’Ahił ’áshjání ’álnééh ’ałhídayółtą’ígíí (zaatą’ii)
Díí Saad Dílzin saatsoh biyi’ ’ałhídayółtą’ígíí díkwíí shį́į́ ’ał’aan ’ádaat’é. Kwé’é daasdzoh: dóó, doodaii, ndi, háálá, ’Ahótą’ saad ’éí zaatą’ii (conjunction) kodóó bee yójíi dooleeł. Zaatą’ii ’éí naaki dóó biláahgo ha’oodzíí’ (dóó dzíí’chil dóó saad) ’ałhídayółtą’go t’ááłá’í ha’oodzíí’ (’éí doodaii’ dzíí’chil) yileeh. T’áá ’ałtso zaatą’ii ’ááh yiłnínígíí t’áá ’ał’ąą ’át’é.
Zaatą’ii ’éí saatsoh biyi’ígíí ’ííyisíí yeinít’į́. ’Ákondi ła’ nááná bináádaóltą’ (yę́ędą́ą́’ nahalingo) naaki ha’oodzíi’go ’ałhíyółtą’.Łah da zaatą’ii dóó saad ’át’éii t’áá ’aheełt’é nahalin łeh. ’Áko bee ’ał’ąą ’át’éhígíí doo bééhózin da.
Łah da, saad ’át’éii dóó saad zaatą’ii t’áá ’áłah ha’oodzíí’ bii’ chǫǫ’įįhgo, ’ááh yiłnínígíí łahgo ’át’įįh.
Kóyahdi ha’oodzíí’ biká’ígíí ’éí Joe dóó Louise t’áá łá’í dzíí’chil ’ałhíidzo:
Joe | dóó | Louise | hataał. |
Joe | and | Louise | 3-sing.CI |
Joe and Louise are singing. |
’Áhát’į́ saad, hataał, t’áá łá’í ’át’į́įgo baa yáti’; ’ábi’dil’íinii bąąh ’ádin:
Joe | hataał. |
Joe | 3-sing.CI |
Joe is singing. |
*Joe | Louise | hataał. |
Joe | Louise | 3-sing.CI |
Joe Louise is singing. |
Táá’ gone’ yisdzohígíí ’ání, hazhó’ó ha’oodzíí’ k’ehgo ’éí Joe Louise hazhi’go t’éiyá beiłt’é. Nááná nizhdilt’éego, Joe dóó Louise joolyéego, ’éí zaatą’ii [dóó] yízhi’ bitah góne’ ’aji’áahgo ’éí yee ’ałhíyółtą’. Díí kódahdi t’áá łá’í (1) yisdzohígi’ ’át’įįh. Zaat’ą’ii [dóó] bita’ si’ą́ągo ’éí nizhdilt’éego bee bééhózin łeh.
Diné k’ehjí, naaki dóó biʼaan dzíí’chilgo, ’éí ’ałhidii’nilgo bíighah ndi ’áhát’ínígíí ’éí lą́’í, táá’ dóó bi’aan biih dahiisdzohígíí [da] biih ji’ááh. ’Áko táá’ dóó bi’aan baa hwiinít’į́́įgo yeinít’į́:
Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. |
Joe | and | Louise | and | Kii | pl-3-sing.CI |
Joe, Louise, and Kii are singing. |
Bee ’ééhóziní kódahdi yisdzohígíí ’éí t’áá łá’í (1) dóó dį́į́’ (4) góne’’éí 'ázhí dzíí’chil bił ’ałhidiit’ą́. Nááná ła’ dzíí’chil tʼáá ’ákót’éego ’ałhidiit’ą́ągo bíighah. Díí kóyahdi yisdzohígíí bee ’ééhózin ’akéé’si’ání bíilts’i’go dzíí’chil wolyé:
Tsé’áándę́ę́’ | dóó | tsédáajį’ | ninish’na’. |
cave-from | and | cliff-to | 1-crawl.P |
I crawled out of the cave and to the edge of the cliff. |
Na’ná’á | biyaa | góne’ | dóó | báhátis | ’adiłt’oh. | |
bridge | 3-under | below | and | 3-across | 3-3-shoot.P | |
S/he shot them (e.g., arrows) over the bridge and under it. |
Haʼoodzíí’ ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. ’Ałhidiit’ą́ągo ’ałdó’ bíighah. ’Ałʼaan ’át’éego zaatą’ii chǫǫʼį́įgo bíighah:
Kin | Łánídi | naashnish | háálá | ’áadi | shaghan. |
Flagstaff | 1-work.I | because | there | 1-live.NI | |
I work in Flagstaff because I live there. |
Kin | bighą́ą́’dę́ę́’ | hadah | ’adzííłhaal | ndi | t’áadoo | ’ádadénih | da. |
house | 3-to-from | down | 1-tumble.P | but | NEG | RFLX-1-hurt.P | NEG |
I tumbled off the housetop but I didn’t get hurt. |
Díí saad kóyahdi binaʼasdzooígíí ’éí saatsoh biyi’di zaatą’ii bikáá’. Bíilts’i’ -go ’éí saatsoh biyi’di ’át’éii bikáá’. Díí saad ’éí Young dóó Morgan bizaatsoh dabikáá’ (1987:23-24) [link].
