Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I’Adą́ą́dą́ą́’ shichidí tsé bik’ą́ą́h yíłbą́ą́z.
yesterday 1-car rock 3-against 3-run.P’Ashiiké yázhí ła’ chidí yikáá’dę́ę́’ ’adah ’adoogoh.
boys little INDEF car 3-on-from down 3-fall.F’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę bíneeshdlį́įgo yíłta’.
long.ago pl-story past 3-1-admire.I-GO 3-1-read.P’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -go verb and subordinating enclitic
’Áłchíní hastą́ą́ binááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.
children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’tAłk'idą́ą́' 'éiyá naadą́ą́' ’ayóo k'éédadiilyééh ńt'éé'. Díísh jį́įdi 'éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- 'éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- ’ayóo very, extremely
- díísd jį́įdi nowadays
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Át’ah ’índa shaa náádíídááł.
later 1-to again-2-come.FCh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’ééh jiyáán hooghangóó dah dii’ągo shee nikihoníłt.
watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-start-rain.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastChidí bitooʼ ʼásdįįdgo doo diitsʼį́į da dooleeł.
truck 3-gas 3-exhaust.NP-GO NEG 3-start.I NEG 3-become.FDíigi ’át’éego yigááł.
this-similar.to 3-walk.ProgDíigi ’át’éego yigááł.
this-similar.to 3-walk.ProgDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishHa’át’íí shį́į́ biniinaa łééch’ąą’í nidahał’in.
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHastiin t’áá ká baa wóólyeed lágo.
man see.to.it to.him 2-run.to.O NEG-wishJį́į́dą́ą́’ t’óó k’asídą́ą́’ nihee nahóółtą́.
today just very.nearly 1dpl-with areal-rain.Pk’adę́ę ... lágo
KinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discKǫ’ ’ayóigo bee n’deezdíín ndi doo shiníłdoi da.
fire very 3-with 3-sheds.light.P but NEG 1-3-warm.SPN NEGlaanaa
Naaki yiskánídą́ą́’ da’iiníílta’go hahoolzhiizh.
two day-past pl-1dpl-school.NI-GO start-time.passing.PNaalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.PNanise’ígíí ch’iyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah yá’ádahoot’ééh dooleeł.
plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI futureNidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?
2-cold.X-Q or NEG-Q 2-cold.X-Q NEGNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negShicheii haastihgo łáháda ninálnish.
1-grandfather 3-become.old.P-GO seldom 3-work.RShikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.
1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.PShilééchąą yázhí shikéé’ yildlosh ńt’éé’ hashtł’ish yiih yildloozh.
1-dog little 1-behind 3-walk.Prog past mud 3-into 3-walk.PShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downward
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi