Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na‘oolwoł return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.I’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.UBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.Ibik’ídazhdeezdiz
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.PBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NICh’ééh jidighaahgo, ajółhosh laanaa jinizin łeh.
in.vain 4-walk.I-GO, 4-sleep.O hope 4-want.CI usuallyCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RCh’iyáán ’íishłaa ’áádóó da’iidą́ą́’.
food 3-1-make.P CONJ 1Pl-eat.PChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IDa’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo ná ’adazh’niiyą́ą́’?
Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happendadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Idajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Ididoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).FDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.FDoondó’ daatsaah da noolin.
not.even 3-sick.I NEG 3-resemble.NIhaashgéésh
3DO-1-cut.it.out.Ihadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadíníilchał
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Ihajíígeed
3DO-4-dig.it.out.Phanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Ihanołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).IHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.FHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGjishbéézh
3DO-4-boil.it.PKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGneiilyé
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShilééchąą’í bikéé’ yishááł.
my.dog 3-following 1-go.ProgShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




