Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desireʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.F’Áłah ’aleehgo ch’iyáán ’ádadiilnííł ’áko shį́į́ ’índa diné ndahidookah.
meeting-Comp food 3-1-Pl-make.F CONJ people 3-Pl.will-arrive.F'Azháánee' shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.F"Doildinę́ę’ daazts’ą́ą́ lá," didííniił.
3-be.outcast.NI-deceased 3-die.P DISC 3-2-tell.FAmá k'adee' neeshch'íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidbik’ídideesdis
3DO-1-wrap.it.around.it.Fbik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.FBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.IChidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIDa'iigisgo deekai yéeni t'oo naalyéhí bá hooghangóó nisiikai.
pl-3-wash-GO walk.pl.F aforementioned merely goods 3-for home-to roundtripdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).FDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ha’át’íí what, whofind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
hadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeidoołtééł
pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).FHahgo lá tá’dinigizh?
When part 2-shear.Fhazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FHodíína’go ch’í’deeshnił.
later.GO out.animals.Fjidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.FNa’ahóóhaidi t’áá shǫǫ nihinááł łį́į́’ nidadoolgoł.
rodeo-at just good 3-1dpl-watch.F horse 3dpl-buck.along.FNa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
nidadoohłeeł
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.XTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tó tsíídkáá’ dididííkááł.
water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTsxį́įłgo łees’áán ’ádíílííł nimásání nihaa yighááh!
quickly tortilla 3-2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.FTł’éé’ hodooleeł t'ahádą́ą́’ chizh ła’ ’ahidíłne’.
night 3-become.F before.thus wood some 3-2-chop.IYéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.Fyideeshjį́į́ł
Future Mode: 1-become.black.Fyididoołhįh
3DO-3-melt.it.Fyik’íididoodis
3DO-3-wrap.it.around.it.FYiską́ągo Bee’eldííldahsinilgóó ’adeesdee’.
tomorrow Albuquerque-to 4-PL.underway.FYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




