Your search for * in time biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- t’óó withsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- hah, hahí fast, quicksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home’Ałní’ní’ą́ądą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó disháágóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.F’Ólta’dóó ’azee’ ’al’íníjį’ t’áá ná’ahanaad.
school-from hospital-to just long.time.pass.IAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
Bee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.PChidí bąąh dah sitání bąąh dah shishtįįh ńt’éé’ ’ił adaagizí doo ’éí da lá.
car license plate 3-1-put. I SSO past Sup-with screw neg that neg Disc.Chidí doo diits’į́į́hgóó biniinaa bitoo’ biih yíką́ą́ nít’éé’ ’áłt’ąą diists’ą́ą́’.
car NEG 3-start.I-GOO 3-because gas 3-into pass-pour.OC.P past after.all 3-start.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
Da’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.PDeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.PDii éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- nahashniih buy, sell
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Doo ’áádę́ę́’ naagháa da nít’éé’ ’áłt’ąą nida’iilyéego ’índa níyá.
NEG there.from 3-go.about.I NEG past after.all pass.pay.I-go only.then 3-arrive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
Doo yéé chizh yah ’ííjaa’í hooghan shį́į́ ’adííłk’ą́ą́’ nít’éé’.
DOO YÉÉ firewood into 3-1-carry.pl.P-Í hogan probably 3-1-burn.P pastDoo yéé shaa dinílwodí ’ats’in shį́į́ t’éiyá bik’ííníyáá nít’éé’.
DOO YÉÉ 1-to 2-run.P-Í bone possibly only 3-on-2-find.PHaash nízah kodóó nighanjį’?
how-Q 3-long.N here-from 2-home-toHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- sédá sit
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
K’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii
- ’ashtł’ó weave
- ’Áhoodzaii
- ’ashtł’ó weave
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
k’adę́ę ... lágo
Kintahdę́ę́’ łį́į́’ shił nááldlosh.
town-from horse 1-with 3-crawl.CIKóhoot’éédą́ą́’ dibé yázhí t’óó ’ahayóí hazlį́į́’. K’ad ’éí doo t’óó ’ahayói da.
last.year sheep baby a.lot 3-Pas-it.occured.P now this NEG a.lot NEGMary hádą́ą́’sh ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
Mary when-past-Q school-from 3-return.PNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- na’nishkaad herd, go out herding
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- hanááshyį́į́’ rest
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’iishháásh sleep
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ch’ééníssííd awaken him/her
Naadą́ą́’ t’ah doo dadiigááhdą́ą́’ deiiti’.
corn before pl-3-leaves.turn.white.I-past pl-3-1dpl-harvest.PNáshdóítsoh shich’į ńdiilwodgo yíníiłdon ńt’éé’ k’asídą́ą́’ sésiih.
cougar 1-toward 3-run.P-GO 3-1-shoot.P past very.nearly 3-1-miss.PÓlta’di ndeii’néego ’ashkii ła’ kin bizánághahdę́ę́’ shich’į’ ch’élwodgo bił ’ahídégoh.
school-at 1pl-play.I-GO boy some building-3-around-from 1-to out-3-run.P-GO 3-with 3-1-collide.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -zánághah around’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




