Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmativefind in Navajo Imperatives
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Aoo’, shí dó’ t’áá ’ákwíinissin.
yes1 also just 1-think.so.NI’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah.
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Azhą́ deesk’aaz ndi t’áá ’ákwíí jį́ na’nishkaad.
even. though 3-cold.SPN but just every day 1-herd CI’Ałk’idą́ą́’ Naayéé’ Neizghání ha’a’aahjigo ’atsiniltł’ish bił dah yizdéél jiní.
long.ago Monster Slayer east-to lightning 3-with up 3-move.SFO.P 4-say’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home’Ííshją́ą́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
don’t forget this stew stove 3-top up 1-put.P.OCAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
- ’ayóo very, extremely
- díísd jį́įdi nowadays
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’ééh jiyáání hooghangóó dah dii’ą́ągo shee nahóółtą́.
watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-rain.Pch’ínígóó
Ch’ééh la’ baa ntséskees.
in.vain puzzlement 3-about 1-think.IChʼééh jiyáán doo łikan da, wóóyą́ą́ʼ.
watermelon NEG sweet NEG 3-3-eat.ODeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.PDibé bighan báátis dah yiishte’.
Sheep corral 3-over up 1-climb.PDibé yah ánáádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.Idoo --- ndi
Doo at’ééké bizhdisóół da.
NEG girls 3-4-whistle.O NEGDoo t’áá k’ad ’ííłta’ da.
NEG just now 1-go.school.P NEGDooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.
ensure rabbit just without 1-return.I DISCDooshą’ kót’éego áníléeh da lá.
ensure like.this 2-do.I DISCHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hastiin Nééz doo ’asht’é’égóó nihibéégashii yá doolnih.
Mr. Long extremely 1pl-cow 3-for 3-annoy.ProgLąʼí Náhóółtáago hodookʼááłígíí yaa kódzaa dooleeł
much 3-rain-GO.O 3-fire.I-IGII 3-down to.happen.NI 3-become.FNa’níle’dii k’ida’diilyá, t’áadoo dadínéesą́ą da.
dismay pl-3-1dpl-plant.P NEG pl-3-grow.P NEGNaaki yiską́ągo Na’nízhoozhígóó shił ’adeeswod.
two yesterday Gallup-to 1-with 1-drive.FNaalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- time
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ńle’dii to my dismay, out of luck
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nidlóóhísh ’éí doodago doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.X-Q TOP or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
Nimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
Shighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating enclitic
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shiníbaal doo tó biníkáogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.O proof.against-NEG 3-1-make.PShiníbaal doo tó biníkáogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.O proof.against-NEG 3-1-make.PShitah honeezgaigo, doo naashnish da dooleeł.
1-body 3-pain.P-GO NEG 1-work.I NEG 3-become.FShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all
- t’áadoo not
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGT’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍTooh ńłínígíí ha’naa shił ’adeeshdloozh ńt’éé’ łį́į́’ shił deezgo’
water river areal-across 1-with 3-move.P past horse 1-with 3-fall.PTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
- dooleeł future
Yiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrow
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




