Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ayóigo deesk’aaz --- ’áyąą dah dinítsiz.
terribly cold no.wonder up 2-shiver.NI’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.RAyóó biká ’anáshwo’.
often 3-for 1-help.Rbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Ideidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Idiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.Pdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDoo kingóó diit’ash da.
NEG town-to 1dpl-go.du.Prog NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii
Dooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.PDooládó’ dichin nisin da.
certainly hungry 1-want.N DAHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIhadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihadeiilgizh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.PHahgo hooghan ’ádíílííł?
when hogan 3-2-make.FJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.Ijidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.Fjidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).INeeznáadigóó ’oolkiłgo ’áłah ’aleeh daaní.
ten.at-toward time-GO meeting pl-4-say.NINi daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CINicheii nida’iiníísh góne’é kingóó ’ałnánádáah łeh.
2-grandfather Friday on store-to 3-go.R usuallynideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnisiilkáá’
3DO-1dpl-investigate.it.Pnisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.Pniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.IShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShimá ła’í ndi béeso t’áado shaa yiní’ą́ą da.
1-mother not.even.one money just.NEG to.me 3-3-give.P NEG.Shí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.Píín">T’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍT’áá ká tó tsíídkáá’ dididííkááł.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.FT’áá ’aaníigo chizh yigééł.
really firewood 3-pass-haul.PROGT’áá ’aaníí ’aníigo t’éiyá doo bikee’ saad si’ą́ą da.
truly 3-say.I-GO only NEG 3-behind word 3-sit.SPN NEGT’óó la’ ajiłhosh.
contrary.to.appearances 4-sleep.NITs’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsébiiʼnidzisgaidi ’ííníshtaʼ.
Monument.Valley-at 1-study.ITsézéí lą’í joyéełgo nidaaz dooleeł.
gravel a.lot 3-4-haul.I-GO 3-heavy.NI 3-become.FTł’ízí ni’éé’ yiłchozh.
goat 2-clothes 3-3-chew.ITʼáadoo tʼóó yílnishí.
NEG just 2-work.Prog-íwoo’aal
3DO-2dpl-chew.it.PWóláchíí’ dóó tsés’ná ’ahółshíísh
ant and bee 3-3-reflex-sting.CIYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




