Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah kintahdi tádísháahgo shee ’i’íí’ą́.
yesterday sun proportionate town-at 1-go.about.Prog-GO 1-on 3-sun.went.down.P’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áádóó and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na‘oolwoł return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISC’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.
first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.IAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.Ibik’ídeediz
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.PCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CIdajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Pdidishjeeh
3DO-1-start.fire.Ididínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdidínóołkał
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).FDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGdooshą’ dó’ léi’ --- lá
Haahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.Ihadadoołbįįd
pl-3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.IHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGjidoołbish
3DO-4-boil.it.Fjitł’ó
3DO-4-weave.it.INichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGnideeshłeeł
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideilé
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INisneez sélį́į’go shicheii nahałáhági ’át’éego nahashłáa doo nisin.
1-tall.NI 1-become.P-GO 1-grandfather 3-perform.ceremony.CI-similar.to 1-perform.ceremony.CI future 3-want.NINizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.Iniłhį́į́h
3DO-2-melt.it.(snow).IShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shiyáázh nihił ’oołbąs dooleeł.
1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.beT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-ÍT’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍT’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍT’áádoo shich’į’ béésh nídiiłts’į́hí
NEG 1-to phone 2-call.R-ÍTóbąąhgóó yishtł’ééł.
river-toward 1-run.ProgTʼáadoo baa nitsinikeesí, tʼóó ’íízoh.
NEG 3-about 2-think.I just 2-write.Progwooshóó’
3DO-2dpl-brush/comb.it.Pyideeshjį́į́ł
Future Mode: 1-become.black.Fyiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Iyishhį́į́h
3DO-1-melt.it.(snow).IYiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




