Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desire’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Asdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBéésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.
radio NEG up 2-volume.turn.I-ÍBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hahiiłhan jerk it out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adiishdǫǫh shoot it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Idajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdaooshóó’
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Pdaooyą́ą́’
pl-3DO-2dpl-eat.it.Pdashiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.PDibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.ODiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDíí łééchąą’í dah doosłóós laanaa.
this dog 1-lead.O.ADV-laanaa optative particle for a positive wish, hope or desire.Doo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QDoo t’áá k’ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGdoołbish
3DO-2dpl-boil.it.FGólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.IHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.IHaashíyee’ díí naak’ee sinilí biniitááh t’áá daats’í bee hoot’į́.
try.and.find.out this eyeglasses 3-2-try.IP just maybe 3-with area-pas-see.Prog.NHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.Ihaoołgizh
3DO-2dpl-cut.it.out.Phááłgizh
3DO-1-cut.it.out.Pjoodlą́ą́’
3DO-4-drink.it.PKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGNa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.Pnidadoohłeeł
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidajiskáá’
pl-3DO-4dpl-investigate.it.Pnisíníłkáá’
3DO-2-investigate.it.PNíwe, doo ch’il bikáá’ nijigháa da!
stop NEG plant 3-on 3-4-walk.I NEGNíwe, doo hastóí baa níjít’į́į da!
stop NEG men 3-with 3-4-bother.I NEGNíwe, doo tsésǫ’ góne’ ch’ééjí’nah da!
stop NEG window 3-into 4-crawl.R NEGNíwe, naaltsoos woltáʼigi tʼáádoo nahízǫsí. Baa ʼáhólyą́.
stop paper 3-read.CI-ÍGÍÍ NEG 3-2-tear.P.NEG 3-of 2-care.CIShá bíighah tsiyaa sédáago, shinááł nida’jiłkǫ́ǫ́’.
sun proportionate tree-under 1-sit.SPN-GO 1-watch.CI pl-4-swim.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shá bíighah all day, foreversaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Shiyáázh nízaadi naalnishgo bídin sélį́į́’.
1-son far-at 3-work-GO 3-lack 1-be.SPNT’áá ká ’adinoólgháásh lágo.
neg 2-oversleep.O LÁGOitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo tá’dishgéshí nizaagóó dah ’adii’ą́.
before 1-sheer.(I)NEG far-GOO up 3-sun.rise(P).Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




