Your search for * biihidzóhí 50 entries
’Asdzą́ą́ ’éí ’ashkii ha’át’íí yeiní’ą́?
woman TOP boy what 3-to-3-3-move.SRO.P’Atsį’ t’éiyá nahidoonih lágo naalyéhé bá hooghangóó ’o’oolwod nít’éé’ da’deelkaal lá.
meat only 3-buy.F DISC-GO trading post-toward 3-drive.P past 3-close.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá onlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- nahashniih buy, sell
- lá + go discovery + adverbializerfind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii
- ’oolwoł drive
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
’Ałts’ísígo nihich’į́’ hadeesdzih.
3-small.NI-GO 2du-to 1-speak.F’áyąą
’Ólta’í góne’é bikáá’ nida’anishí bitł’áádę́ę́’ jeeh bídaashjéé’.
school areal.inside 3-top desk 3-underneath gum 3-paste.NIBéeso tł’oh bá ahí’ii’nil lágo tł’oh niigį́.
money hay 3-for 3-combine.PlO.P DISC-GO hay 3-haul.Pch’ínígóó
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ shichidí naaki. K’ad ’éí t’ááłá’í.
formerly 1-car two now it oneChidí ła’ bíká ’í’iishłaa.
car some 3-for 1-order.PDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.Pdaats’í
daołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.IDá’ák’eh góyaa yishwoł.
cornfield down.that.way 1-run.Progdeitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.IDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIDibé lą́ą hadaniitá.
Sheep EMP 3-1pl-search.CIdidadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.Pdiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.PDiné bikéyah bikáa’gi łáhágóó ninádahałtį́įh łeh.
Navajo 3-land 3-on-at a.few.places areal-rain.I usuallyDíí gohwééh doondó’ sido da!
this coffee not.even 3-hot.SPN NEGDíí jį́ ’áłchíní nááda’ołta’.
this day children again-pl-3-study.RDíkwííshą’ nibeegashii?
how.many-Q 2-cowdooshą’ léi’ --- lá
Doozhǫǫgo da’ííłta’ígíí t’éiyá yá’át’éehgo naanish bá dahólǫ́.
satisfactory pl-3-study.P-NOM only 3-good.N-GO work 3-for pl-3-exist.NIDziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishDíí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.
this TOP donkey very 3-eat.Phaa nízah
Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Halah doo bííghah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect instruction, negativefind in Navajo Imperatives
- Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’find in Navajo Imperatives
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Optativefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hastiin łį́į́’ yik’i dah neezdá.
man horse 3-on up 3-sit.PMósí dóó łeechą́ą́’ii’ baniłts’ood’ii’, bił hózhǫ́.
cat dog 3-1-feed.P-and 3-with 3-happy.NIMósí yázhí bimá yits’ą́ą́’ yóó’ííyá.
kitten 2-mother 3-from away-3-go.PNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- na’nishkaad herd, go out herding
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- hanááshyį́į́’ rest
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’iishháásh sleep
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ch’ééníssííd awaken him/her
Na’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNaakaii Bito’gi béégashii bee łá’í ’ídlínígíí bee ’anishtah.
mexican water-at cow 3-with one-unify.P-COMP 3-with 1-among.NINitsilíké t’ą́ą́ ’ííłdį́į́ł yit’éego hasht’e ’ádidoolnííł.
2-younger.brother-pl just readyNíwe, ni’éé’ t’óó bik’i na’ínil
stop 2-clothes just 3-on 3-2-dribble.IŃléí ’asdzą́ą́ sáníshą’ háí ’át’į́?
there woman old-Q what 3-be.NŃléígóó díníyáa dooleel.
there-GÓÓ 2-go.sg.SP FUTSaad biihi’níłí bee neilnish.
word computer 3-with pl-2-du.work.IShidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.PShizhé’é bidá’ák’eh ’éí shicheii bidá’ák’eh táadi yilááh ’ánáníłtso.
1-father 3-field TOP 1-grandfather 3-field three-at 3-big 3-again-big.NIT’áa shǫǫ chidí bikee’ ’aniidíígíí shá bąąh niná’nil.
just good car 3-shoe new-rel 1-for 3-on again-3-place.PT’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍT’áá ká másí yah hóołt’e’ lágo.
just prevent cat 3-in hóołt’e’ don’tTł’éédą́á’ dibé ch’íníjéé’ yiists’ą́ą́’ ’áádóó t’óó ńléí tsé deez’áhí bizánághah góne’ ’ahosoolts’ą́ą́’.
last.night sheep out-3-run-Pl.P 3-sound.P and then merely there rock point 3-around areal-in out-areTł’éédą́ą́’ mą’ii léi’ shidááh gónaa ch’élwod.
last-night coyote there 1-before areal-around 3-move-rapidly.PTʼahádą́ą́ʼ chizh adaałeeh hwoodʼiiʼnaʼgo deeskʼaaz dooleeł.
Now.is.the.time.to wood gather O-in.time cold FYiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- déyá start to go
- haa’í whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- lá particle for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾




