Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
ʼAdaʼniigeh, nihíká ʼadoohjah.
3pl-marry.F 1dpl-after 2dpl-run.pl.FʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.
first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.FAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidBaa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIbik’ídideesdis
3DO-1-wrap.it.around.it.FDa’iigisgo deekai yéeni t’oo naalyéhí bá hooghangóó nisiikai.
pl-3-wash-GO walk.pl.F aforementioned merely goods 3-for home-to roundtripdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.Fdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdazhdooyį́į́ł
pl-3DO-4dpl-eat.it.FDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.Fdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.Fdideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdidínéeshkał
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).Fdidííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Haa’íyee’ díí chidí bikééji’ adeez’ahí hasht’e diilnííł.
lets.see this pickup.truck 3-1.pl-fix.FHaa’íyee’ shinááł Diné bizaad bíhwiidííł’aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.Fhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeidoołtééł
pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadoołtééł
3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.Fhazhdínóołchał
3DO-4-card.it.(as.in.wool).FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?
who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
jidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.Fnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidoohłeeł
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FNídeezidgo ’índa hoł ní’deeswod.
month-GO only.then 4-with 2-drive.back.FTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




