An example search has returned 50 entries

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?

yesterday-Q outside-at 2-work.P

’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?

meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F

Chidí daats’í bee hólǫ́ doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?

car maybe 3-with 4-exist.N or 2-Q car 2-with 4-exist.NI

Chidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’éta’ ’éí doodago daats’í dził yąąhgóó ch’ét’a’?

airplane-Q house 3-over-along 3-fly.P TOP or perhaps mountain 3-over-along 3-fly.P

Da’ dibé nee hólǫ́?

Q sheep 2-with 3-exist.NI
listenloadingplaying

Do you have sheep?

Da’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo n ’adazh’niiyą́ą́’?

Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happen

Da’ Ron saad neiskáá’?

Q Ron word 3-3-investigate.P
listenloadingplaying

Did Ron study words?

Da’ shééhonísin?

Q 1-2-know.NI

Dichin nínízin ya’?

hungry 2-want.NI Q

Dichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?

hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NI

Díigi ’át’éegoósh ’ájiił’įįh?

this-at 3-be-GO-Q SUP-4-do.P

Díísh haa yit’éego ’atiin?

this-Q how 3-be.NI road
listenloadingplaying

How is this road?

Díkwíí jį́ nanilnish?

how.many-Q day 2-work.I

Díkwíí shą’ ninááhai?

how.many-Q 2-winter.NI

Díkwíísh ninááhai?

how.many-Q 2-winter.NI
listenloadingplaying

How old are you?

Díkwíí lá ninááhai?

how.many Q 2-winter
listenloadingplaying

How old are you?

Ha’a’aahjíísh ’éí doodago ’e’e’aahjíísh nighan?

east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2-home

Ha’át’éego lá ’íiyisíí ’atiinjį’ ’ańdeeshdááł lá?

how Q main road-up.to 1-back-on-go.sg.F DISC

listenloadingplayingSpeaker: Sharon J. NelsonlistenloadingplayingSpeaker: Lorene B Legah

How can I get back onto the main road?

Ha’át’éegoshą’ t’áadoo díníyáa da?

why-Q neg 2-go.sg.P NEG
listenloadingplaying

Why didn’t you go?

ha’át’éédę́ę́’

listenloadingplaying

here from

Ha’át’íísh hastiin dóó ’at’ééd ’áyiilaa?

what-Q man and girl 3-3-make.P
listenloadingplaying

What did the man and the girl make?

Ha’át’íísh nizhé’é yaa naaghá?

what-Q 2-father 3-about 3-do.CI

haa néelt’e’

listenloadingplaying

how much, how many, what quantity. [count]

haa níłtsááz

listenloadingplaying

how big around, how thick is it

Haalá tʼáá ʼéiyá yiníle ni’?

how-Q just TOP 2-name.NI remember

Haaʼí yeeʼ dibé naakaí?

where-Q show.me sheep 3-walk.around.CI
listenloadingplaying

Where are the sheep walking?

Hahgo hooghan ’ádíílííł?

when hogan 3-2-make.F

Hastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?

man and girl what Q 3-3-make.P
listenloadingplaying

What did the man and the girl make?

Háadi lá dibé nidahaniih?

where-at Q sheep pl-3-pass-sell.CI

háá-P.ENCLITIC

listenloadingplaying

where. The expressions formed with ’háá-’ have a postpositional enclitic following them which indicates information about direction, location, or path.

Háágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?

where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI John

hááji

listenloadingplaying

where, which way

Hádą́ą́’ Jáan Tó Hónaanígóó naayá?

When past John ocean across-to 3-go.P

Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?

when-past-Q Mary school-from 3-return.P

Hái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa?

who DA Q boat 3-4-make.P
listenloadingplaying

(I wonder) who made this boat?

háidí

listenloadingplaying

which one

H lá bá nidáá’?

who Q 3-for 2-enemyway.ceremony

Háí lá sis ligái ííł’įįh?

who-Q belt silver 3-make.U

Háísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?

who-Q boat 3-3-make.P

Háíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?

who-Q boat 3-3-make.P
listenloadingplaying

Who made a boat?

Háidígíísh ʼałkʼésdisí deeshį́į́ł?

which.one-ÍGÍÍ-Q candy 3-1-eat.F

Kin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?

Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CI

Kwe’éshą’ haa nízah nináhálzhishgo nináháltį́į́h?

here-Q how 3-long.N-up.to time.move.R-GO rain.R
listenloadingplaying

How often does it rain here?

Nichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?

2-car Q where-at 3-2-park.P

Nidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?

2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I neg

listenloadingplayingSpeaker: Sharon NelsonlistenloadingplayingSpeaker: Lorene B Legah

Are you cold or not?

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

ʼAwéé chʼídeeldloʼ. ʼA’áshįįh daatsʼí nihee dahólǫ́.

baby 3-laugh.P Navajo.salt perhaps 2dpl-with pl-HO-exist.NI