An example search has returned 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F#’At’ééd ’awéé’ biissįįh.
girl baby 3-3-stand.up.I’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’Áłchíní bíighahí Red Bullgi ’ádaat’éhígíí deidlą́ągo shi’diił’á.
children all.sorts Red Bull-at pl-be.NI-ÍGÍÍ pl-3-3-drink.I.GO 1-3-bother.DIBáda’ółta’í ’ałchíní deidiniłbin.
teachers-NOM children-NOM 3-pl-3pl-sit.IBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CIChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Odaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.Idazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Ideidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ididíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.PDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDlǫ́ǫ́’ hwiiłhashgo bik’e’ashch’íí’ígíí baa ’ákonsin.
prairie.dog 3a-3-bite.I-GO 3-be.painful.P-ÍGÍÍ 3-about 1-be.aware.NII am aware that prairie dog bites are painful.
bookmarkdooshą’ dó’ léi’ --- lá
dííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.PHa’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.Phazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.Ijishbéézh
3DO-4-boil.it.Pjííłhį́į́’
3DO-4-melt.it.(snow).PK’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.
1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG
listen
We planted but they just shriveled up, because of the lack of rain.
bookmark- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- k’idishłé plant itfind in Navajo Verb Modes
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
Kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PLinda naaltsoos yółta’.
Linda book 3-3-read.INa’níle’dii tó háníyáá nít’éé’ tóyę́ę ’ásdįįd lá.
dismay water 1-go.P past water-former 3-disappear.P DISCNaaltsoos yiníshta’go shíni’ shaa ’áyiilaa.
book 3-1-read.I-GO 1-mind 1-for 3-3-make.PNe’eshłééh. T’áá ká nóólk’oł.
2-1-copy.I 2-blink.ONichxǫ’ doo ájít’į́į da.
stop NEG 4-act.thus.I NEGNíwe, doo tł’ée’go ’ízdísooł da!
stop NEG outside-GO 4-whistle.I NEGNTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.IShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUT
listen
Hey look! We have alot of grasshoppers migrating through here; be aware of them.
bookmark- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- ’áhonissin be awarefind in Navajo Verb Modes
- dooleeł futurefind in Navajo Adverb Lexicon
Sitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCSitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
listen
When my grandchild leaves for school, I usually give him/her some money.
bookmark- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- dishááh start to gofind in Navajo Verb Modes
- Usitative (U)find in Navajo Verb Modes
- yish’aah move it, handle it (SRO)find in Navajo Verb Modes
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a datefind in Navajo Postposition Lexicon
T’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áá ká tó tsíídkáá’ dididííkááł.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.FT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
listen
Last night, a (strange) dogs came walking in on us and lay down.
bookmark- tł’éédą́ą́’ last nightfind in Navajo Adverb Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- yishááł walkfind in Navajo Verb Modes
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- sétį́ lie downfind in Navajo Verb Modes




