Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aná’ázt’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháńdaakah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-pl-3-go.pl.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.
long.ago very areal-rain.I past’Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh nít’éé’.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R pastAt’ééd na’abąąs yíhooł’ą́ą’go bimá yił ’oołbąs.
girl driving 3-3-learn.P-GO 3-mother 3-with 3-drive.ProgAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Bááh łikanígíí ła’ nisin háálá ayóo łikan.
bread 3-be.sweet.NI.NOM some 3-1-want.NI because very 3-be.sweet.NIBee ’atiní ’éí doo ’ashohodoobéézhgóó bee ’azk’az.
freezer TOP extremely 3-with 3-cold.SPNBéésh bii’ kǫ’í bizooł dego deez’á.
stove 3-pipe up 3-extend.SPNBritain bikéyahą́ą t’áá ’ałtso ’ahíi’nilgo kéyah United States wolyéhígíí bilááh ’áníłtsxo ńt’éé’.
Britain 3-land just all 3-combine.P-GO land United States 3-call.NI-COMP 3-beyond 3-size.NI pastCh’ééh jiyáání hooghangóó dah dii’ą́ągo shee nahóółtą́.
watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-rain.PCh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.PDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.RDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futureDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGOdoo ’asht’é’égóó
Doondó’ ’ółta’ da.
NEG 3-go.school.NI NEGdooshą’ dó’ léi’ --- lá
Ha’át’íí shį́į́ biniinaa łeech’ąą’í nidahał’in?
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Hazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-í
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- hazhóʼí carefully
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- t’áadoo not
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
le’ ’át’éégóó
Ląʼí nahółtą́ągo t’éiyá hodookʼááłígíí yaa hódoonííł.
much 3-rain.O-GO only areal-fire.I-IGII down HO-happen.FNa’níle’dii béeso ła’ haaníníl, t’áadoo tł’oh nidziisnii’ da.
dismay money some 4-3-1-give.PlO.P NEG hay 3-4-buy.P NEGNáneeskaadi t’áádoo naa’ółí bił yíyą́ą’da. ’Alóós t’éiyá yíyą́ą́’.
Tortilla-N (t’áá)doo-NEG Bean-N bił-3-with yíyą́ą’da-3o-1s-eat.P NEG Rice-N t’éiyá-only yíyą́ą’-3o-1s-eat.P.Nichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-ÍNizhónígo ’oo’ááł.
be.nice.NI-GO be.daytime.ProgŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haash’nééh climb up (on hands and knees)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áshnééh act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yaa down, downward
Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.FShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, try
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sitsóóké da’ółta’go t’óó bik’iisdził.
1-grandchildren pl-school-GO just 3-1-support.ProgT’áá ’ałkéé’ ’azee’ííł’íní bił yah ’adahaadzá.
just one-behind-another doctor 3-with into 1Dist-4-go.ITáá’ daats’í shinááhaigo Hwéeldi hoolyéégóó shił dah ’adiiná níigo halne’ łeh shicheii.
three maybe 1-year.P-GO Fort.Sumner-at areal-be.called-toward 1-with start.off 3-migrate.P 3-say.NI-GO 4-tell. usually 1-grandfatherTooh ńłínígíí ha’naa shił ’adeeshdloozh ńt’éé’ łį́į́’ shił deezgo’
water river areal-across 1-with 3-move.P past horse 1-with 3-fall.PTó dílchxoshí sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
soda 1-from 3-1-drink.O don’tTsé ’ayóí ’áníłtso léi’ tsékooh góyaa hadah ch’ééłmááz.
rock remarkably large INDEF canyon areal-down areal-edge out-3-1-roll.PTsxį́įłgo łees’áán ádíílííł; nimásání nihaa yíghááh!
quickly tortilla 2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.FTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last night
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




