Your search for the mode Continuative Imperfective (CI)
has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Aadę́ę́’ yiłk’as daaní.

there-from cold.weather pl.3-say

’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin diniih.

morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.CI

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Atiin yéego séí ndahadleeh łe.

road very sand 3-becomes,usually.CI
listenloadingplaying

The road usually becomes very sandy.

’Atʼééd naʼniłkaad.

girl 3-herd.CI
listenloadingplaying

The girl is herding.

’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.

RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG

Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindę́ę́’ nidahiilniih.

long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-from pl-3-1dpl-buy.CI

Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.

long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI

Ch’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.

food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CI

Ch’iyáán ííł’í doo ndi yééhósin da.

food 3-3-make.CI NEG but 3-3-know.NI NEG

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.

formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.P

Don ’ayóo łe’ nisin ní.

Don very jealousy 3-1-think.CI 3-say.NI

Doo b bééhózin da ya’?

neg 3-with 3-know.CI neg Q

Dooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.

certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discover

Dziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.

mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CI

Dzghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.

White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEG

Ha’át’íísh baa hane’?

What Q 3-for be.told.CI

Ha’át’íísh biniinaa nanichxǫ’?

what-Q 3-because 2-pout.CI

Ha’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?

what-Q 3-because 2-pout.CI

Ha’át’íí́sh baa hane’?

What Q 3-for be.told.CI

Hashk’aan ła’ náánísdzin.

banana some again-3-1-think.CI

Haʼoodzíí’ bineiilnish.

sentence 3-1dpl-work-CI
listenloadingplaying

We (2) are working on Diné sentences.

Haʼoodzíí’ binidaołnish.

sentence pl-3-2dpl-work.CI
listenloadingplaying

You (3) are working on Diné sentences.

Haʼoodzíí’ yinidaalnish.

sentence pl-3-3-work.CI
listenloadingplaying

They (3) are working on Diné sentences.

Háágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?

where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI John

Hóółtsei léi’ naats’ǫ́’oołdísii nidaakai.

areal-dry.P some whirlwind about-PL-3-go.pl.CI
listenloadingplaying

Because it is dry there are a lot of dust devils.

Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.

Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CI

Joe dóó Louise hataał.

Joe and Louise 3-sing.CI

Jó n bééhozin shibéeso ’adingo

because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GO

Naalyéhé sidáhí bíchį́į́shlą́ąjį’ bizęęs.

trader 3-nose-tip-jį’ 3-wart

Naalyéhé sidáhí bíchį́į́shtahgi sęęs.

trader 3-nose 3-tip-GI wart

The trader has a wart on the end of his nose.

Ni daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?

2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI

Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́dooleeł.

your aunt 3-house-to 2-run-and that-side baby 3-for 2-care.CI FUT

Náhookǫsdę́ę́’go níyol.

north.fromGÓ 3-wind.NI

Níwe, naaltsoos wolʼigi tʼáádoo nahízǫsí. Baa ʼáhólyą́.

stop paper 3-read.CI-ÍGÍÍ NEG 3-2-tear.P.NEG 3-of 2-care.CI

Ron hashkaan ła’ nisin ní.

Ron banana some 3-1-think.CI 3-say.NI
listenloadingplaying

Ron(i) says he(i) wants a banana.

Shidibé ’ąą’ dinót’į́į́ł laanaa ch’ééh nisin.

1-sheep expanse 3-increase.O wish in.vain 1-want.CI

Shigaan dił bąąh.

1.arm blood 3-on

Shigaan dił bąąh

1-arm blood on.CI

Shimá yázhí ’ashkii yinisé.

aunt little boy 3-3-raise.CI
listenloadingplaying

My aunt is raising the boy.

Shí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.

1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past

T’ah doo la’ nihee ninááháłtin da.

not.yet DISC some 1du-on 3-rain.CI NEG

T’ah doo ła’ nihee ninááháłtin da.

not.yet some 1pl-on 3-rain.CI NEG

Wóláchíí’ dóó tsés’ná ’ahółshíísh

ant and bee 3-3-reflex-sting.CI

The ant and bee are stinging each other.

Yiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.

tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

Łį́į́’ ła’ nisin.

horse some 3-1-think.CI

Łíí’ bił naaldloosh doo ndi yééhósin da.

horse 3-with 3-run.CI NEG but 3-3-know.NI NEG