Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG’Ashiiké yázhí ła’ chidí yikáá’dę́ę́’ ’adah ’adoogoh.
boys little INDEF car 3-on-from down 3-fall.F’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.
boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P’Ashkii yázhí ’ayóo hwe’ádílááh.
boy little very 3-mischief’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah.
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę bíneeshdlį́įgo yíłta’.
long.ago pl-story past 3-1-admire.I-GO 3-1-read.P’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’ałk’idídą́ą́’
’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.PChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.FDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGODiné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.
people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEGDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo ’áádę́ę́’ naagháa da nít’éé’ ’áłt’ąą nida’iilyéego ’índa níyá.
NEG there.from 3-go.about.I NEG past after.all pass.pay.I-go only.then 3-arrive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
doo chohoo’į́į́góó
Doo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDooládó’ t’áadóó biniyéhégóó naadzólníi da.
certainly NEG 3-because-Í-NEG-GO handsome DAHastiin nééz doondó’ ndi ’alzhish da.
man tall NEG but 3-dance.DI NEGHastiin nééz doondó’ ndi ’alzhish da.
man tall NEG but 3-dance.DI NEGHágoónee’, t’áá ’ákódí shahane’.
well that’s.all 1-storyLąʼí nahółtą́ągo t’éiyá hodookʼááłígíí yaa hódoonííł.
much 3-rain.O-GO only areal-fire.I-IGII down HO-happen.FNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a sudden
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




