Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P*Nidlóóhísh doodaii’ doo sha’shin nidlóoh da?
2-cold.X-Q or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGCh’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?
hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NICh’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?
hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NIChidíísh bee hólǫ́ ’éí doodago ni daats’í ła’ nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.N TOP or 2 maybe one 2-with 4-exist.NIChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
Q car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ naadą́’ísh nee hólǫ́?
Q corn-Q 2-with 3-exist.NIDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?
this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.PHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’át’éegoshą’ t’áadoo díníyáa da?
why-Q neg 2-go.sg.P NEGha’át’ééjí
haa + Neuter V
Haa néelą́ą́’ nidá’ák’eh?
how 3-much.N 2-cornfieldHaa níníłnééz?
what 2-tall.relatively.NIHaa’ísh neezgai?
where-Q 3-hurt.NHaaʼí yeeʼ dibé naakaí?
where-Q show.me sheep 3-walk.around.CIHá’át’íí lá hastiin dóó ’at’ééd ’áyiilaa?
what Q man and girl 3-3-make.PHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáágóó lá díníyá?
where-to.Q 2-go.FHádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í nił nast’a’?
When past first airplane 2-with 3-fly.PHádą́ą́’ Jáan Tó Hónaanígóó naayá?
When past John ocean across-to 3-go.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí who
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHáí lá tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who Q boat 3-3-make.PHáí lá́ bá nidáá’?
who Q 3-for 2-enemyway.ceremonyHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHoł háádaalch’ąłí biyi’ góne’ésh t’áá hwííní’į́?
4-with elevator areal.inside-Q 3-see.PHáidígíísh ʼałkʼésdisí deeshį́į́ł?
which.one-ÍGÍÍ-Q candy 3-1-eat.FKin Łánídi daats’í ’éí doodago Bee’eldííldahsinildiísh naniná?
Flagstaff-at perhaps or Albuquerque-at-Q 2-go.around.CIKwe’éshą’ haa nízah nináhálzhishgo nináháltį́į́h?
here-Q how 3-long.N-up.to time.move.R-GO rain.RNa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’nízhoozhígóósh díníyá?
Gallup-to-Q 2-go.SPNidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I negNidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I negNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negRonísh saad neiiłkaah?
Ron-Q word 3-3-investigate.ITł’óodiísh t’ah ’áłchíní nidaané?
outside-Q still children pl-3-play.IYadiizíníshą’ haa néelt’e’go nínízin?
can-Q how 3.many.N-GO 2-want.NIYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC where
- -sh enclitic for content questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




