Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah kintahdi tádísháahgo shee ’i’íí’ą́.
yesterday sun proportionate town-at 1-go.about.Prog-GO 1-on 3-sun.went.down.P’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idą́ą́’ tóniteel bąąhgóó tádííyáhę́ę bénááshnii’.
long.ago ocean 3-beside-along around-1-past 3-1-remember.P’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’aad ’át’éii">Hágoónee’, béeso shaa ní’aah.
well money 1-for 2-give.SRO.I’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FAwéé’ doo ndó’ yidlóoh da.
baby NEG NDO’ 3-cold.I NEGBéeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.
money 3-for house-at money in.vain 1-ask.IDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGODiné nihaikaíígíí nihizaad nideilkaahgo ayóó bił danilį́ ’áko ndi doo ’akót’ée da.
people 1dpl-3-come.pl.P-COMP 1dpl-language pl-3-1-investigate.I-GO very 3-with pl-3-be.NI even so NEG thus-3-be.NI NEGDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODoo ’áádę́ę́’ naagháa da nít’éé’ ’áłt’ąą nida’iilyéego ’índa níyá.
NEG there.from 3-go.about.I NEG past after.all pass.pay.I-go only.then 3-arrive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
Doo dibé ch’íi’niił da.
NEG sheep pl-3-2-du-take.out.I NEGDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Doo t’áá k’ad bá’ólta’í sélį́į’ da.
NEG just now teacher 1-be.SPN NEGDoo łá’í ndi naash’áa da.
NEG one but 3-1-hold.SRO.CI NEGDooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.
ensure rabbit just without 1-return.I DISCDziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.
mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.PDziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishHastiin ’éí tsídii ła’ ’adah ’ayídzíí’ą́.
man TOP bird INDEF down 3-3-knock.off.SRO.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PHoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.
Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.FK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo not
Na’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGNa’ńle’dii. Tó háníyá, tóhą́ą ’ásdįįd lá.
dismay water areal-1.go 3-disappear.P DISCNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.FNáneeskaadi t’áádoo naa’ółí bił yíyą́ą’da. ’Alóós t’éiyá yíyą́ą́’.
Tortilla-N (t’áá)doo-NEG Bean-N bił-3-with yíyą́ą’da-3o-1s-eat.P NEG Rice-N t’éiyá-only yíyą́ą’-3o-1s-eat.P.Nida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.
1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMPNíwe, doo aghaa’ bee nijinée da!
stop NEG wool 3-with 3-4-play.I NEGSha’ałchíní ayóó niłch’í naalkídi deineł’į́ ’áko ndi shí éí shináá bąą adin.
1-children very air 3-move.I 3-3.look.I however I 1-eyes 3-on doesn’t exist.Shá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShą́ą́’ ’ałk’idą́ą́’ baa hwiinít’į́į ni’.
remember long.ago 3-for 3-discuss.I recallShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, try
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shínaaí tł’éédą́ą́’ hááhgóóshį́į́ Bilagáanak’ehjí bitsąąh yáłti’.
1-brother night-last somehow English 3-sleep 3-talk.PT’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.
still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.PlO.SPN pastT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-ÍT’áá kwe’é shiba’ sínídáa doleeł.
just right.here 1-waiting.for 2-sit.SPN FUTTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last night
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




