Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ííshją́ą́ certainlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shishkaah put it on a surface (OC)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?
yesterday-Q 2-work.P’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FBini’ íídeeshtah doodago ’éiyá yóó’ ’adeeshwoł.
let will-1-school or only away 1-off-run.Pdayoodlą́ą́’
pl-3DO-3dpl-drink.it.Pdazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Ideiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.Ididadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.Ididazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Ididíłjeeh
3DO-2-start.fire.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.ProgGah bik’ee’ taah yí’áhígóó ’eesbąs.
rabbit foot water 3-into1-drive.ProgHa’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.PHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’hadadoołbįįd
pl-3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeishgizh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Phaiigeed
3DO-1dpl-dig.it.out.PHalah doo bííghah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEGhaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.Ihayííłgizh
3DO-3-cut.it.out.PHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGKintahgóó diit’ash.
town-to 1dpl-go.du.ProgNibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNíwe, doo aghaa’ bee nijinée da!
stop NEG wool 3-with 3-4-play.I NEGNíyolgo t’áá ’áko niishch’ił.
wind-GO immediately 3-blink.UNíwe, tʼáádoo łééchąąʼí nánítałʼí.
stop NEG dog 3-2-kicking.R.NEGShidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh.
prayer-GO neg 2-get.up.OT’óó tá’ádeesgizii’ ’ííyą́ą́’.
just 3-reflex-wash.P-CONJ 3-eat.PTsxį́įłgo ni’éé’ biih ni’nééh.
hurry 2-clothes 3-into 2-crawl.ITsxį́įłgo łees’áán ádíílííł; nimásání nihaa yíghááh!
quickly tortilla 2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.Fwooyą́ą́’
3DO-2dpl-eat.it.Pyiilbéézh
3DO-1dpl-boil.it.Iyiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Pyishbéézh
3DO-1-boil.it.Iyishtł’ó
3DO-1-weave.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




