Your search for the hoolzhishgi Neuter Imperfective (NI)
biihidzóhí 50 entries
’Ayóigo deesk’aaz --- ’áyąą dah dinítsiz.
terribly cold no.wonder up 2-shiver.NI’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Ayóo’ósh nidlóóh? ’Áyaańda dah dinítsiz.
very-Q 2-cold.I no.wonder up 2-shiver.NI’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Íłhosh.
2-sleep.NI’Ániid ’iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Baa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIChidí ’ániidígíí beít’ą́ą́ léi’ ’áyąąńda bił dahózhǫ́.
car new-ÍGÍÍ 3-to-3-pass-bring.SRO.P since no.wonder 3-with pl-3-good.NIDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dlǫ́ǫ́’ hwiiłhashaalání">go bik’e’ashch’íí’go baa ’ákonsin.
prairie.dog 3a-3-bite.I-GO 3-be.painful.P-GO 3-about 1-be.aware.NIDlǫ́ǫ́’ hwiiłhashaalání">go bik’e’ashch’íí’go baa ’ákonsin.
prairie.dog 3a-3-bite.I-GO 3-be.painful.P-GO 3-about 1-be.aware.NIDoo bíighah da.
NEG 3-sufficient.NI NEGDziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHa'oodzi'ígíí doo shił ákót'ée da.
what.was.said-nom NEG 1-with thus-3-be.NI NEG.Haná’ąądę́ę́’ łeezh bił hááyol.
over.hill-from sand 3-with 3-blow.PHashk’aan ’ayóo łikan nisin.
banana very 3-be.tasty 3-1-think.CIHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.Irene dibé bee holǫ́ǫgo yishniih.
Irene sheep 3-with 3s-exist.NI-GO 3-1-hear.IJáan bimá łóó’ t’áá yiyánígíí daats’í bił bééhózin.
John 3-mother fish just 3-3-eat.I-ÍGÍÍ maybe 3-with 3-about-3-know.NIJáan bimá łóó’ t’áá yiyą́ągo bił bééhózin.
John 3-mother fish just 3-3-eat.I-GO 3-with 3-about-3-know.NIMary ha’át’íí lá yinízin?
Mary what Q 3-3-want.NIMósí bighaa’ ’ayóo dadichxoshgo shił nizhóní.
cat 3-fur very pl-3-be.bushy.NI-GO 1-with 3-be.nice.NINaaki yiskánídą́ą́’ da’iiníílta’go hahoolzhiizh.
two day-past pl-1dpl-school.NI-GO start-time.passing.PNaalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- time
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ńle’dii to my dismay, out of lucksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naʼahóóhai nitsaa bił hoo’aahgóó dóola dííyééł.
rodeo 3-big.NI 3-with areal-space.I-to bull 2-haul.FNihizaad baa hastiʼ.
1.PL-language 3-for sacred.NINináhaltį́įgo shił yá’át’ééh.
3-rain.SSO.I-GO 1-with 3-be.good.NINináhaltį́į́hígíí shił yá’át’ééh.
3s-rain.SSO.I-ÍGÍÍ 1-with 3-be.good.NINíléí chidí t’óó la’ nihichidí át’é nahalin.
there car contrary.to.appearances 1pl-car 3-be.NI 3-resemble.NIRon hashk’aan ła’ ní.
Ron banana some 3-say.NIShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shimá ná’áłkadgo bił yá’át’ééh.
1-mother 3-sew.I-GO 3-with 3-be.good.NITátł’idgo doot̨’izh.
algae-as 3-blue.NITó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




