Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
ʼAdaʼniigeh, nihíká ʼadoohjah.
3pl-marry.F 1dpl-after 2dpl-run.pl.FʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats’í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questions
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.
first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.Idadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadidoołhįh
pl-3DO-2dpl-melt.it.Fdadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.FDamóogo nihaa náájídááh.
Sunday.GO us.return 4-again.visit.Fdeidoołbish
pl-3DO-3dpl-boil.it.Fdidadidoołjah
pl-3DO-2dpl-start.fire.Fdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).FDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futureDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.
mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dííłbish
3DO-2-boil.it.FHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHaashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.
how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.Fhadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Fhazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHooghan ’adeeshłííł ndi tsineheeshjíí’ shee ’ádin.
hogan 1-build.F but lumber 1-with 3-none.NIHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
jidoołbish
3DO-4-boil.it.FNaaki nááhaigo shich’é’é náá’íídeeshtah, ní.
Two year.GO 1-daughter again.school.F said.nidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NIShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.FYéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo ’azee’ííłíní niwoo’ yideeshnish doo.
tomorrow doctor 2-teeth 3-2-work.F will.beYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC where
- -sh enclitic for content questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haa’í where
- lá particle for content questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾




