Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Adą́ą́dą́ą́’ ch’iyáán ’áshłaago dajííyą́ą́’.
yesterday food 1-make.P-GO pl-4-eat.P’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áádóó and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na‘oolwoł return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.P’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Asdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hahiiłhan jerk it out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adiishdǫǫh shoot it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídadohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídideesdis
3DO-1-wrap.it.around.it.Fbik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIdaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.Idayííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).Pdazhdííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.Pdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).FDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíkwíí jį́ shą’ nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negation
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 4th person admonition, negative, Imperfective
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dooládó’ shį́į́ shich’ohoos’ni’ da; ’adą́ą́dą́ą́’ kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably 1-lucky.P yesterday town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dooládó’ --- da lá (it) certainly isfind in Navajo Particle Lexicon
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterdaysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góyaa downsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ha’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIhadeiilgizh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.PHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.Pjíí’aal
3DO-4-chew.it.PK’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -áátis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naʼazhǫǫshgóó dooʼáazhgo nihikééʼ ʼiih deeshwoł.
casino-GÓÓ 2du-go.F-GO 2pl-behind 3-into 1-run.FNichxǫ' doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGNimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.ISohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’ah doo la’ nimá bich’į’ dínáah da.
still NEG surprise 2-mother 3-toward 2-go.I NEGT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PTsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.PTsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!
quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.PTsxį́įłgo łees’áán ádíílííł; nimásání nihaa yíghááh!
quickly tortilla 2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.Fyiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Iyik’íididis
3DO-3-wrap.it.around.it.Iyishóóh
3DO-1-brush/comb.it.IYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi