Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desire’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.
ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.
boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possibly
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh nít’éé’.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past’Áłchíní hastą́ą́ binidááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.
children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long ago
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
-doondó’ --- da, doo ndi ---da, doondó’ ndi --- da
Asdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.IDibé bighan báátis dah yiishte’.
Sheep corral 3-over up 1-climb.PDiné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.
people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEGDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
doo chohoo’į́į́góó
Doo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDoo yéé niiłtsání.
NEG fear .P. 2-1-see-NOMdoolá dó’ --- da lá
Doondó’ ’ółta’ da.
NEG 3-go.school.NI NEGHa’át’íí shį́į́ biniinaa łééch’ąą’í nidahał’in.
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.FHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating enclitic
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Hoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.
Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.FK’ad cháshk’eh gódę́ę́’į́">yaa tó de ’anool’ąął.
now wash down water up 3-rise.ProgK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IKǫ’ ’ayóigo bee n’deezdíín ndi doo shiníłdoi da.
fire very 3-with 3-sheds.light.P but NEG 1-3-warm.SPN NEGNa’níle’dii kingóó niséyá, naaltsoos t’áadoo niigį́į da.
dismay store-to 1-go.P mail NEG 3-pass-deliver.LPB.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- na’ńle’dii unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo not
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
Ná’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tNáhookǫsdę́ę́’ níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from breeze-GO very cold.SPNNidlóóhísh ’éí doodago doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.X-Q TOP or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
Sha’áłchíní béeso ’ashladiin baa nínil ńt’éé’ t’ááła’ajį́ ’ałtso yibadooskai.
1-children money 50 3-for 2-put.PlO.P past at-once all 3-3-exhaust.PShá bíighah tsiyaa sédáago, shinááł nida’jiłkǫ́ǫ́’.
sun proportionate tree-under 1-sit.SPN-GO 1-watch.CI pl-4-swim.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shá bíighah all day, forever
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
T’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OTáá’ daats’í shinááhaigo Hwéeldi hoolyéégóó shił dah ’adiiná níigo halne’ łeh shicheii.
three maybe 1-year.P-GO Fort.Sumner areal-be.called-toward 1-with start.off 3-migrate.P 3-say.NI-GOTooh ńłínígíí ha’naa shił ’adeeshdloozh ńt’éé’ łį́į́’ shił deezgo’
water river areal-across 1-with 3-move.P past horse 1-with 3-fall.PTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noon
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-at
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




