’Ahił ’áshjání ’álnééh ’ałhídayółtą’ígíí (zaatą’ii)
Díí Saad Dílzin saatsoh biyi’ ’ałhídayółtą’ígíí díkwíí shį́į́ ’ał’aan ’ádaat’é. Kwé’é daasdzoh: dóó, doodaii, ndi, háálá, ’Ahótą’ saad ’éí zaatą’ii (conjunction) kodóó bee yójíi dooleeł. Zaatą’ii ’éí naaki dóó biláahgo ha’oodzíí’ (dóó dzíí’chil dóó saad) ’ałhídayółtą’go t’ááłá’í ha’oodzíí’ (’éí doodaii’ dzíí’chil) yileeh. T’áá ’ałtso zaatą’ii ’ááh yiłnínígíí t’áá ’ał’ąą ’át’é.
Zaatą’ii ’éí saatsoh biyi’ígíí ’ííyisíí yeinít’į́. ’Ákondi ła’ nááná bináádaóltą’ (yę́ędą́ą́’ nahalingo) naaki ha’oodzíi’go ’ałhíyółtą’.Łah da zaatą’ii dóó saad ’át’éii t’áá ’aheełt’é nahalin łeh. ’Áko bee ’ał’ąą ’át’éhígíí doo bééhózin da.
Łah da, saad ’át’éii dóó saad zaatą’ii t’áá ’áłah ha’oodzíí’ bii’ chǫǫ’įįhgo, ’ááh yiłnínígíí łahgo ’át’įįh.
Kóyahdi ha’oodzíí’ biká’ígíí ’éí Joe dóó Louise t’áá łá’í dzíí’chil ’ałhíidzo:
| Joe | dóó | Louise | hataał. |
| Joe | and | Louise | 3-sing.CI |
| Joe and Louise are singing. | |||
’Áhát’į́ saad, hataał, t’áá łá’í ’át’į́įgo baa yáti’; ’ábi’dil’íinii bąąh ’ádin:
| Joe | hataał. |
| Joe | 3-sing.CI |
| Joe is singing. | |
| *Joe | Louise | hataał. |
| Joe | Louise | 3-sing.CI |
| Joe Louise is singing. | ||
Táá’ gone’ yisdzohígíí ’ání, hazhó’ó ha’oodzíí’ k’ehgo ’éí Joe Louise hazhi’go t’éiyá beiłt’é. Nááná nizhdilt’éego, Joe dóó Louise joolyéego, ’éí zaatą’ii [dóó] yízhi’ bitah góne’ ’aji’áahgo ’éí yee ’ałhíyółtą’. Díí kódahdi t’áá łá’í (1) yisdzohígi’ ’át’įįh. Zaat’ą’ii [dóó] bita’ si’ą́ągo ’éí nizhdilt’éego bee bééhózin łeh.
Diné k’ehjí, naaki dóó biʼaan dzíí’chilgo, ’éí ’ałhidii’nilgo bíighah ndi ’áhát’ínígíí ’éí lą́’í, táá’ dóó bi’aan biih dahiisdzohígíí [da] biih ji’ááh. ’Áko táá’ dóó bi’aan baa hwiinít’į́́įgo yeinít’į́:
| Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. |
| Joe | and | Louise | and | Kii | pl-3-sing.CI |
| Joe, Louise, and Kii are singing. | |||||
Bee ’ééhóziní kódahdi yisdzohígíí ’éí t’áá łá’í (1) dóó dį́į́’ (4) góne’’éí 'ázhí dzíí’chil bił ’ałhidiit’ą́. Nááná ła’ dzíí’chil tʼáá ’ákót’éego ’ałhidiit’ą́ągo bíighah. Díí kóyahdi yisdzohígíí bee ’ééhózin ’akéé’si’ání bíilts’i’go dzíí’chil wolyé:
| Tsé’áándę́ę́’ | dóó | tsédáajį’ | ninish’na’. |
| cave-from | and | cliff-to | 1-crawl.P |
| I crawled out of the cave and to the edge of the cliff. | |||
| Na’ná’á | biyaa | góne’ | dóó | báhátis | ’adiłt’oh. | |
| bridge | 3-under | below | and | 3-across | 3-3-shoot.P | |
| S/he shot them (e.g., arrows) over the bridge and under it. | ||||||
Haʼoodzíí’ ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. ’Ałhidiit’ą́ągo ’ałdó’ bíighah. ’Ałʼaan ’át’éego zaatą’ii chǫǫʼį́įgo bíighah:
| Kin | Łánídi | naashnish | háálá | ’áadi | shaghan. |
| Flagstaff | 1-work.I | because | there | 1-live.NI | |
| I work in Flagstaff because I live there. | |||||
| Kin | bighą́ą́’dę́ę́’ | hadah | ’adzííłhaal | ndi | t’áadoo | ’ádadénih | da. |
| house | 3-to-from | down | 1-tumble.P | but | NEG | RFLX-1-hurt.P | NEG |
| I tumbled off the housetop but I didn’t get hurt. | |||||||
Díí saad kóyahdi binaʼasdzooígíí ’éí saatsoh biyi’di zaatą’ii bikáá’. Bíilts’i’ -go ’éí saatsoh biyi’di ’át’éii bikáá’. Díí saad ’éí Young dóó Morgan bizaatsoh dabikáá’ (1987:23-24) [link].
| Diné Bizaad | Bilagáana Bizaad | Da’ saad dah shijaa’ígíí ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish? | dzíí’chil ’éí ’ałhidadiit’ą́ |
|---|---|---|---|
| dóó | ‘and’/‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP |
| ’áádóó | ‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ’áko | ‘so, so that, so then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ’áko ’índa | ‘when, then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ’áko ndi | ‘even so, even then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ’áko shį́į́ | ‘then maybe/ then probably’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ’áko shį́į́ ’índa | ‘then only’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| doodago | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
| doodaii’ | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
| -go | ndaaga’ | ha’oodzíí’, NP | |
| háálá | ‘for, because’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| -ii’ | ‘and, and thereupon’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ’índa | ‘and only then’ | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
| léi’ | ‘because’, ‘inasmuch as’ or ‘in view of the fact that’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ndi | ‘but’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
| ’azhą́…ndi | ‘even though, despite the fact that, notwithstanding’ | ’aoo’ (’Éí doodaii ’azhą́ saad ’át’éii ’át’é dóó ndi zaatą’ii ’át’é) | ha’oodzíí’ |
| ńt’éé’ | past | daats’í | ha’oodzíí’ |
| yę́ędą́ą́’ | past | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
- NP
- ’Ázhí dzíí’chil (noun phrase)
- PP
- ’akéé’si’ání dzíí’chil (postpositional phrase)
- EP
- ’akéé’si’ání bíilts’i’ dzíí’chil (postpositional enclitic phrase)
Dzíí’chil ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. Díí ’aheiłt’éii (coordination) kodóó bee yójíi dooleeł. Bídéít’i’ii (subordination) ła’ ha’oodzíi’go dóó nááná ła’ ’áká’iilwo’ii chǫǫ’įįhgo ha’oodzíí’ nizhóní yileeh. Díí bee ’ał’ąą ’át’é. Naaki ha’oodzíí’go ’áłtsé ha’oodzíí’ígíí [-go] bíilts’i’, ’áajį’ t’ááłá’í ha’oodzíí’ yileeh. ’Áádóó ʼáłtsé haʼoodzííʼígíí ’ááh yiłnínígíí łahgo ’áyiił’įį.
| Shilééchąą’í | bił | na’nishkaadgo | jooł | bá | ’abíńjíshhałgo | yikéé’ | náádiilwo’. |
| 1-dog | 3-with | 1-herd.CI | ball | 3-for | 3-1-bat.R-GO | 3-after | 3-run.R |
| When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them. | |||||||
’Átsé dzíí’chil ’éí ła’ígíí yíká ’análwo’go hoolzhish bee bééhózin. T’áá díkwíijį’ da -go bii’ bíilts’i’go baa náháne’. Kwe’é ’ííshjání ’álnééh, -go dzíí’chil ’éí biniinaanii hólǫ́ǫgo yaa halne’:
| ’Ádihodideesht’ih | sha’shin | nisingo | t’áadoo | ’atah | haasdzíi’ | da. |
| Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. | |
| I didn’t say anything because I thought I might get myself into trouble. | ||||||
’Áshjání ’álnéhígíí ’éí ’áłtsé haʼodzíʼígíí [-go] saatsoh biyi’ saad ’át’éii daasdzoh dóó saad biihi’níłí ’ałdó’ bii’ házhdí’įįh.
Ła’ binahjį’ ha’alzííd
Ha’oodzíí’ [-go] zaatą’ii ’éí t’áá ’ałk’idą́ą́’ ’ákót’éego baa yáti’ nít’éé’ jiní. (Schauber 1975 [link]).
ʼAłheełt’éego haʼoodzííʼ [-go] ’ałhíyółtą’. Bideená’ éí nít’éé’ ’áłdó’ chǫǫ’į́. ’Éí ’ahídínéelná doodaii ’ałhíyóltą’go chǫǫʼį́įgo ’át’é. (Łah da, saad ’át’éii nahalin łeh.)
Díí saad ła’ [-go] ’ahíyółta’ígíí saadtsoh biyi’ góne’ yisdzohíí ’éí saad ’át’éii yaa halne’.
