An example search has returned 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon’Áádóó shą’?
and.then Q*Nidlóóhísh doodaii’ doo sha’shin nidlóoh da?
2-cold.X-Q or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGBá’ólta’íísh níyá?
3-for-3-teach-Q 3-come.PChidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?
car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NIda’
Da’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
listen
Did you work outside up to noon?
bookmark- da’ particle for yes/no questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilfind in Navajo Adverb Lexicon
- -jį́’ up to, as far asfind in Navajo Postposition Lexicon
- time
- -di atfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- naashnish workfind in Navajo Verb Modes
Daniel hahgosh hidilníísh?
Daniel when-Q 3-start.work.IDíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDíkwíí jį́ shą’ nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDíkwíísh ninááhai?
how.many-Q 2-winter.NIDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I QGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.Pha’át’éégóó
Ha’át’íí lá hastiin dóó ’at’ééd ’áyiilaa?
what Q man and girl 3-3-make.PHa’át’íí shį́į́ biniinaa łeech’ąą’í nidahał’in?
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHa’át’íísh Mary nayiisnii’?
What-Q Mary 3-to.buy.IHaa nízahjį’ hanínáshyįh dooleeł t’áá ’ákwíí jį́?
how 3-long.N-up.to 1-rest.R FUT every dayhaa nóoshóní
Hahgo hooghan ’ájílééh?
When hogan 4-make.IHastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.PHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.Pháágóó
Háágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCháidí
Háidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí lá sis łigai ’iił’įh
who-Q belt silver 3-3-make.UHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa lá?
who-Q boat 3-3-make.P DISCHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHáádę́ę’shą’ díí ch’ah nizhóní léi’ naa yílts’id?
where-from-Q DEM hat 3-beautiful.NI INDEF 2-to 3-move.air.SRO.PK’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.PKin Łánídi daats’í ’éí doodago Bee’eldííldahsinildiísh naniná?
Flagstaff-at perhaps or Albuquerque-at-Q 2-go.around.CIKwe’éshą’ haa nízah nináhálzhishgo nináháltį́į́h?
here-Q how 3-long.N-up.to time.move.R-GO rain.RMary ha’át’íísh nayiisnii’?
Mary what-Q 3-to.buy.INaadą́ą́’ lá haa néelą́ą́’ nida’ak’eh biyi’ góne’?
corn Q how 3.much.N 2-cornfield 3-in thereNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?
2-cold.X-Q or NEG-Q 2-cold.X-Q NEGNidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I negNił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI
listen
Do you know or does your grandfather know?
bookmark- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- nisin think, wantfind in Navajo Verb Modes
- -ísh enclitic for yes/no questions
- doodaii’ particle or
- daats’í particle for perhaps
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- nisin think, wantfind in Navajo Verb Modes




