Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ííshją́ą́ certainlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shishkaah put it on a surface (OC)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Asdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGbik’ídadidiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.FCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Chidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.ProgChidí diiłts’į́į́h.
car 3-2-start.Idadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Idaooshóó’
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Pdayííshóó’
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Pdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.FDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo t'áá k'ad níká 'eeshwod da.
do.not.want.to for.you.pos 2-1-help.P NEGGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’Hada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’hadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadínóołchał
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.IK’os hazlį́į́’ lá t’áá shǫǫ nahodoołtį́į́ł.
cloud 3-become.P EMP just good 3-rain.FKʼadí! Tʼáadoo tʼóó ’ííyį́į̨́łí.
stop NEG just 2-eat.Prog-ína’ashkǫ́ǫ́’
1-swim.INá’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tnidadoohłeeł
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidasiilkáá’
pl-3DO-1dpl-investigate.it.PNighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.INił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




