Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questions
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?
yesterday-Q 2-work.PBikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NICh’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?
hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NICh’iyáánísh hólǫ́?
food-Q 4-exist.NIChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghąą’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsChidíísh bee hólǫ́ doodago ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.N or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ dibé nee hólǫ́?
Q sheep 2-with 3-exist.NIDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDa’ Ron saad neiiłkaah?
Q Ron word 3-3-investigate.IDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carDíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDíkwíísh ninááhai?
how.many-Q 2-winter.NIHa’át’éego lá ’íiyisíí ’atiinjį’ ’ańdeeshdááł lá?
how Q main road-up.to 1-back-on-go.F DISCHa’át’éegoshą’ t’áadoo díníyáa da?
why-Q neg 2-go.sg.P NEGHa’át’éegoshą’ t’áadoo díníyáa da?
why-Q neg 2-go.sg.P NEGha’át’ééjí
ha’át’íí biniyé/ biniinaa
Ha’át’íí lá hastiin dóó ’at’ééd ’áyiilaa?
what Q man and girl 3-3-make.PHa’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHa’át’íísh nizhé’é yaa naaghá?
what-Q 2-father 3-about 3-do.CIhaa nízahdę́ę́’ hoolzhiizh
haa níłnééz
Haa’ísh neezgai?
where-Q 3-hurt.NHastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.PHáadi lá dibé nidahaniih?
where-at Q sheep pl-3-pass-sell.CIHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáidíígíí lá neidiyoołnih?
which.one-ÍGÍÍ DISC 3-3-buy.FHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí who
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háí lá sis łigai ’iił’įh
who-Q belt silver 3-3-make.UHáísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHááaad késhdę́ę́’į́">dę́ę’shą’ díí ch’ah nizhóní léi’ naa yílts’id?
where-from-Q DEM hat 3-beautiful.NI INDEF 2-to 3-move.air.SRO.PHáágóósh díníyá?
where-to-Q 2-go.IJáan, nanilnishísh?
John 2-work.I-QKin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?
Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CINa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNa’nízhoozhígóó náádínídzáago háadish ’adeeshį́į́ł nínízin?
Gallup-toward again-2-go.R-GO where-Q 1-eat-F 2-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC where
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi