Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noonBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBéésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.
radio NEG up 2-volume.turn.I-ÍCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTDaané’é baa na’aldeehdi ’at’ééd jooł yídzoołtał.
game 3-to 3-happen.CI-at girl ball 3-3-kick.Progdadidínóołkał
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdaoohdlą́ą́’
pl-3DO-2dpl-drink.it.Pdashoołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Pdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.FDibé tóógóó dínóshkaad.
sheep water-toward 3-1-start.herd.ODichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDoo t’áá k’ad nich’i’ hasdzíí da.
do.not.want.to towards.you.pos 1-speak.P NEGDziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’át’íísh náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3dpl-say.IHa’át’íí́sh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.Phadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.PHahgo lá tá’dinigizh?
When part 2-shear.FHastiin Nééz lą́ą hádadíníit’ı̨́ı̨́’.
Mister Neez emph pl-3-1dpl-search.IHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHodíína’go deesháál.
in.a.while-GO go.sg.Fjiigish
3DO-4-make.one.cut.in.it.Ijishbéézh
3DO-4-boil.it.Pjitł’ó
3DO-4-weave.it.INa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.INa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’oolwoł drive
Nida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.
1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMPNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negnéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RShich’ah tsékooh góyaa ’adah bił ’ííyol.
1-hat gorge areal-down downward 3-with 3-blow.PShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- na’nishkaad herd, go out herding
- ’Ánáhoot’įįhígíí
Shiyáázh nihił ’oołbąs dooleeł.
1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.beT’ah ’ałk’idídą́ą́’ sik’is t’áá yiiłtsą́ą́ nít’ę́ę́’.
still long-ago 1-friend just 3-1-see.P pastT’ah kodą́ą́’ kélchí nahideeshnih.
still now-past moccasin 3-1-buy.FT’áá ká gohwééh baa wóókááh
see.to.it coffee 3-for 2-pour.OC.OTódínéeshzhee’góó hodzoołtsééh laanaa.
kayenta-to areal-4-see.O hopeTówónaanígóó ch’aazhdóya’ laanaa.
overseas-to 3-1-travel.O hopeTsiiyi’di náá’dzítseeł yiits’a’.
forest.up.to 4-again.chop in.sound.Rwohsą́
3DO-2dpl-eat.it.Iwoohdlą́ą́’
3DO-2dpl-drink.it.Pwooshóó’
3DO-2dpl-brush/comb.it.Pyiigish
3DO-2-make.one.cut.in.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want