Díí saad kwii yidzohíí [’azhą́…ndi.], [ndi] ’éí zaatą’ii ’át’é. ’Éí doodago t’áá ’áłah zaatą’ii ’át’é. Nááná díí saad [’azhą́] ’éí saad ’át’éii ’át’é ’áłdó’.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.
boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P’Azhą́ deesk’aaz ndi t’áá ’ákwíí jį́ na’nishkaad.
even. though 3-cold.SPN but just every day 1-herd CI’Azhą́ ts’aa’ nízhóní ndi ’áłts’íísí.
even.though basket 3-be.pretty.NI even.though 3-be.small.NI’Azhą́ shaa jidiijéé’ ndi, t’áá hwéé deeshwoł.
even.though 1-from-4-start-run.P just but 1-run.F’Áádóó éí haa daadzaa?
and.then TOP what pl-3-do.P’Áádóó hainidzaa?
and.then what-3-2-do.P’Áko ’índa yáníłti’ bidííniid.
after.that 2.talk.I 3-1.told.P’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F’Áłah ’aleehgo ch’iyáán ’ádadiilnííł ’áko shį́į́ ’índa diné ndahidookah.
meeting-Comp food 3-1-Pl-make.F CONJ people 3-Pl.will-arrive.F’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FAhwééh yishdlį́į́ ’áko ’índa ch’éénásdzíd.
coffee 3-1.drink.P when 3-1.wake.up.PCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RChidí ’anáshdlééh, háálá doo naalnish da.
car 3-1-repair.I because NEG 3-work.I NEGChidí binaashnish yę́ę ’áádóó t’óó ni’ kwíishłaa.
vehicle 3-1-work.CI past and.then just stop 1-stop.PDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.Pbee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ past
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Diné nihaikaíígíí nihizaad nideilkaahgo ayóó bił danilį́ ’áko ndi doo ’akót’ée da.
people 1dpl-3-come.pl.P-COMP 1dpl-language pl-3-1-investigate.I-GO very 3-with pl-3-be.NI even so NEG thus-3-be.NI NEGDíí kwe’é biká’ígíí ’índa bik’i’diitą́.
this here 3-on.NOM until.then 3-1.understand.PDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futureDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEGHágo daaníigo ’áko ’índa ’ákǫ́ǫ́ níyá.
come.here 3.say.P-GO after.that towards 1.arrive.PHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEGbee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so then
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEGbee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi but
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Na’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GObee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’áko shį́į́ then maybe, then probably
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naakidi ’oolkiłgo ’áko ’índa ’áajigo dah diiyá.
two.at time-GO after.that. towards.GO start 1.go.INanise’ígíí ch’iyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah yá’ádahoot’ééh dooleeł.
plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI futureNanise’ígíí ch’iyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah yá’ádahoot’ééh dooleeł.
plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI futureNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog futurebee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only then
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
Níléígóó díní’į́į́’ shidíiniidgo ’áádóó ’áajigo déé’į́į́’.
over.there-toward 2-look.I 1-3-say.P-GO and.then that.way-toward 1-look.PShi’dizhchį́į́ yęędą́ą́’ ’éí tsinaabąąs dahólǫ́ nt’éé.
1-pass-born.P past TOP wagon 3-with pl-3-drive.I pl-be.NI pastShich’ahashkéé léi’ doo bíká ’iishyeed da.
1-3-upset.I since NEG 3-for 1-help.I NEGShidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.PShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I pastShiyáázh Damóogo ’índa ’áádę́ę́’ nídeesdzá
1-son Sunday.GO will.be from 2-returning.FShíká ’anánílwo’ doodago’ t’áadoo shaa nánít’į́ní!
1-after indef-help.R or just-neg 1-about 1-2-bother.NI-negShí Kinłánígóó shił ’ayóó ’ánízáád ’áko ndi sitsóí ’éí bił ’áyídí.
I Denver to 1-with 3-far.NI but 1-grandsongranddaughter 3-with nearbybee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóigo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even then
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’áá ’ashání ’ashą́ą ndi sitsį’ yę́ę ’áádįįł.
just 1-eat.I-í 1-eat.I but 1-flesh past 3-dwindle.ProgTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI futureTsé binahjį’ kídíníikeeł dóó háádiilyįh.
rock 3-against 1du-sit.F and 1du-rest.FTsé nitsaa ’áko nidaaz.
stone 3-big CONJ 3-heavyTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.Pbee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and then
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNPbee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereupon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tł’éédą́ą́’ t’áadoo hazhó’í ’ííłhaazh da léi’ bił nisin.
night.last NEG good 1.sleep.P NEG since sleepy 3-1.desire.NIYéego nihee nahóółtą́ągo yá’át’ééh doo yę́ę ’áko shį́į́ naadą́ą́’ dadinóosééł.
hard.GO 1pl-on 3-rain.P.GO 3-good future wish then maybe corn 3pl-grow.FŁa’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Progbee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ past
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




