Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmativefind in Navajo Imperatives
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questions
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ach’ą́ nisin ndi shidíbé nído’ahígíí ’ádin.
meat.hunger 1-want.NI but 1-sheep 4-butcher.F 3-1.none.NI’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
"Binák’eeaad késhdę́ę́’į́">góó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ashkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.Fbik’ídadidiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.FChidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.
car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NIdadidíníilkał
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.Fdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).FDamóogo nihaa náájídááh.
Sunday.GO us.return 4-again.visit.FDibé bitah dídéesh’įįł, díkwíínee’ náádeishchį́.
sheep 3-among 3-1-look.F how.many-really again-3-born.Rdideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.Fdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdidííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.FDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGdoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.FHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHaashíyee’ shimá bidzi’ izí shił doolwoł hait’éego dilwo’.
try.and.find.out 1-mother bicycle 1-with pas-moving.fast.F 3-1-try.F 3-run.Háí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?
who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.FHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hodíina’ágo after a whilesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
Hooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
jididoołhįh
3DO-4-melt.it.Fjidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.FKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
neidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidadiilyeeł
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNídeezidgo ’índa hoł ní’deeswod.
month-GO only.then 4-with 2-drive.back.FTs’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTł’éé’ hodooleeł t’ahádą́ą́’ chizh ła’ ’ahidíłne’.
night 3-become.F before.thus wood some 3-2-chop.IYéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.Fyidooyį́į́ł
3DO-3-eat.it.FYiską́ągo Bee’eldííldahsinilgóó ’adeesdee’.
tomorrow Albuquerque-to 4-PL.underway.FYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC where
- -sh enclitic for content questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC where
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




