Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na‘oolwoł return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.
boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P’Atsį’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.FBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ízhdidoodis
3DO-4-wrap.it.around.it.Fbíhoosh’aah
1-learn.it.ICh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CIChidí léi’ la’ ch’ééh dah diilyeed.
car because surprise in.vain up 3-go.IDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIdadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.Fdaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Ideidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Ididínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.
ensure rabbit just without 1-return.I DISCDzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPhadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadeiilgizh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.PHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IK’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.
1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ni daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CInidasoolá
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnideiilyé
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inideiskáá’
pl-3DO-3dpl-investigate.it.PNíwe, bíni'dii ’ałwosh!
stop 3-let 3-sleep.INíwe, doo tł’ée’go ’ízdísooł da!
stop NEG outside-GO 4-whistle.I NEGShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShimásaní hooghan namzí góne' ch'iyaan íílééh.
1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IPShiníbaal doo tó biníkáoogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.I prepare.against 3-1-make.PShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPShíká ’anilyeed.
1-for 2-run.IT’ah doo kintahgóó diit’aash da.
not.yet store-to 1du-go.I NEGT’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OT’áá ’ahánigóó yiizįįh
just near 2-stand.ITsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi