Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ajótł’óół laanaa nissin ndi ’aghaa’ shee ’ádin.
4-weave.O hope 3-1-want.CI but wool 3-1-with.me 3-none.NI’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashheeh unload’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSObik’ídadiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.IBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’ééh jidighaahgo, ajółhosh laanaa jinizin łeh.
in.vain 4-walk.I-GO, 4-sleep.O hope 4-want.CI usuallyCh’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.Fdajishbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Pdajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdeidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Idididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.Idizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGhadeidoołtééł
pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.FHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háidí which onefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
háíníłgizh
3DO-2-cut.it.out.PJoe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CIJooł de’ ní’aah.
ball here 3-2-bring.INa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F Qnanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.Inideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnisiilkáá’
3DO-1dpl-investigate.it.Pniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNíwe, bíni’dii ’ałwosh!
stop 3-let 3-sleep.INíwe, tʼáádoo ʼabeʼ tʼóó bee naninéʼhí. Hazhóʼó nidlą́.
stop NEG milk just 3-with 2-play.R-NEG properly 3-2-drink.IT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-ÍT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.Oitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo ’ashą́ní Dibé bikee’ dah diiyá.
before 1-eat.(I)Neg sheep follow start-out 1-walk.(I)T’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PTó dílchxoshí sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
soda 1-from 3-1-drink.O don’tTó tsíídkáá’ dididííkááł.
water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsxį́įłgo ni’éé’ biih ni’nééh.
hurry 2-clothes 3-into 2-crawl.ITsézéí lą’í joyéełgo nidaaz dooleeł.
gravel a.lot 3-4-haul.I-GO 3-heavy.NI 3-become.Fyidíníłkaad
3DO-3-start.to.herd.them.(animals).IYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




