Your search for the mode Continuative Imperfective (CI)
has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’At’ééd ’éí ch’iyáán ’ál’į́įgi łá’í nidi doo bił bééhózin da.

girl TOP food 3-make.NI-at one but 3-with 3-know.CI NEG

#’Ashkii dibé yázhí binisé

boy sheep little 3-3-raise.CI

The boy is being raised by the lamb.

’Ashkii dibé yázhí yinisé.

boy sheep little 3-3-raise.CI
listenloadingplaying

The boy is raising the lamb.

’Atiin yéego hashtł’ish náhádlee łe.

road very mud 3-becomes ususally.CI
listenloadingplaying

The road usually gets very muddy.

’Atiin yéego séí ndahadleeh łe.

road very sand 3-becomes,usually.CI
listenloadingplaying

The road usually becomes very sandy.

’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.

RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG

’Eii łį́į́’ ga’ yinízin.

that horse EMPH 3-2-want.CI

Ayóo níyol.

very 3-wind.CI

Bíni’ tsésǫ’ t’áá ’ąą’ ’át’é, ’áádę́ę́’ yah ’íích’i.

let window leave.open from.there in breeze.I

Casinogóó dóósha’ laanaa nisin.

Casino-GÓÓ 1-go.sg.O hope 3-1-think.CI

Ch’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.

watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-past

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.

formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.P

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo sh bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd sh báá hózin.

formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI

Doo b bééhózin da ya’?

neg 3-with 3-know.CI neg Q

Doo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!

NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F

Ha’át’íísh baa hane’?

What Q 3-for be.told.CI

Ha’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?

what-Q 3-because 2-pout.CI

Haidą́ą́’ shich’ą́ą́h ’ííchííl na’nishkaadgo.

winter-past 1-protect 3-snow.P 3-1-herd.CI-GO

Halne’é doo hazhó’ó halne’ da.

preacher NEG well 3-explain.CI NEG

Hashk’aan ła’ náánísdzin.

banana some again-3-1-think.CI

Haʼoodz´íí’ binideiilnish.

sentence pl-3-1dpl-work.CI
listenloadingplaying

We (3) are working on Diné sentences.

Háágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?

where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI John

Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.

Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CI

Joe dóó Louise hataał.

Joe and Louise 3-sing.CI

K’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.

1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG

Kingóó déyáhą́ą́’ łá’í nidi doo bénáshniih da.

store-to 1-go.P-past but NEG 3-1-remember.CI NEG

Ma’ii yéego nahihóółtį́į̨́ł nisin ní.

coyote very 3-rain.SSO.O 3-1-think.CI 3-say.NI

Naalyéhé sidáhí bíchį́į́shlą́ąjį’ bizęęs.

trader 3-nose-tip-jį’ 3-wart

Naalyéhé sidáhí bíchį́į́shtahgi sęęs.

trader 3-nose 3-tip-GI wart

The trader has a wart on the end of his nose.

Ni daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?

2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI

Nideilnish dooleeł jiní.

pl-3-work.CI it-will-be hearsay

Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́dooleeł.

2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-side baby 3-to 2-care.CI FUT

Niłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?

2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI

Ron hashkaan ła’ nisin ní.

Ron banana some 3-1-think.CI 3-say.NI
listenloadingplaying

Ron(i) says he(i) wants a banana.

Saad naashkaahgo baa naash.

word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.Prog

Shigaan dił bąąh

1-arm blood on.CI

Shimá yázhí ’ashkii yinisé.

aunt little boy 3-3-raise.CI
listenloadingplaying

My aunt is raising the boy.

Shiázh ’ółta’góó deeyáhą́ą doo yénániih da.

1-son school-to 3-go.P-past one but NEG 3-3-remember.CI NEG

Sh naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!

1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.I

Shí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.

1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past

Wóláchíí’ dóó tsés’ná ’ahółshíísh

ant and bee 3-3-reflex-sting.CI

The ant and bee are stinging each other.

Yiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.

tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

Łį́į́’ ła’ nisin.

horse some 3-1-think.CI

Ńléí hastiin bitáshtł’ah nishtł’ajígo sid.

that man 3-temple-GI left-JIGO scar

That man has a scar on his left temple.

ʼÁłchíní haʼoodzííʼ naaltsoos yikááʼ ’ádayiilaaígíí baa dloh hasin.

children sentence paper 3-on pl-3-3-make.P-ÍGÍÍ 3-about humor 4-think.CI