Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmative
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashbį’ clear the land’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńdiishdááh start’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Ajótł’óół laanaa nissin ndi ’aghaa’ shee ’ádin.
4-weave.O hope 3-1-want.CI but wool 3-1-with.me 3-none.NI’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.IAt’ééd na’abąąs yíhooł’ą́ą’go bimá yił ’oołbąs.
girl driving 3-3-learn.P-GO 3-mother 3-with 3-drive.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bíhoosh’aah learn it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’eesbąs drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bíhoosh’aah
1-learn.it.IChidí diiłts’į́į́h.
car 3-2-start.IChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Idajíí’aal
pl-3DO-4dpl-chew.it.Pdaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Ididazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.Pdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Idizhdííłjéé’
3DO-4-start.fire.PDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Optative with t’áá ká and lágo
- t’áá ká don’tsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- lágo negative particle used with the optative modesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dooshą’ kót’éego áníléeh da lá.
ensure like.this 2-do.I DISCdooshą’ léi’ --- lá
Gah bik’ee’ taah yí’áhígóó ’eesbąs.
rabbit foot water 3-into1-drive.Proghadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.IHahgo hooghan ’ájílééh?
When hogan 4-make.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’ę́ę́’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft inside 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.FJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.Ijishbéézh
3DO-4-boil.it.Pjiyą́
3DO-4-eat.it.IJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CIKinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discNa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F Qnidajilé
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Níwe, bíni’dii ’áyą́!
stop 3-let 3-3-eat.INíwe, doo tsésǫ’ góne’ ch’ééjí’nah da!
stop NEG window 3-into 4-crawl.R NEGShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adah downward from a heightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -dóó from a specific location or point in space or time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahish’áád toss away’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShił naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!
1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aash go as a pair (with)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ba’nistsóód feed it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
shéłbéézh
3DO-1-boil.it.PSitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-ÍT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áá ká ’adinoólgháásh lágo.
neg 2-oversleep.O LÁGOT’áá ká tó tsíídkáá’ dididííkááł.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTł’éédą́ą́, yá’át’ééhgo iiłhaaz. Night.last good.GO 1-sleep.P
Night.last good.GO 1-sleep.Pyiidą́ą́’
3DO-1dpl-eat.it.PYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




