Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Akóyaa ’adah, t’áá baa ’áhólchįįh.
there-down down, just 3-to 2-aware.NI’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ashkii nishłínę́ędą́ą́’ łah yoostsah bik’íníyá.
boy 1-be.NI-past once ring 3-1-find.P’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.R’aad ’át’éii">Hágoónee’, béeso shaa ní’aah.
well money 1-for 2-give.SRO.I’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’tAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. K’ad ’éiyá naadą́ą́’ naalyéhé bá hooghan góne’ nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremely
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- k’ad now
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Béésh bii’ kǫ’í bizooł dego deez’á.
stove 3-pipe up 3-extend.SPNCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastCh’ééh jiyáán hooghangóó dah dii’ą́ągo shee nikihoníłtą́.
watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-start-rain.PChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yilyeed go, run’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá ch’į́į́góó failure
- ch’ééh in vain, futilely, try
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí bitooʼ ʼásdįįdgo doo diitsʼį́į da dooleeł.
truck 3-gas 3-exhaust.NP-GO NEG 3-start.I NEG 3-become.FDibé bighan báátis dah yiishte’.
sheep corral 3-over up 1-climb.PDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODííshjį́į́góó shizhé’é łáháda bił ná’ahiistsééh.
nowadays 1-father seldom 3-with RECP-1-see.RDlǫ́ǫ́’ ba’áán góne’ yah ’adeeshnii’go dlǫ́’áyázhí shishhash.
prairie.dog 3-hole into down1-3.to.reach.out.hand prairie.dog-little 1-bite.PDoo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDoo kingóó diit’ash da.
NEG town-to 1dpl-go.du.Prog NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
doochǫǫł --- dooleeł
Dooshą’ kót’éego áníléeh da lá.
ensure like.this 2-do.I DISCHa’a’aahgo doo jiztįį da, johonaa’ai hwił ołtáh jíní.
sunrise-GO NEG 4-lay.O NEG, sun 4-with count 4-say.IHastiin t’áá ká baa wóólyeed lágo.
man see.to.it to.him 2-run.to.O NEG-wishHodíína’go ch’í’deeshnił.
later.GO out.animals.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Hoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PLąʼí nahółtą́ągo t’éiyá hodookʼááłígíí yaa hódoonííł.
much 3-rain.O-GO only areal-fire.I-IGII down HO-happen.FNa’ńle’dii. Tó háníyá, tóhą́ą ’ásdįįd lá.
dismay water areal-1.go 3-disappear.P DISCNaaki yiską́ągo Na’nízhoozhígóó shił ’adeeswod.
two yesterday Gallup-to 1-with 1-drive.FNanise’ígíí ch’iyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah yá’ádahoot’ééh dooleeł.
plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI futureNíwe, doo tsésǫ’ góne’ ch’ééjí’nah da!
stop NEG window 3-into 4-crawl.R NEGShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating enclitic
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




