Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.FBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.IDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.Fdadidíníilkał
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadoohsį́į́ł
pl-3DO-2dpl-eat.it.Fdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.Fdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.Fdeididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.Fdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.Fdííłbish
3DO-2-boil.it.FHaashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.
how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- haashą’ ’át’é why sure, of coursefind in Navajo Particle Lexicon
- haa + Neuter V how / what Vfind in Navajo Questions
- -shą’ enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
hadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Fhazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?
who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.FNa’nízhoozhígóó náádínídzáago háadish ’adeeshį́į́ł nínízin?
Gallup-toward again-2-go.R-GO where-Q 1-eat-F 2-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Na’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naaki nááhaigo shich’é’é náá’íídeeshtah, ní.
Two year.GO 1-daughter again.school.F said.Nahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.Fneidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nídeezidgo ’índa hoł ní’deeswod.
month-GO only.then 4-with 2-drive.back.FShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’ah kodą́ą́’ kélchí nahideeshnih.
still now-past moccasin 3-1-buy.FTó tsíídkáá’ dididííkááł.
water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTsxį́įłgo łees’áán ’ádíílííł nimásání nihaa yighááh!
quickly tortilla 3-2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.FYéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.Fyik’ídeididoodis
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.FYiską́ągo Bee’eldííldahsinilgóó ’adeesdee’.
tomorrow Albuquerque-to 4-PL.underway.FYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




