Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashkii yázhí éí bimá kingóó yił yi’ash.
boy little TOP 3-mother store-to 3-with 3-walk.du.Prog’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.Ibik’ídadidiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídazhdidis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.ICh’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Ch’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.Rdadoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.Pdajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdaoohgish
pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.Idazhdííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.Pdeiidą́ą́’
pl-3DO-1dpl-eat.it.Pdidadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Pdididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdidoołjéé’
3DO-2dpl-start.fire.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I Qdíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IGólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.IHaa’íyee’ shinááł Diné bizaad bíhwiidííł’aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.Fhadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Ihaidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.Fhainiłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Ihajííłgizh
3DO-4-cut.it.out.PHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHooghangóó nikéédeeshdááł nisin ndi ółta’di ’éí náshiilkááh.
home-toward 1-go.F 1-want.NI but school-at there 1-spend.night.N CHECK VERB GLOSSESJáan naalnishísh?
John 3-work.I-Qjidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.Fna’ashkǫ́ǫ́’
1-swim.INeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’Nibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidasiilyá
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.Fniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INíwe, doo tł’ée’go ’ízdísooł da!
stop NEG outside-GO 4-whistle.I NEGSitsóóké da’ółta’go t’óó bik’iisdził.
1-grandchildren pl-school-GO just 3-1-support.ProgT’ah doo ashą́ą da.
not.yet 1-eat.I NEGT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’iis bąąh nidaohna’.
cottonwood 3-on pl-2dpl-climb.ITł’éé’ hodooleeł t’ahádą́ą́’ chizh ła’ ’ahidíłne’.
night 3-become.F before.thus wood some 3-2-chop.Iyishhį́į́h
3DO-1-melt.it.(snow).IŁa’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




