Your search for the Future (F) hoolzhishgi
biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- haasdziih speak, exclaim
’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah 'ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSObik’ídadidiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídadidoohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.IChidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.
car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NIDa’diidį́į́ł.
pl-1dpl-eat-pl.FDa'iigisgo deekai yéeni t'oo naalyéhí bá hooghangóó nisiikai.
pl-3-wash-GO walk.pl.F aforementioned merely goods 3-for home-to roundtripdadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.Fdadoohsį́į́ł
pl-3DO-2dpl-eat.it.FDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDamóogo nihaa náájídááh.
Sunday.GO us.return 4-again.visit.Fdazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.FDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.Fdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.Fdeididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdeidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdidazhdidoołjah
pl-3DO-4dpl-start.fire.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidínóołkał
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdiididoołjah
3DO-3-start.fire.Fdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.FDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FHaa'íyee' shinááł Diné bizaad bíhwiidííł'aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.FHaashíyee' shimá bidzi' izí shił doolwoł hait'éego dilwo'.
try.and.find.out 1-mother bicycle 1-with pas-moving.fast.F 3-1-try.F 3-run.hadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.FHííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FHodíína’go ch’í’deeshnił.
later.GO out.animals.FHooghan ’adeeshłííł ndi tsineheeshjíí’ shee ’ádin.
hogan 1-build.F but lumber 1-with 3-none.NIHáá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.Fjididoołhįh
3DO-4-melt.it.FKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’ahóóhaidi t’áá shǫǫ nihinááł łį́į́’ nidadoolgoł.
rodeo-at just good 3-1dpl-watch.F horse 3dpl-buck.along.FNa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’oolwoł drive




