’Ahił ’áshjání ’álnééh ’ałhídayółtą’ígíí (zaatą’ii)

Díí Saad Dílzin saatsoh biyi’ ’ałhídayółtą’ígíí díkwíí shį́į́ ’ał’aan ’ádaat’é. Kwé’é daasdzoh: dóó, doodaii, ndi, háálá, ’Ahótą’ saad ’éí zaatą’ii (conjunction) kodóó bee yójíi dooleeł. Zaatą’ii ’éí naaki dóó biláahgo ha’oodzíí’ (dóó dzíí’chil dóó saad) ’ałhídayółtą’go t’ááłá’í ha’oodzíí’ (’éí doodaii’ dzíí’chil) yileeh. T’áá ’ałtso zaatą’ii ’ááh yiłnínígíí t’áá ’ał’ąą ’át’é.

Zaatą’ii ’éí saatsoh biyi’ígíí ’ííyisíí yeinít’į́. ’Ákondi ła’ nááná bináádaóltą’ (yę́ędą́ą́’ nahalingo) naaki ha’oodzíi’go ’ałhíyółtą’.Łah da zaatą’ii dóó saad ’át’éii t’áá ’aheełt’é nahalin łeh. ’Áko bee ’ał’ąą ’át’éhígíí doo bééhózin da.

Łah da, saad ’át’éii dóó saad zaatą’ii t’áá ’áłah ha’oodzíí’ bii’ chǫǫ’įįhgo, ’ááh yiłnínígíí łahgo ’át’įįh.

Kóyahdi ha’oodzíí’ biká’ígíí ’éí Joe dóó Louise t’áá łá’í dzíí’chil ’ałhíidzo:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(1)
Joe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CI
Joe and Louise are singing.

’Áhát’į́ saad, hataał, t’áá łá’í ’át’į́įgo baa yáti’; ’ábi’dil’íinii bąąh ’ádin:

(2)
Joe hataał.
Joe 3-sing.CI
Joe is singing.
(3)
*Joe Louise hataał.
Joe Louise 3-sing.CI
Joe Louise is singing.

Táá’ gone’ yisdzohígíí ’ání, hazhó’ó ha’oodzíí’ k’ehgo ’éí Joe Louise hazhi’go t’éiyá beiłt’é. Nááná nizhdilt’éego, Joe dóó Louise joolyéego, ’éí zaatą’ii [dóó] yízhi’ bitah góne’ ’aji’áahgo ’éí yee ’ałhíyółtą’. Díí kódahdi t’áá łá’í (1) yisdzohígi’ ’át’įįh. Zaat’ą’ii [dóó] bita’ si’ą́ągo ’éí nizhdilt’éego bee bééhózin łeh.

Diné k’ehjí, naaki dóó biʼaan dzíí’chilgo, ’éí ’ałhidii’nilgo bíighah ndi ’áhát’ínígíí ’éí lą́’í, táá’ dóó bi’aan biih dahiisdzohígíí [da] biih ji’ááh. ’Áko táá’ dóó bi’aan baa hwiinít’į́́įgo yeinít’į́:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(4)
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CI
Joe, Louise, and Kii are singing.

Bee ’ééhóziní kódahdi yisdzohígíí ’éí t’áá łá’í (1) dóó dį́į́’ (4) góne’’éí 'ázhí dzíí’chil bił ’ałhidiit’ą́. Nááná ła’ dzíí’chil tʼáá ’ákót’éego ’ałhidiit’ą́ągo bíighah. Díí kóyahdi yisdzohígíí bee ’ééhózin ’akéé’si’ání bíilts’i’go dzíí’chil wolyé:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(5)
Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
I crawled out of the cave and to the edge of the cliff.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(6)
Na’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.P
S/he shot them (e.g., arrows) over the bridge and under it.

Haʼoodzíí’ ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. ’Ałhidiit’ą́ągo ’ałdó’ bíighah. ’Ałʼaan ’át’éego zaatą’ii chǫǫʼį́įgo bíighah:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(7)
Kin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NI
I work in Flagstaff because I live there.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(8)
Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
I tumbled off the housetop but I didn’t get hurt.

Díí saad kóyahdi binaʼasdzooígíí ’éí saatsoh biyi’di zaatą’ii bikáá’. Bíilts’i’ -go ’éí saatsoh biyi’di ’át’éii bikáá’. Díí saad ’éí Young dóó Morgan bizaatsoh dabikáá’ (1987:23-24) [link].

