Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Anít’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháníkah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-3-go.pl.P’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’ałk’idídą́ą́’
’Át’ahígo da’diidį́į́ł.
soon pl-’-1dpl-eat.F’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F*Nidlóóhísh doodaii’ doo sha’shin nidlóoh da?
2-cold.X-Q or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Bááh łikanígíí ła’ nisin háálá ayóo łikan.
bread 3-be.sweet.NI.NOM some 3-1-want.NI because very 3-be.sweet.NIBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bíla’ashdla’ii wolyéii bił dah nahaz’ą́ą́góó t’áá ’ał’ąą bizaad dahólǫ́.
3-fingers-five-NOM 3-be.called-NOM 3-with static areal-3-govern.P-toward just separate 3-language plCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.Pch’óóshdą́ą́dą́ą́’
Chidí bąąh dah sitání bąąh dah shishtįįh ńt’éé’ ’ił adaagizí doo ’éí da lá.
car license plate 3-1-put. I SSO past Sup-with screw neg that neg Disc.Da’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.PDa’ Ron yiską́ągo saad neidoołkah?
Q Ron tomorrow word 3-3-investigate.FDah doónááł lágo!
up 2-go.F don’tDichin bik’ee doo bííchįįd da.
hunger 3-account neg 3-become.hopeless.P negDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGdoo chohoo’į́į́góó
Doo hanii kintahgóó díníyáa da nisin.
NEG contrary town-toward 2-start.go.P NEG 1-think.CIdoolá dó’ --- da lá
Doondó’ ’ółta’ da.
NEG 3-go.school.NI NEGDooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.
ensure rabbit just without 1-return.I DISCDziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishHaidą́ą́’ shich’ą́ą́h ’ííchííl na’nishkaadgo.
winter-past 1-protect 3-snow.P 3-1-herd.CI-GOHastiin ’éí tsídii ła’ ’adah ’ayídzíí’ą́.
man TOP bird INDEF down 3-3-knock.off.SRO.PHodíína’go deesháál.
in.a.while-GO go.sg.FHooghan binááshwoł ńt’éé shimá sání shich’ahóóshkeed.
hogan 3-encircling-1-run.Prog past 1-grandmother 1-3-scold.PK’ad hooghangóó nááshdááł dooleeł.
now hogan-toward 1-go.Prog FUTK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeNa’níle’dii béeso ła’ haaníníl, t’áadoo tł’oh nidziisnii’ da.
dismay money some 4-3-1-give.PlO.P NEG hay 3-4-buy.P NEGNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrow
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
Nídíshchííʼ ayóó ádaníłnéez dooleeł.
pinetree very pl-3-dpl-tall.NI 3-become.FŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haash’nééh climb up (on hands and knees)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áshnééh act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yaa down, downward
Shikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.
1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.PShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
Shizhé’é ’azee’ál’į́į́ góne’ bił yah ’i’ííbą́ą́z.
1-father hospital into 3-with in 3-push.wheel.PShį́įgo ’ahbínígo ’ashdladi dóó ’ałníi’go k’adę́ę ha’a’aah łeh.
summer-GO morning-GO five-at and half-GO almost 3-sunrise.I usuallyShį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGt’áá gééd
Tł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last night
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




