Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Azháánee’ shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.F’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSObik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FCh’éénísh’į́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
out summer.GO 1-again.weave.F 1-desireChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.Fdadidoołhįh
pl-3DO-2dpl-melt.it.Fdadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.FDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.Fdeeshbish
3DO-1-boil.it.Fdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdidínóołkał
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).FDii éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
diilbish
3DO-1dpl-boil.it.Fdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.Fdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.Fdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.Fdííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.Fhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadínóołchał
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadínéeshchał
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Fhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.Fneidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.FNi ga’ k’ad dibé bikéé’ díínááł.
you EMPH now sheep 3-behind 2-go.Fnidadoohłeeł
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidazhdooleeł
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.FShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGSitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCT’ahádą́ą́’ niha’áłchiní ’ólta’di bá hada’didoołííł.
right.now 2pl-children school-at 3-for pl-2dpl-enroll.Fyidooyį́į́ł
3DO-3-eat.it.Fyik’ídeididoodis
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haa’í wherefind in Navajo Questions
- lá particle for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