Diné Bizaad Bilagáana Bizaad Da’ saad dah shijaa’ígíí ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish? dzíí’chil ’éí ’ałhidadiit’ą́
dóó ‘and’/‘and then’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP
’áádóó ‘and then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ‘so, so that, so then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ’índa ‘when, then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ndi ‘even so, even then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko shį́į́ ‘then maybe/ then probably’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko shį́į́ ’índa ‘then only’ ’aoo’ ha’oodzíí’
doodago ‘or’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP?
doodaii’ ‘or’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP?
-go ndaaga’ ha’oodzíí’, NP
háálá ‘for, because’ ’aoo’ ha’oodzíí’
-ii’ ‘and, and thereupon’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’índa ‘and only then’ ndaaga’ ha’oodzíí’
léi’ ‘because’, ‘inasmuch as’ or ‘in view of the fact that’ ’aoo’ ha’oodzíí’
ndi ‘but’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’azhą́…ndi ‘even though, despite the fact that, notwithstanding’ ’aoo’ (’Éí doodaii ’azhą́ saad ’át’éii ’át’é dóó ndi zaatą’ii ’át’é) ha’oodzíí’
ńt’éé’ past daats’í ha’oodzíí’
yę́ędą́ą́’ past ndaaga’ ha’oodzíí’
NP
’Ázhí dzíí’chil  (noun phrase)
PP
’akéé’si’ání dzíí’chil  (postpositional phrase)
EP
’akéé’si’ání bíilts’i’ dzíí’chil  (postpositional enclitic phrase)

Dzíí’chil ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. Díí ’aheiłt’éii (coordination) kodóó bee yójíi dooleeł. Bídéít’i’ii (subordination) ła’ ha’oodzíi’go dóó nááná ła’ ’áká’iilwo’ii chǫǫ’įįhgo ha’oodzíí’ nizhóní yileeh. Díí bee ’ał’ąą ’át’é. Naaki ha’oodzíí’go ’áłtsé ha’oodzíí’ígíí [-go] bíilts’i’, ’áajį’ t’ááłá’í ha’oodzíí’ yileeh. ’Áádóó ʼáłtsé haʼoodzííʼígíí ’ááh yiłnínígíí łahgo ’áyiił’įį.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(9)
Shilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them.

’Átsé dzíí’chil ’éí ła’ígíí yíká ’análwo’go hoolzhish bee bééhózin. T’áá díkwíijį’ da -go bii’ bíilts’i’go baa náháne’. Kwe’é ’ííshjání ’álnééh, -go dzíí’chil ’éí biniinaanii hólǫ́ǫgo yaa halne’:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(10)
’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
I didn’t say anything because I thought I might get myself into trouble.

’Áshjání ’álnéhígíí ’éí ’áłtsé haʼodzíʼígíí [-go] saatsoh biyi’ saad ’át’éii daasdzoh dóó saad biihi’níłí ’ałdó’ bii’ házhdí’įįh.

Ła’ binahjį’ ha’alzííd

Ha’oodzíí’ [-go] zaatą’ii ’éí t’áá ’ałk’idą́ą́’ ’ákót’éego baa yáti’ nít’éé’ jiní. (Schauber 1975 [link]).

ʼAłheełt’éego haʼoodzííʼ [-go] ’ałhíyółtą’. Bideená’ éí nít’éé’ ’áłdó’ chǫǫ’į́. ’Éí ’ahídínéelná doodaii ’ałhíyóltą’go chǫǫʼį́įgo ’át’é. (Łah da, saad ’át’éii nahalin łeh.)

Díí saad ła’ [-go] ’ahíyółta’ígíí saadtsoh biyi’ góne’ yisdzohíí ’éí saad ’át’éii yaa halne’.

Díí saad kwii yidzohíí [’azhą́…ndi.], [ndi] ’éí zaatą’ii ’át’é. ’Éí doodago t’áá ’áłah zaatą’ii ’át’é. Nááná díí saad [’azhą́] ’éí saad ’át’éii ’át’é ’áłdó’.

Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.

boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P

’Azhą́ deesk’aaz ndi t’áá ’ákwíí jį́ na’nishkaad.

even. though 3-cold.SPN but just every day 1-herd CI

’Azhą́ ts’aa’ nízhóní ndi ’áłts’íísí.

even.though basket 3-be.pretty.NI even.though 3-be.small.NI

’Azhą́ shaa jidiijéé’ ndi, t’áá hwéé deeshwoł.

even.though 1-from-4-start-run.P just but 1-run.F

’áádóó

CONJ

’Áádóó éí haa daadzaa?

and.then TOP what pl-3-do.P

’Áádóó hainidzaa?

and.then what-3-2-do.P

’Áko ’índa yáníłti’ bidííniid.

after.that 2.talk.I 3-1.told.P

’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.

school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F

’Áłah ’aleehgo ch’iyáán ’ádadiilnííł ’áko shį́į́ ’índa diné ndahidookah.

meeting-Comp food 3-1-Pl-make.F CONJ people 3-Pl.will-arrive.F

’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.

