Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterdaysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’astsid pound, do silverwork’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hasht’enáshdlééh put back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past NEG 1-eat.P-NEG.GO because soon hunger 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISC’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.R’Eii lá bóhólníih ni.
that FOC 3-lead.Prog EMPH’Eii łį́į́’ ga’ yinízin.
that horse EMPH 3-2-want.CIBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.saybik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PBini’ íídeeshtah doodago ’éiyá yóó’ ’adeeshwoł.
let will-1-school or only away 1-off-run.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Chidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.ProgDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’aleeh happen, occur’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dó’, ’ałdó’ too, alsosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
dadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Rdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.FDíí tł’éé’ ’índa hazhó’óó ’iideeshwosh.
this night only.then uninterrupted 1-sleep.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




