Your search for * biihidzóhí 50 entries
’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.IBá’ólta’ísh Jáan ’éí doodaii’ Mary daats’í yich’į’ haadzíí’?
teacher-Q John TOP or Mary perhaps 3-to 3-talk.PBéeso bizis yázhí t’áá ’áde’égo yóó’iniłne’.
money 3-bag little just almost-GO 3-2-lose.Pbik’ízhdeezdiz
3DO-4-wrap.it.around.it.PChidí bee anídítį́hí bits’ą́ą́’ nídídeesh’į́į́ł ’ííshjáán doo nił bééhózín da lá jiní!
Car 3-by.means.of 3-open-NOM 3-away 3-1-hide.F let’s.see NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.PChidí binaashnish yę́ę ’áádóó t’óó ni’ kwíishłaa.
vehicle 3-1-work.CI past and.then just stop 1-stop.PDa’ chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
Q car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIdeiit’aal
pl-3DO-1dpl-chew.it.PDibé t’áá daaztsą́ą́ lágo bik’íníyá.
sheep just pl-3-die.P DISC-GO 3-onto-1-come.Pdidadidoołjah
pl-3DO-2dpl-start.fire.FDiné biWashingdoon ’akéé góne’ dahsidáhígíí ’éí ’asdzááni ’át’é.
Navajo 3-government following rank up-3-sit-rel TOP women 3-be.NIdoo ’asht’é’égóó
Ha’át’íí lá neidiyoołnih lá?
what DISC 3-3-buy.F DISChadeishgizh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Phadííníłbįįd
3DO-2-fill.something.up.with.it.Phaidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.FHalah doo bííghah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect instruction, negativefind in Navajo Imperatives
- Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’find in Navajo Imperatives
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Optativefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHooghangóó nikéédeeshdááł nisin ndi ółta’di ’éí náshiilkááh.
home-toward 1-go.F 1-want.NI but school-at there 1-spend.night.N CHECK VERB GLOSSESKinaaldáágóó jidóya’ t’óó ’ílį́.
puberty.ceremony-to 4-go.O hope just thinklá
Mexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Mósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGONdáa’di shizhé’é diné ła’ yił ’ahi’niigą́ą’go bita’ niséyá.
summer.ceremony-at 1-father man one 3-with Recip-3-fight.P-GO 3-between 3-1-go.siPNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’neidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.FNi'dózhoł.
term-3-sprinkle.Onidajilé
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.INimáyázhí shį́į́ béeso neidoo’ááł.
2-maternal.aunt maybe money 2-3-givenishóóh
3DO-2-brush/comb.it.INił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShiye’ éí naaki béeso yideená chidí yésį́.
1-son TOP two money 3-exchange.for car 3-stand.SPNShiyáázh ’ółta’góó deeyáhą́ą doo yénániih da.
1-son school-to 3-go.P-past one but NEG 3-3-remember.CI NEGShínaaí shikétł’á ’iiyilgo łį́į́’ bikáá’ hasis’na’.
1-older.brother 1-foot-bottom 3-3-boost.P-GO horse 3-top up-1-crawl.PShízhe’é yéeni’ ’ayóó ’iiná bee nanihizhneeztą́ą́’.
1-father past-deceased very life 3-with 1pl-4-teach.PSitsóóké da’ółta’go t’óó bik’iisdził.
1-grandchildren pl-school-GO just 3-1-support.ProgT’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.
still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.PlO.SPN pastT’ah doo sha’ałchíní bá ch’iiyáán ’áshłéeh da, hodíina’go shį́į́.
still NEG 1-children for food 1-make.I NEG after.a.while-GO maybeT’áadoo chidí hasht’enéinídłaagóógo shį́į́ doo nidáágóó diikah da.
NEG car 3-2.ready.repair.P-NEG-GO maybe NEG enemyway.ceremony-GO 3dpl-go.F NEGT’áá shǫǫ dibé náz’ah lá.
good.thing sheep 3-butcher.P DISCTsé ’ayóí ’áníłtso léi’ tsékooh góyaa hadah ch’ééłmááz.
rock remarkably large INDEF canyon areal-down areal-edge out-3-1-roll.PTsxį́įłgo ni’éé’ biih ni’nééh.
hurry 2-clothes 3-into 2-crawl.ITł’éé’go doo 'ízh'dísóół da.
night-GO NEG 4-whistle.O NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect instruction, negativefind in Navajo Imperatives
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Optativefind in Navajo Imperatives
- Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’find in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




