Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmative
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
ʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats’í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?
yesterday-Q 2-work.P’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áłah ’aleehgo ch’iyáán ’ádadiilnííł ’áko shį́į́ ’índa diné ndahidookah.
meeting-Comp food 3-1-Pl-make.F CONJ people 3-Pl.will-arrive.F’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSOChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODa’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo ná ’adazh’niiyą́ą́’?
Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happendadidínóołkał
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.PDah nóóljííd lágo.
up 2-jump.O don’tdajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Idajiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Idashoołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Pdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.FDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.Ididazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.PDoo t’áá k’ad níká ’eeshwod da.
do.not.want.to for.you.pos 2-1-help.P NEGhaniłgéésh
3DO-2-cut.it.out.IHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.Iháíníłgizh
3DO-2-cut.it.out.PIrene dibé bee holǫ́ǫgo yishniih.
Irene sheep 3-with 3s-exist.NI-GO 3-1-hear.Ijiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).IJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CILinda naaltsoos yółta’.
Linda book 3-3-read.IMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Naalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- time
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ńle’dii to my dismay, out of lucksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Níyolgo t’áá ’áko niishch’ił.
wind-GO immediately 3-blink.UNíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShicheii béeso bideená naalnish.
1-grandfather money 3-exchange.for 3-work.IShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.NI later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShiyáázh nihił ’oołbąs dooleeł.
1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.beShiye’, íín">t’áadoo nikídíltałí.
1-son NEG 2-stomp.IR-ÍShił naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!
1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aash go as a pair (with)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ba’nistsóód feed it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGSitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




