Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG’Ashkii nishłínę́ędą́ą́’ łah yoostsah bik’íníyá.
boy 1-be.NI-past once ring 3-1-find.P’Ayóo la’ deesdoi, nahóółtą́ą́’ laanaa.
very disc 3-hot.SPN 3-rain.O hope’Azhą́ shibéeso hólǫ́ǫ ndi t’áadoo ła’ baa nínil da.
even.though 1-money 3-exist.NI even.though NEG some 3-to 3-1-give.PlO1.P NEG’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-homeAwéé’ doo ndó’ yidlóoh da.
baby NEG NDO’ 3-cold.I NEGBéeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.
money 3-for house-at money in.vain 1-ask.ICh’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-pastChidí bąąh dah sitání bąąh dah shishtįįh ńt’éé’ ’ił adaagizí doo ’éí da lá.
car license plate 3-1-put. I SSO past Sup-with screw neg that neg Disc.Chidí bitooʼ ʼásdįįdgo doo diitsʼį́į da dooleeł.
truck 3-gas 3-exhaust.NP-GO NEG 3-start.I NEG 3-become.FDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Optative with t’áá ká and lágofind in Navajo Imperatives
- t’áá ká don’t
- lágo negative particle used with the optative mode
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doochǫǫł á’téego!
repulsive 3-be.NI-GODooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.PGowééh ła’ ’ádá dooshkááł laanaa.
coffee one for.self pl.3-1-handle.OC.O wishHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with area-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hastiin t’áá ká baa wóólyeed lágo.
man see.to.it to.him 2-run.to.O NEG-wishHágoónee’, t’áá ’ákódí shahane’.
well that’s.all 1-storyNá’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tNáhookǫsdę́ę́’ níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from breeze-GO very cold.SPNNitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.
2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usuallyNizhéʼé nilą́ąjįʼ yigáałgo bikééʼ yilwoł.
2-father 2-in.front-to 3-walk.Prog-GO 3-behind 2-run.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- -go verb and subordinating enclitic
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sha’ałchíní ayóó niłch’í naalkídi deineł’į́ ’áko ndi shí éí shináá bąą adin.
1-children very air 3-move.I 3-3.look.I however I 1-eyes 3-on doesn’t exist.Sha’áłchíní béeso ’ashladiin baa nínil ńt’éé’ t’ááła’ajį́ ’ałtso yibadooskai.
1-children money 50 3-for 2-put.PlO.P past at-once all 3-3-exhaust.PShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShá bíighah tsiyaa sédáago, shinááł nida’jiłkǫ́ǫ́’.
sun proportionate tree-under 1-sit.SPN-GO 1-watch.CI pl-4-swim.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shá bíighah all day, forever
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location




