Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shilééchąą’í íín">t’áadoo ’ayání dibé yikéé’ ’eelwod.
1-dog NEG 3-eat.I-NEG sheep 3-after 3-run.P’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.PÁt’ah ’índa shaa náádíídááł.
later 1-to again-2-come.FBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídínídiz
3DO-2-wrap.it.around.it.Pbik’ízhdeezdiz
3DO-4-wrap.it.around.it.PCh’iyáán ’íishłaa ’áádóó da’iidą́ą́’.
food 3-1-make.P CONJ 1Pl-eat.PChizh ła’ yah ’aníjááh.
firewood some in 2-bring.IDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDa’diidį́į́ł.
pl-1dpl-eat-pl.FDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdazhdííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.Pdidołjeeh
3DO-2dpl-start.fire.IDii éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Díí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.Ohadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.PHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.Ijidoołbish
3DO-4-boil.it.Fjííyą́ą́’
3DO-4-eat.it.Pjííłhį́į́’
3DO-4-melt.it.(snow).PK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.INa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F Qnanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.Fneidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.FNichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousnidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.FShicheii béeso bideená naalnish.
1-grandfather money 3-exchange.for 3-work.IShidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShiyáázh nízaadi naalnishgo bídin sélį́į́’.
1-son far-at 3-work-GO 3-lack 1-be.SPNShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PT’óó tá’ádeesgizii’ ’ííyą́ą́’.
just 3-reflex-wash.P-CONJ 3-eat.PTł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.
outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diltłi’ burn’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dináádish’nííł put more of them into the fire’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tł’óo’di outsidesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




