Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
’Ahbínígo gohwééh dííłbish.
morning-GO coffee 3-2-boil.F’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISC’Ats’a’ chidí bik’i dah tsoh’aah.
rack car 3-on up 2-iid-SRO.I’Atsį’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPHAshkiísh t’áádoo nideezhí yíni’ yá ahóólaa da?
boy NEG 2-younger.sister 3-mind 3-for 3s-3-make.P NEGCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RChidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’aleeh happen, occur’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dó’, ’ałdó’ too, alsosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
deididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdeiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.Ididoołjéé’
3DO-2dpl-start.fire.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.Progdooshą’ dó’ léi’ --- lá
Haahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.Ihadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with area-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
hanííłchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Phaoogeed
3DO-2dpl-dig.it.out.Phazhdééłbįįd
3DO-4-fill.something.up.with.it.PHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIháínígeed
3DO-2-dig.it.out.PJoe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CIK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.INa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.PNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’neilé
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.INimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.Fnisiilkáá’
3DO-1dpl-investigate.it.PNíwe, bíni'dii ’áyą́!
stop 3-let 3-3-eat.IShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShiye’, t’áadoo nikídíltałí.
1-son NEG 2-stomp.IR-ÍShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’ah doo la’ ké ániidígíí ła’ biih náánást’ées da.
not.yet DISC shoe.new-IGII some 3-into 1-step.in.I NEGitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo yéego ’aho’niiłtįįhí chizh lą’ígo yah ’ahideeshjih.before very start-rain.(F)NEG wood many-GO up
before very rain-hard-(F)NEG wood many.GO up ser-1-bring.in(F)Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi