An example search has returned 50 entries
’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Ałchíní ’ólta’di t’áá ’áhą́dígo ’ahąąh naazį́.
boy school-at just together-GO abreast pl-3-stand.SPN’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPH’Áłah ’aleehgo ch’iyáán ’ádadiilnííł ’áko shį́į́ ’índa diné ndahidookah.
meeting-Comp food 3-1-Pl-make.F CONJ people 3-Pl.will-arrive.F"Doildinę́ę’ daazts’ą́ą́ lá," didííniił.
3-be.outcast.NI-deceased 3-die.P DISC 3-2-tell.FAshkii hooghan gone’ ałhosh.
boy hogan inside 2-sleep.NIAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FCh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.PHa’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.PHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHaalá t’áá ’éiyá naaltsoos niníłtsooz ni’.
what-Q just TOP paper 3-1-put.FFO.P recallhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.FHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
listen
Which team won? Denver Nuggets or Miami Heat.
bookmark- háí whofind in Navajo Questions Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- daats’í maybe, perhaps, possiblyfind in Navajo Adverb Lexicon
Háí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FK’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
listen
I could have been halfway through weaving, but last week I didn’t weave at all.
bookmark- Progressive (Prog)
- ’ashtł’ó weave
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
- ’ashtł’ó weave
- k’ad nowfind in Navajo Adverb Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a datefind in Navajo Postposition Lexicon
- goal
- -dą́ą́’ past timefind in Navajo Postposition Lexicon
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
Ma’ii jooldloshí hane’ haigo t’éiyá baa hane’.
coyote 4-walk.Prog-NMLZ story winter only 3-for storyNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.Fnijizlá
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.PNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
listen
Do you know or does s/he know?
bookmark- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge




