Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmativefind in Navajo Imperatives
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questions
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NIBikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NICh’iyáánísh hólǫ́?
food-Q 4-exist.NIChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsChidíísh bee hólǫ́ ’éí doodago ni daats’í ła’ nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.N TOP or 2 maybe one 2-with 4-exist.NIChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.PDa’ Ron saad nináánéíłkaah ya’?
Q Ron word 3-3-investigate.I QDíí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?
this manure-Q where-from 3-ooze.PDíkwíí lá ninááhai?
how.many Q 2-winterDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I QGohwééh haa néeląą’ nee hólǫ́?
coffee how 3-much.N 2-with 4-exist.NIGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’at’íí shą’ baa naniná?
what Q 3-2.do.IHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’át’éegoshą’ ’ayóo náníldzid?
why-Q very 2-fear.IHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIHa’át’íísh hastiin dóó ’at’ééd ’áyiilaa?
what-Q man and girl 3-3-make.PHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHa’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIHa’át’íí́sh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIhaa yit’é (hait’é), haa yit’éego (hait’éego)
Hastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí ’áyiilaa?
man and girl what 3-3-make.PHá’át’íí lá hastiin dóó ’at’ééd ’áyiilaa?
what Q man and girl 3-3-make.PHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.PHáádę́ę’shą’ díí ch’ah nizhóní léi’ naa yílts’id?
where-from-Q DEM hat 3-beautiful.NI INDEF 2-to 3-move.air.SRO.Pháádę́ę́’
Hádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í nił nast’a’?
When past first airplane 2-with 3-fly.PHádą́ą́’sh Dibé Nitsaadę́ę́’ néínídzá?
when-past-Q Colorado 3-return.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHáí shą’ bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHáísh bił nanilnish?
who-Q 3-with 2-work.IHáísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHáísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa lá?
who-Q boat 3-3-make.P DISCKin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?
Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CIMary ha’át’íísh nayiisnii’?
Mary what-Q 3-to.buy.INa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNa’nízhoozhígóósh díníyá?
Gallup-to-Q 2-go.SPNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNidlóóhísh ’éí doodago doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.X-Q TOP or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGNidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I negNihimásání ha’át’íí lá yinízin?
1dpl-grandmother what LÁ 3-3-want.NINiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle or
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




