Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Ííyą́ą́’ dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.
1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.P’Ániid ’iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI'Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.IAshkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
Boy flowing.water-ÍGÍÍ 3-in 3-3-fall.Obik’ídadiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Chidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Damóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.Pdaooshóó’
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Pdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdeiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Pdeiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Ideiilzhóóh
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.IDibé tóógóó neeshkał.
sheep water-toward 3-1-herd.ProgDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidínóołkał
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).FDoo t'áá k'ad níká 'eeshwod da.
do.not.want.to for.you.pos 2-1-help.P NEGdoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.FDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGDziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.IGólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.IHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIhadadoołbįįd
pl-3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Ihadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhaiilgizh
3DO-1dpl-cut.it.out.Phayííłgizh
3DO-3-cut.it.out.PHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGHáá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.FJooł de’ ní’aah.
ball here 3-2-bring.IKʼadí! Tʼáadoo tʼóó ’ííyį́į̨́łí.
stop NEG just 2-eat.Prog-íMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGONa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’nízhoozhígóó náádínídzáago háadish ’adeeshį́į́ł nínízin?
Gallup-toward again-2-go.R-GO where-Q 1-eat-F 2-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Neel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’Nichxǫ' aad ’át’éii">t'áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidazhdooleeł
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideiskáá’
pl-3DO-3dpl-investigate.it.Pnideizlá
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi