Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Hííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FShichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmativefind in Navajo Imperatives
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah ’atah ’adishdiłgo ’i’íí’ą́.
yesterday 1-for 3-passing down 1-play.stick.dice.RI-GO evening’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past’Anít’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháníkah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-3-go.pl.P’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę k’ad ’índa baa nídahane’.
past pl-3.tell.story.I old now until.now 3-for pl-3.tell.story.I’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noon
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.Fch’ínígóó
Dibé bighan báátis dah yiishte’.
sheep corral 3-over up 1-climb.PDibé yah ánáádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.IDoo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgHalah doo bíighah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEGHodíína’go ch’í’deeshnił.
later.GO out.animals.FHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PK’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
K’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGONa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a sudden
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Náhookǫsdę́ę́’ níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from breeze-GO very cold.SPNNibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNidlóóhísh ’éí doodago doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.X-Q TOP or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGNidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?
2-cold.I-Q or NEG-Q 2-cold.I-Q NEGNizhéʼé nilą́ąjįʼ yigáałgo bikééʼ yilwoł.
2-father 2-in.front-to 3-walk.Prog-GO 3-behind 2-run.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- -go verb and subordinating enclitic
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




