Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Eii łį́į́’ ga’ yinízin.
that horse EMPH 3-2-want.CI’Ííyą́ą́’ dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.
1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.P’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.P’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.IAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FBáda’ółta’í ’ałchíní dabidiniłbin.
teachers-NOM children-NOM 3-pl-3pl-sit.IBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.saybik’ídadohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídédiz
3DO-1-wrap.it.around.it.Pbik’ídísdis
3DO-1-wrap.it.around.it.Idadidoołhįh
pl-3DO-2dpl-melt.it.Fdadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.FDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.FDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.RDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Ididíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).FDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.Idííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.PDąągo daʼákʼehdi daʼhodiilzhǫ́ǫ́ łeh.
spring-GO cornfield-at pl-area-1dpl-clean.I usuallyGah bik’ee’ taah yí’áhígóó ’eesbąs.
rabbit foot water 3-into1-drive.Proghaashgéésh
3DO-1-cut.it.out.Ihadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhaidééłbįįd
3DO-3-fill.something.up.with.it.PNa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ne’eshłééh. T’áá ká nóólk’oł.
2-1-copy.I 2-blink.ONimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
nisélá
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Pnisíníłkáá’
3DO-2-investigate.it.PNił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Saad biihi’níłí doo bee neilnish da.
word computer NEG 3-with pl-2-du.work.I NEGSaad naashkaahgo baa naashá.
word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.ProgShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shíká ’anilyeed.
1-for 2-run.ISitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.Oaad ’át’éii">Tsxį́įłgo łees’áán ’ádíílííł nimásání nihaa yighááh!
quickly tortilla 3-2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.FTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tł’éédą́ą́’ ’iiłhaazh.
night-past 1-sleep.Pyiishgish
3DO-1-make.one.cut.in.it.Iyiishjį́į́ł
Progressive Mode: 1-become.black.ProgYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




