Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ajóółháásh laanaa.
4-sleep.O wish’Awéé’ bimá bit’ah sitį́.
baby 3-mother 3-undercover 3-lying.SPN-niit’aa
bik’ídazhdeezdiz
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ízhdídis
3DO-4-wrap.it.around.it.IChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or you perhaps car 2-with 4-exist.NIdadidínóołkał
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Ideididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdeiit’aal
pl-3DO-1dpl-chew.it.PDibéésh nee hólǫ́?
sheep-Q 2-with 4-exist.NIdideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.FDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?
this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -shą’ enclitic for content questionsfind in Navajo Questions Lexicon
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions Lexicon
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off offind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- location
doo ’ashohodéébéézhgóó
dííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.Phadadoołbįįd
pl-3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadajishgizh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Phadazhneeshchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Phadazhniłchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).IHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.Pjiłbéézh
3DO-4-boil.it.IK’ad shį́į́ deesk’aaz hodooleeł.
now probably cold area-become.FNaashnéego jooł báátis yímááz.
1-play-go.CI ball over 3-roll.PNédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.Pnideiskáá’
pl-3DO-3dpl-investigate.it.PNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUTnéishjį́į́h
R mode-1-become black, get sunburned.RShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- déyá gofind in Navajo Verb Modes
- -dóó from a specific location or point in space or timefind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a datefind in Navajo Postposition Lexicon
- goal