Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- déyá start to go
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- na’nishkaad herd, go out herding
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áłchíní bi’éé’ náádaségis.
children 3-clothes 3-1-wash.R’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’t’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F'Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPNBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NICh’iyáán ’áshłaadóó tsííd bik’i hooziid.
food 3-1-cook.P-from embers 3-onto area-1-cover.PCh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NIChahash’ohjí ch’ínááhoníshóó’.
brush arbor-JÍ out-again-area-sweep.Rdajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.IDamóogo nihaa náájídááh.
Sunday.GO us.return 4-again.visit.Fdazhdoołbish
pl-3DO-4dpl-boil.it.Fdeidoołbish
pl-3DO-3dpl-boil.it.FDibé tóógóó neeshkał.
sheep water-toward 3-1-herd.Progdidííłjéé’
3DO-1-start.fire.PDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.Idoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.FDó’ísh t’ahdii nikee’ bii’ síní’eezísh łí?
DÓ’-Q still 2-shoe 3-in 2-have.on.P-Q ŁÍHa’a’áahgo shilį́į́’ bá niná’áshjoł.
east-GO 1-horse 3-for again-1-feed.NCM.Rhadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Ihadeiniłchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi