Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I’Áádóó haa hóót’įįd?
and.then how ho-happened.P’Áshįįh Bii’ Tóodi níyáago dził bąąh hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-at 1-go.P-GO mountain 3-on again-1-climb.R’Átséétł’éédą́ą́’ lą’í nahoołtą́.
before-last.night many around-3-rain.P’Áłchíní bi’éé’ náádaségis.
children 3-clothes 3-1-wash.RAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGbik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.FDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.Fdadiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.Pdajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Idajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididíłjeeh
3DO-2-start.fire.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
dííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.FGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIhadanoołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.IHatáaldi ’iikááh ’atah ’ajóle’.
ceremony-at sandpainting among 4-make.OHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHodíína’go ch’í’deeshnił.
later.GO out.animals.Fjishóóh
3DO-4-brush/comb.it.IJooł yee ndaanéhé Jóhonaa’éí daashin daolyée ni’.
ball 3-by.means.of pl-3-player.CI-NMLZ Sun(s) wasn’t.it pl-3-name.NI rememberKinaaldáágóó jidóya’ t’óó ’ílį́.
puberty.ceremony-to 4-go.O hope just thinknanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUTNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.IShá bíighah ’azee’ál’į́įdi sédá.
sun proportionate medicine 3-make.I 1-sit.SPNShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I pastT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




