Your search for the hoolzhishgi Neuter Imperfective (NI)
biihidzóhí 50 entries
’Asdzą́ą́ ’ayóo bi’éé’ nizhóní łeh.
woman very 3-clothes 3-beautiful.NI usually’Asdzą́ą́ Báhoozhóní yinishyé.
woman happy 1-called.NI’Ashkii chidí nímazígíí yoo'į́.
boy car 3-round.NI-NOM 3-3-see.Prog’Ashkii nááh deeyáago ha’át’íí niłní?
boy pass.by 3-walk.P what 2-3-say.NI’Ayóigo deesk’aaz --- ’áyąą dah dinítsiz.
terribly cold no.wonder up 2-shiver.NI’Ayóo’ósh nidlóóh? ’Áyaańda dah dinítsiz.
very-Q 2-cold.I no.wonder up 2-shiver.NI’Azháánee’ shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.F’Íłhosh.
2-sleep.NIAshkii bił hóyéé’.
boy 3-with ho-lazy.NIAshkii hooghan gone’ ałhosh.
boy hogan inside 2-sleep.NIBááhísh ła’ hólǫ́?
bread-Q some 3s-be.NIBił hózhǫ́.
3-with ho-happy.NICh’iiyáán la’ doo łikan da.
food LA’ NEG 3-sweet.NI NEGCh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NIChííl bił níyolgo bits’ą́ą́dóó deesk’aaz.
snow 3-with wind-GO 3-away-from 3-cold.NIDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dlǫ́ǫ́’ ’atiin bąąhgóó ndaazínígíí t’éiyá shił nizhóní.
prairie.dog road 3-on-GÓÓ about-pl-3-stand.NP-ÍGÍÍ 1-with 3-be.nice.NIDlǫ́ǫ́’ da’diłhashaalání">go baa ’ákonsin.
prairie.dog 3i-3-bite.I-GO 3-about 1-be.aware.NIDoo hanii kintahgóó díníyáa da nisin.
NEG contrary town-toward 2-start.go.P NEG 1-think.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- hanii expresses contrarinesssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doochǫǫł á’téego!
repulsive 3-be.NI-GOÉí łį́į́’ shilį́į́’ ’át’é.
that horse 1-horse 3-be.NIHa’át’íísh doone’é nílį́?
what-Q clan 2-be.NIHa'oodzi'ígíí doo shił ákót'ée da.
what.was.said-nom NEG 1-with thus-3-be.NI NEG.Haalá tʼáá ʼéiyá yinílyée ni’?
how-Q just TOP 2-name.NI rememberHaashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.
how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.FHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí who
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.Irene dibé bee holǫ́nígíí yishniih.
Irene sheep 3-with 3s-exist.NI-ÍGÍÍ 3-1-hear.IIrene dibé bee holǫ́ǫgo yishniih.
Irene sheep 3-with 3s-exist.NI-GO 3-1-hear.IK’ad ’atiingóó hashtł’ish.
now road-GÓÓ mudMexico hoolyéhédi hoostse’ laanaa.
Mexico areal-3-call.NI-NMLZ-at areal-1-see.O wishMósí bighaa’ ’ayóo dadichxoshígíí shił nizhóní.
cat 3-fur very pl-3-be.bushy.I-ÍGÍÍ 1-with 3-be.nice.NINaaki yiskánídą́ą́’ da’iiníílta’go hahoolzhiizh.
two day-past pl-1dpl-school.NI-GO start-time.passing.PNisneez sélį́į’go shicheii nahałáhági ’át’éego nahashłáa doo nisin.
1-tall.NI 1-become.P-GO 1-grandfather 3-perform.ceremony.CI-similar.to 1-perform.ceremony.CI future 3-want.NINíléí chidí t’óó la’ nihichidí át’é nahalin.
there car contrary.to.appearances 1pl-car 3-be.NI 3-resemble.NITó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Tó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Ts’aa’ t’áá nitsaaígíí bídin nishłį́.
basket just 3-large.NI-nom 3-lack 1-be.NITs’aa’ t’áá nitsaaígíí bídin nishłį́.
basket just 3-large.NI-nom 3-lack 1-be.NITsídii t’áyaalchíí’ wolyéhígíí bit’a’ danizhóní yee’.
bird wing-under-red 3-name.NI-NMLZ 3-wing pl-3-pretty.NI reallyTótaʼdi shił yáʼáhootʼééh.
Farmington-at 1-with areal-good.NITł’ízí tł’oh deiiłchózhígíí shił bééhózin.
goat grass pl-3-3-eat.leafy-ÍGÍÍ 1-with 3-about-3-know.NITł’ízí tł’óo’di tł’oh deiiłchózhígíí shił bééhózin.
goat outside-at grass pl-3-3-eat.leafy-ÍGÍÍ 1-with 3-about-3-know.NITł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.
outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diltłi’ burn’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dináádish’nííł put more of them into the fire’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tł’óo’di outsidesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




