Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na‘oolwoł return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Eii mósí tsásk’eh bik’i dah síłteeh.
that cat bed 3-on up 3-2-AO.CI’Eii łį́į́’ ga’ yinízin.
that horse EMPH 3-2-want.CIBini’ íídeeshtah doodago ’éiyá yóó’ ’adeeshwoł.
let will-1-school or only away 1-off-run.PBíni’dii ’awéé’ ałhosh, yee nǫǫsééł.
3-let-stay baby 3-sleep.I 3-by.means.of 3-grow.IBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.ICh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Chidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIdadidíníilkał
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Idajishbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Pdaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Ideiit’aal
pl-3DO-1dpl-chew.it.PDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Idideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.Fdidiilyįh
3DO-1dpl-melt.it.FDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negation
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 4th person admonition, negative, Imperfective
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).IHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ha’át’íí what, whofind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
hadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadínóołchał
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).FHózhó’ógo baa nitsínkeesgo níni’ bá na’iłt’oh.
3-harmonious.I-GO 3-toward 2-think.I-GO 2-mind 3-for 2-smoke.IKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PLáshdóón chidí bídadiiltłʼółígíí k’ad hashtʼe dadiilnííł.
ribbon car 3-dist.pl-3-tie.F-ÍGÍÍ now prepare 3-1pl-make.Fnishóóh
3DO-2-brush/comb.it.Inisélá
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Pnizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FNíwe, naaltsoosgo yee’ baa nitsíníkees!
stop paper-GO really 3-with 3-2-think.Inéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RSam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShiyáázh niʼíłtááh. Bá daʼdiidííł; ʼákohgo chʼiyáán ʼálʼį́įgi shiká ʼadoojah.
1-son 3-graduate.I 3-for 1pl-eat.F so-then food indef-make-at 1-after 3pl-help.FShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
shéłbéézh
3DO-1-boil.it.PT’ah doo la’ ké ániidígíí ła’ biih náánást’ées da.
not.yet DISC shoe.new-IGII some 3-into 1-step.in.I NEGT’ahádą́ą́’ dah ’ayítł’óh.
before.thus up 3-2-loom.set.IT’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.
every summer lake-toward again-1-go.RTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




