past after.all 3-start.PDeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.PDíí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?
this manure-Q where-from 3-ooze.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ’íits’a’ída nít’éé’ ’áłt’ąą Irene níyáago ’índa hahodíídláád.
NEG 3-sound.P-NEG past finally Irene 3-arrive.P-go only.then 3-uproar.PDziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.
mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.PHa’a’aahdę́ę́sh naaghan ’éí doodago e’e’aahdę́ę́sh naaghan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2 homeHaa nízahdę́ę́’ hoołtį́į́ł?
how 3-long-from rain.ProgHaash nízah kodóó nighanjį’?
how-Q 3-long.N here-from 2-home-toHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Haidą́ą́’ shich’ą́ą́h ’ííchííl na’nishkaadgo.
winter-past 1-protect 3-snow.P 3-1-herd.CI-GOHáádę́ę’shą’ díí ch’ah nizhóní léi’ naa yílts’id?
where-from-Q DEM hat 3-beautiful.NI INDEF 2-to 3-move.air.SRO.PHáádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?
where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.IKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo not
Kintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.
town-from quickly 2-return.P DISCKinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discKinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a sudden
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Náhookǫsdę́ę́’ níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from breeze-GO very cold.SPNNeeznáadigóó ’oolkiłgo ’áłah ’aleeh daaní.
ten.at-toward time-GO meeting pl-4-say.NIÓlta’di ndeii’néego ’ashkii ła’ kin bizánághahdę́ę́’ shich’į’ ch’élwodgo bił ’ahídégoh.
school-at 1pl-play.I-GO boy some building-3-around-from 1-to out-3-run.P-GO 3-with 3-1-collide.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -zánághah around’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Sha’áłchíní béeso ’ashladiin baa nínil ńt’éé’ t’ááła’ajį́ ’ałtso yibadooskai.
1-children money 50 3-for 2-put.PlO.P past at-once all 3-3-exhaust.PShicheii hastą́diin nááhai yilááhdę́ę́’ ’aníłdįįd.
1-grandfather sixty years 3-beyond-from 3-3-survive.PShighandóó ha’a’aahjígo ’ahidiildzis dóó ’ákóyaa bida’atiin.
1-house-from east-to-GO join-together-canyons and there-down 3-off-roadShilééchąą’í yázhí shikéé’ yildlosh ńt’éé’ hashtł’ish yiih yildloozh.
1-dog little 1-behind 3-walk.Prog past mud 3-into 3-walk.PShilééchąą yázhí shikéé’ yildlosh ńt’éé’ hashtł’ish yiih yildloozh.
1-dog little 1-behind 3-walk.Prog past mud 3-into 3-walk.PShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.
1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.PShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all
- t’áadoo not
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’ah ’ałk’idídą́ą́’ t’áá neesh’į́į́ ńt’éé’.
still quite.long.ago just 2-1-see.P pastT’ah ’ałk’idídą́ą́’ sik’is t’áá yiiłtsą́ą́ nít’ę́ę́’.
still long-ago 1-friend just 3-1-see.P pastT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’ah doo lą’í náháhą́ądą́ą́’ ’Ashįįh Bii’ Tóodi shighan nít’ę́ę́’.
still NEG many year-past Salt.Lake.City-at 1-home pastT’ą́ą́tsoh táá’góó yoołkáłę́ędą́ą́’ ’ałdó’ Tóta’góó tádííyá.
May three-góó day-past also Farmington-góó 1-went.PTó Haach’i’dę́ę́’ ’ííyisíí naashá.
Tohatchi-from truly 1-go.CITsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




