Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.
ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.
ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.
boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.
long.ago very areal-rain.I past’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.PBéeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.
money 3-for house-at money in.vain 1-ask.IBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NICh’ééh jiyáán hooghangóó dah dii’ągo shee nikihoníłt.
watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-start-rain.PCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ shichidí naaki. K’ad ’éí t’ááłá’i.́
formerly 1-car two now it oneChidí ’anáshdlééh, háálá doo naalnish da.
car 3-1-repair.I because NEG 3-work.I NEGDibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.ODii éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Doo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo kingóó diit’ash da.
NEG town-to 1dpl-go.du.Prog NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdoochǫǫł --- dooleeł
Haa nízahjį’ hanínáshyįh dooleeł t’áá ’ákwíí jį́?
how 3-long.N-up.to 1-rest.R FUT every dayHastiin t’áá ká baa wóólyeed lágo.
man see.to.it to.him 2-run.to.O NEG-wishHágoónee’, t’áá ’ákódí shahane’.
well that’s.all 1-storyHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí whoNa’ídíkid bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possibly




