Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shilééchąą’í íín">t’áadoo ’ayání dibé yikéé’ ’eelwod.
1-dog NEG 3-eat.I-NEG sheep 3-after 3-run.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGOBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Béésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.
radio NEG up 2-volume.turn.I-Íbik’ídadeediz
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídazhdidoodis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.Fbíhoosh’aah
1-learn.it.IDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
daoo’aal
pl-3DO-2dpl-chew.it.Pdaoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Pdaołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Ideiidą́ą́’
pl-3DO-1dpl-eat.it.PDééh yaassííd léi’ ’ayóo sido lá.
tea 3-1-pour.I because very 3-hot.SPN discDibé tóógóó dínóshkaad.
sheep water-toward 3-1-start.herd.Odideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.FDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí tł’éé’ ’índa hazhó’óó ’iideeshwosh.
this night only.then uninterrupted 1-sleep.FDooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.PDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverdooshą’ dó’ léi’ --- lá
Ha’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ha’át’íí what, whofind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
hadasiigeed
pl-3DO-1dpl-dig.it.out.Phadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhanołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).IHastiin łį́į́’ yik’i dah neezdá.
man horse 3-on up 3-sit.PHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.Ihááłgizh
3DO-1-cut.it.out.PJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CINeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’Nichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousnidajilé
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INíwe, bíni’dii ’áyą́!
stop 3-let 3-3-eat.INíwe, doo aghaa’ bee nijinée da!
stop NEG wool 3-with 3-4-play.I NEGShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adah downward from a heightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -dóó from a specific location or point in space or time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahish’áád toss away’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shicheii haastihgo łáháda ninálnish.
1-grandfather 3-become.old.P-GO seldom 3-work.RShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áhonissin be aware’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




