An example search has returned 50 entries

’Aghaa’ daołgááh.

wool pl-3-2dpl-make.white.I

’Aghaa’ hooghan góne’ shijool.

wool house inside 3-lie.NCM.SPN

’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.

certainly girl little house-from out-3-walk.F

’Ákót’éego ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.

like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPH

Ashkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.

boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.F
listenloadingplaying

The boy said he wants to play outside. Then his mother said now is the time the school bus is coming.

At’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.

girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.

bik’ídazhdeezdiz

pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.P

bik’ídisoodiz

3DO-2dpl-wrap.it.around.it.P

Ch’į́į́góó ch’ééh tádííyá.

fail in.vain 1-go.P

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.

formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.I

Da’ołhosh.

2pl-sleep.NI
listenloadingplaying

You all go to sleep.

daohsą́

pl-3DO-2dpl-eat.it.I

daoohgish

pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.I

dashoołbéézh

pl-3DO-2dpl-boil.it.P

deidíníłkaad

pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).I

didadiiljéé’

pl-3DO-1dpl-start.fire.P

Diné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.

Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P

dizhdííłjéé’

3DO-4-start.fire.P

Díí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.

this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEG

Díí jį́ ’áłchíní nááda’ołta’.

this day children again-pl-3-study.R
listenloadingplaying

Today, the children are in school again.

Díí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.

this TOP donkey very 3-eat.P
listenloadingplaying

This donkey eats a lot. / This one of the donkeys eats a lot.

Grace dibé yółta’.

Grace sheep 3-count I
listenloadingplaying

Grace is counting sheep.

Ha’at’iish náádaadi’ní?

what-Q again-pl-3-say.I

hadadéélbįįd

pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.P

haiilgizh

3DO-1dpl-cut.it.out.P

hajíígeed

3DO-4-dig.it.out.P

Háadi lá łį́į́’ naakai?

where-at Q horse 3dpl-walk.I

Háí shą’ ’ałhosh?

who Q 3-sleep.I

háíníłgizh

3DO-2-cut.it.out.P

Linda naaltsoos yółta’.

Linda book 3-3-read.I

Naaki nááhaigo shich’é’é náá’íídeeshtah, ní.

Two year.GO 1-daughter again.school.F said.
listenloadingplaying

My daughter said, “In two years, I’ll continue my studies.”

Naakiiskánídą́ą́’ dibé tó ła’ bá niníyį́.

two.days.ago sheep water INDEF 3-for 3-1-haul.P
listenloadingplaying

I hauled water for the sheep two days ago.

Neezdáago ’índa yiyííłtsą́.

3-sit.P-Comp only.then 3-3-see.P

nidasoolá

pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.P

nidoohłeeł

3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.F
listenloadingplaying

carry a ropelike thing around, 2nd person dual

Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́dooleeł.

your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT

Níwo’jį’ nídiidááh.

move-to 2-get.up.I
listenloadingplaying

Go and get up.

Shimásaní hooghan namzí góne’ ch’iyaan íílééh.

1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IP

Shiyáázh shaa yógháah le’ nissingo sédá.

my.son 1-for 3-arrive.O hope 3-1-want.CI-GO 1-sit.I
listenloadingplaying

I’m here wishing my son would visit me.

T’ah doo ashą́ą da.

not.yet 1-eat.I NEG

Tó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.

water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future

Tónaneesdizígóó bił ’anáá’oolwod.

tuba.city-to 3-with again-3-drive.R
listenloadingplaying

S/he drove to Tuba City again.

Tł’ízí da’ałchozhgo sh bééhózin.

goat ’a-3-graze-GO 1-with 3-of-3-conceive

wołbéézh

3DO-2dpl-boil.it.I

yiishjį́į́h

Usitative Mode: 1-become.black.U
listenloadingplaying

I usually become black, get sunburned

yishóóh

3DO-1-brush/comb.it.I

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

Yéego nihee nahóółtą́ągo yá’át’ééh doo yę́ę ’áko shį́į́ naadą́ą́’ dadinóosééł.

hard.GO 1pl-on 3-rain.P.GO 3-good future wish then maybe corn 3pl-grow.F
listenloadingplaying

If it rains really hard, then maybe the corn will grow well.

Łééchąą’í kin bitł’ááh góyaa ’ałhosh.

dog house 3-under down 3-sleep.NI

Łį́į́’ bí’diidlį́į́d sh bééhózin.

horse 3-3-brand.P 1-with 3-of-3-conceive.I