Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.IAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Béésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.
radio NEG up 2-volume.turn.I-Íbik’ídeediz
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.PCh’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadidoołhįh
pl-3DO-2dpl-melt.it.Fdadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdajíí’aal
pl-3DO-4dpl-chew.it.Pdazhdooyį́į́ł
pl-3DO-4dpl-eat.it.Fdazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ideiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.
mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.Fdííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.PHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIhadaoołgizh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Phadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.IHáí shą’ ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IHáidígíísh ʼałkʼésdisí deeshį́į́ł?
which.one-ÍGÍÍ-Q candy 3-1-eat.FKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNá’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tNighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.Inisiilkáá’
3DO-1dpl-investigate.it.PNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Níwe, ni’éé’ t’óó bik’i na’ínil
stop 2-clothes just 3-on 3-2-dribble.INíyolgo t’áá ’áko niishch’ił.
wind-GO immediately 3-blink.UShá bíighah ’azee’ál’į́įdi sédá.
sun proportionate medicine 3-make.I 1-sit.SPNShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGT’áadoo naaltsoos dayínółta’í.
neg book pl-3-2dpl-read.I-ÍT’áá ká ’ooshháásh lágo.
neg 1-go.to.sleep.O LÁGOTį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.Ryiishjį́į́h
Imperfective Mode: 1-become.black.Iyishóóh
3DO-3-brush/comb.it.IYiską́ągo naaltsoos naa deesh’ááł.
tomorrow book 2-for 1-move.SRO.FYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




