Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats'í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F’Asdzą́ą́ ’éí ’ashkii ha’át’íí yeiní’ą́?
woman TOP boy what 3-to-3-3-move.SRO.PBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah 'ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSOBikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NIChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsChidíísh bee hólǫ́ doodago ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.N or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDíkwíí shą’ ninááhai?
how.many-Q 2-winter.NIHa’át’éego lá ’íiyisíí ’atiinjį’ ’ańdeeshdááł lá?
how Q main road-up.to 1-back-on-go.sg.F DISCHa’át’éegoshą’ ’ayóo náníldzid?
why-Q very 2-fear.IHa’át’éegoshą’ ’ayóo náníldzid?
why-Q very 2-fear.Iha’át’éédę́ę́’
Ha’át’íísh Mary nayiisnii’?
What-Q Mary 3-to.buy.IHa’át’íísh náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3dpl-say.Ihaa + Neuter V
haa nízahdę́ę́’ hoolzhiizh
haa níłtsááz
Haa’íshą’ neezgai?
where-Q 3-hurt.NHastiin dóó ’at’ééd lá ha’át’íí ’áyiilaa?
man and girl Q what 3-3-make.PHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHáágóó lá díníyá?
where-to.Q 2-go.FHáágóósh díníyá?
where-to-Q 2-go.IHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí who
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHáí lá kintahgóó shił adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHáísh yiską́ągo ’adoogis?
who-Q tomorrow 3-wash.FHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa lá?
who-Q boat 3-3-make.P DISCHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHáish dooda ní?
who-Q NEG 4-said.PJáan, nanilnishísh?
John 2-work.I-QK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questions
- doodago particle or
- daats’í particle for perhaps
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Kwe’éshą’ haa nízah nináhálzhishgo nináháltį́į́h?
here-Q how 3-long.N-up.to time.move.R-GO rain.RMary ha’át’íí nayiisnii’?
Mary what 3-3-buy.PMary ha’át’íí yinízin?
Mary what 3-3-want.NIMary ha’át’íísh nayiisnii’?
Mary what-Q 3-to.buy.INichidí háadish nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car Q where-at 3-2-park.PNidlóóhísh ’éí doodago doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.X-Q TOP or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle or
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




