Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI#Shimá yázhí ’ashkii binisé.
aunt little boy 3-3-raise.CI’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin díínii’.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.P’Asdzą́ą́ ’ayóo bi’éé’ nizhóní łeh.
woman very 3-clothes 3-beautiful.NI usually’Ashkii nááh deeyáago ha’át’íí niłní?
boy pass.by 3-walk.P what 2-3-say.NI’Atiin yéego hashtł’ish náhádlee łe.
road very mud 3-becomes ususally.CI’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Ałchíní ’ólta’di t’áá ’áhą́dígo ’ahąąh naazį́.
boy school-at just together-GO abreast pl-3-stand.SPN’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.ICh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NIDaané’é baa na’aldeehdi ’at’ééd jooł yídzoołtał.
game 3-to 3-happen.CI-at girl ball 3-3-kick.Progdadoohsį́į́ł
pl-3DO-2dpl-eat.it.Fdajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdaooshóó’
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Pdazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Idideidííłjéé’
pl-3DO-3dpl-start.fire.Pdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdizhdííłjéé’
3DO-4-start.fire.PDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDíí éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- nahashniih buy, sell
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Dlǫ́ǫ́’ hwiiłhashaalání">go bik’e’ashch’íí’go baa ’ákonsin.
prairie.dog 3a-3-bite.I-GO 3-be.painful.P-GO 3-about 1-be.aware.NIDziłneeláagí nánisé’ ’azee’ háágeed.
mountain-end-at growing.herb medicine up-3-1-dig-1.PHa’át’íísh biniinaa nanichxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHagod neezgaigo chʼééh ’ajiiłhxáazh łeh.
4-knee 3-hurt.P-GO in.vain 4-sleep.NI oftenHashk’aan ła’ náánísdzin.
banana some again-3-1-think.CIHatsiitsʼiin neezgaigo ’átsʼáazhdoolnih łeh.
3-head 3-ache.P-GO 3-irritate.PROG usuallyHádą́ą́’ Jáan bighan ’áyiilaa?
When-past John 3-hogan 3-3-make.PHáísh yiską́ągo ’adoogis?
who-Q tomorrow 3-wash.FHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




