An example search has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.

boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F

’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.

baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O

’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.

noon-GO spring-at refl-1du-meet.F

Baa dahwiinít’ínígíí sh bééhodoozįįł nissin.

agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NI

bik’ídazhdeezdiz

pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.P

Bįįh b da’doółdǫǫh.

deer 3-with pl-2dpl-shoot.O

Ch’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.

watermelon again-1-eat.R
listenloadingplaying

I ate watermelon again.

Ch’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.

food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CI

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo sh bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd sh báá hózin.

formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI

Daango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.

spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG

dadoołbish

pl-3DO-2dpl-boil.it.F

Damóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.

sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.P

daooyą́ą́’

pl-3DO-2dpl-eat.it.P

dayiigish

pl-3DO-3dpl-make.one.cut.in.it.I

deidííłhį́į́’

pl-3DO-3dpl-melt.it.P

deiitł’ó

pl-3DO-1dpl-weave.it.I

Dibé dził binaashii nanishkaad.

sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CI

Dichin nínízin ya’?

hungry 2-want.NI Q

dideidiłjeeh

pl-3DO-3dpl-start.fire.I

dideidííłjéé’

pl-3DO-3dpl-start.fire.P

didoołjéé’

3DO-2dpl-start.fire.P

didííłjéé’

3DO-1-start.fire.P

diidííłjéé’

3DO-3-start.fire.P

dizhdííłjéé’

3DO-4-start.fire.P

Díí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.

this morning sheep water-to 3-1-herd.Prog

dooshą’ dó’ léi’ --- lá

Haa’íyee’ díí chidí bikééji’ adeez’ahí hasht’e diilnííł.

lets.see this pickup.truck 3-1.pl-fix.F

hadoołbįįd

3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.P

Halah doo bíighah jiztį́į da.

opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEG
listenloadingplaying

Do not lie down beside your brother or sister.

Háí lá kintahgóó sh ’adoołbąs?

who-Q town-to 1-me 3-drive.F

Jó n bééhozin shibéeso ’adingo

because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GO

Jáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.

John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.F
listenloadingplaying

It is John’s birthday, let’s have a dinner for him.

Kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz

areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.P

Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.

Gallup 1-for 3-with 3-drive.I

Nahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.

3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEG

Nibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.

2-cellphone NEG but 3-work.P NEG

Níwe, doo ch’il bikáá’ nijigháa da!

stop NEG plant 3-on 3-4-walk.I NEG
listenloadingplaying

Stop it, one does not walk on plants!

Shich’é’é bi’éé’ bá ’áshłéehgo naat’ą́hí hááłgizh.

1-daughter 3-clothes 3-for 3-1-make-I 1-GO fabric I-cut.P

Shidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.

1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.I
listenloadingplaying

My uncle, lend me your horse.

Shimásaní hooghan namzí góne’ ch’iyaan íílééh.

1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IP

Shił dó’eeł!

1-with 3-float.O
listenloadingplaying

Let it float (with me).

T’áá ká ’ooshháásh lágo.

neg 1-go.to.sleep.O LÁGO

Tsézéí lą’í joyéełgo nidaaz dooleeł.

gravel a.lot 3-4-haul.I-GO 3-heavy.NI 3-become.F

wohsą́

3DO-2dpl-eat.it.I

wooyą́ą́’

3DO-2dpl-eat.it.P

yik’íididis

3DO-3-wrap.it.around.it.I

“Níléí dził binaagóó ’ahééh hi’díníilchééł”, ní jiní ma’ii.

yonder.there mountain 3-around-GÓÓ around 2-du-run.F 3-say.P 4-say.P coyote

“Shich’é’é baa shíni’" diníine’. T’ahdiísh t’áá ’ákónít’é?

1-daughter 3-about 1-mind 2-say.P still-Q just 2-well.NI