1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.F

-ii’

CONJ

Ahwééh yishdlį́į́ ’áko ’índa ch’éénásdzíd.

coffee 3-1.drink.P when 3-1.wake.up.P

Ch’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.

watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.R

Chidí ’anáshdlééh, háálá doo naalnish da.

car 3-1-repair.I because NEG 3-work.I NEG

Chidí binaashnish yę́ę ’áádóó t’óó ni’ kwíishłaa.

vehicle 3-1-work.CI past and.then just stop 1-stop.P

Damóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.

Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.F

Diné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.

Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P

Diné nihaikaíígíí nihizaad nideilkaahgo ayóó bił danilį́ ’áko ndi doo ’akót’ée da.

people 1dpl-3-come.pl.P-COMP 1dpl-language pl-3-1-investigate.I-GO very 3-with pl-3-be.NI even so NEG thus-3-be.NI NEG

Díí kwe’é biká’ígíí ’índa bik’i’diitą́.

this here 3-on.NOM until.then 3-1.understand.P

Díí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.

this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest future

Doo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.

NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG

háálá

because

Hágo daaníigo ’áko ’índa ’ákǫ́ǫ́ níyá.

come.here 3.say.P-GO after.that towards 1.arrive.P

Hooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.

hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG

Hónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.

next.year until travel will.go.F 1-desire.

Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.

house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG

Na’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.

Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO

Naakidi ’oolkiłgo ’áko ’índa ’áajigo dah diiyá.

two.at time-GO after.that. towards.GO start 1.go.I

Nanise’ígíí ch’iyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah yá’ádahoot’ééh dooleeł.

plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI future

Nanise’ígíí ch’iyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah yá’ádahoot’ééh dooleeł.

plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI future

Nida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índanááł doo.

pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future

Níléígóó díní’į́į́’ shidíiniidgo ’áádóó ’áajigo déé’į́į́’.

over.there-toward 2-look.I 1-3-say.P-GO and.then that.way-toward 1-look.P

Shi’dizhchį́į́ yęędą́ą́’ ’éí tsinaabąąs dahólǫ́ nt’éé.

1-pass-born.P past TOP wagon 3-with pl-3-drive.I pl-be.NI past

Shich’ahashkéé léi’ doo bíká ’iishyeed da.

1-3-upset.I since NEG 3-for 1-help.I NEG

Shidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.

1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P

Shimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.

1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past

Shiyáázh Damóogo ’índa ’áádę́ę́’ nídeesdzá

1-son Sunday.GO will.be from 2-returning.F

Shíká ’anánílwo’ doodago’ t’áadoo shaa nánít’į́ní!

1-after indef-help.R or just-neg 1-about 1-2-bother.NI-neg

Shí Kinłánígóó shiłayóó ’ánízáád ’áko ndi sitsóí ’éí bił ’áyídí.

I Denver to 1-with 3-far.NI but 1-grandsongranddaughter 3-with nearby

T’áá ’ashání ’ashą́ą ndi sitsį’ yę́ę ’áádįįł.

just 1-eat.I-í 1-eat.I but 1-flesh past 3-dwindle.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Tó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.

water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future

Tsé binahjį’ kídíníikeeł dóó háádiilyįh.

rock 3-against 1du-sit.F and 1du-rest.F

Tsé nitsaa ’áko nidaaz.

stone 3-big CONJ 3-heavy

Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.

cave-from and cliff-to 1-crawl.P

Tł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.

last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP

Tł’éédą́ą́’ t’áadoo hazhó’í ’ííłhaazh da léi’ bił nisin.

night.last NEG good 1.sleep.P NEG since sleepy 3-1.desire.NI

Yéego nihee nahóółtą́ągo yá’át’ééh doo yę́ę ’áko shį́į́ naadą́ą́’ dadinóosééł.

hard.GO 1pl-on 3-rain.P.GO 3-good future wish then maybe corn 3pl-grow.F

Ła’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.

one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog

Ła’ nídeezid yę́ędą́ą́’ ’áajigo niséyá.

one month past that-way-GO 1.go.P