Diné Bizaad | Bilagáana Bizaad | Da’ saad dah shijaa’ígíí ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish? | dzíí’chil ’éí ’ałhidadiit’ą́ |
---|---|---|---|
dóó | ‘and’/‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP |
’áádóó | ‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko | ‘so, so that, so then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko ’índa | ‘when, then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko ndi | ‘even so, even then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko shį́į́ | ‘then maybe/ then probably’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko shį́į́ ’índa | ‘then only’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
doodago | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
doodaii’ | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
-go | ndaaga’ | ha’oodzíí’, NP | |
háálá | ‘for, because’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
-ii’ | ‘and, and thereupon’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’índa | ‘and only then’ | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
léi’ | ‘because’, ‘inasmuch as’ or ‘in view of the fact that’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
ndi | ‘but’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’azhą́…ndi | ‘even though, despite the fact that, notwithstanding’ | ’aoo’ (’Éí doodaii ’azhą́ saad ’át’éii ’át’é dóó ndi zaatą’ii ’át’é) | ha’oodzíí’ |
ńt’éé’ | past | daats’í | ha’oodzíí’ |
yę́ędą́ą́’ | past | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
- NP
- ’Ázhí dzíí’chil (noun phrase)
- PP
- ’akéé’si’ání dzíí’chil (postpositional phrase)
- EP
- ’akéé’si’ání bíilts’i’ dzíí’chil (postpositional enclitic phrase)
Dzíí’chil ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. Díí ’aheiłt’éii (coordination) kodóó bee yójíi dooleeł. Bídéít’i’ii (subordination) ła’ ha’oodzíi’go dóó nááná ła’ ’áká’iilwo’ii chǫǫ’įįhgo ha’oodzíí’ nizhóní yileeh. Díí bee ’ał’ąą ’át’é. Naaki ha’oodzíí’go ’áłtsé ha’oodzíí’ígíí [-go] bíilts’i’, ’áajį’ t’ááłá’í ha’oodzíí’ yileeh. ’Áádóó ʼáłtsé haʼoodzííʼígíí ’ááh yiłnínígíí łahgo ’áyiił’įį.
Shilééchąą’í | bił | na’nishkaadgo | jooł | bá | ’abíńjíshhałgo | yikéé’ | náádiilwo’. |
1-dog | 3-with | 1-herd.CI | ball | 3-for | 3-1-bat.R-GO | 3-after | 3-run.R |
When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them. |
’Átsé dzíí’chil ’éí ła’ígíí yíká ’análwo’go hoolzhish bee bééhózin. T’áá díkwíijį’ da -go bii’ bíilts’i’go baa náháne’. Kwe’é ’ííshjání ’álnééh, -go dzíí’chil ’éí biniinaanii hólǫ́ǫgo yaa halne’:
’Ádihodideesht’ih | sha’shin | nisingo | t’áadoo | ’atah | haasdzíi’ | da. |
Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. | |
I didn’t say anything because I thought I might get myself into trouble. |
’Áshjání ’álnéhígíí ’éí ’áłtsé haʼodzíʼígíí [-go] saatsoh biyi’ saad ’át’éii daasdzoh dóó saad biihi’níłí ’ałdó’ bii’ házhdí’įįh.
Ła’ binahjį’ ha’alzííd
Ha’oodzíí’ [-go] zaatą’ii ’éí t’áá ’ałk’idą́ą́’ ’ákót’éego baa yáti’ nít’éé’ jiní. (Schauber 1975 [link]).
ʼAłheełt’éego haʼoodzííʼ [-go] ’ałhíyółtą’. Bideená’ éí nít’éé’ ’áłdó’ chǫǫ’į́. ’Éí ’ahídínéelná doodaii ’ałhíyóltą’go chǫǫʼį́įgo ’át’é. (Łah da, saad ’át’éii nahalin łeh.)
Díí saad ła’ [-go] ’ahíyółta’ígíí saadtsoh biyi’ góne’ yisdzohíí ’éí saad ’át’éii yaa halne’.
Díí saad kwii yidzohíí [’azhą́…ndi.], [ndi] ’éí zaatą’ii ’át’é. ’Éí doodago t’áá ’áłah zaatą’ii ’át’é. Nááná díí saad [’azhą́] ’éí saad ’át’éii ’át’é ’áłdó’.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ná’iiyéláá’ ńt’éé’ ńdasésdo.
Yesterday SUP-1-pick.P past 1-sore.SP’Ashdladi oolkiłgo ’áko shį́į́ ’índa ákǫ́ǫ́ diikah.
five.at time-GO only until then there 1dpl-go.pl.I’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Azhą́ nízaadi naagháa ndi bídin nishłį́.
even.though 3-be.far.away.NI-at 3-walks even.though 3-in.need.of 1-be.NI’Áádóó haa hóót’įįd?
and.then how ho-happened.P’Áádóó hainidzaa?
and.then what-3-2-do.P’Áłtsé baa nitsídadiikos ’áko shį́į́ ’índa bik’i nidadii’nił.
first about 3-3.think.F then only 3-3pl.record.I’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Chidí ’anáshdlééh, háálá doo naalnish da.
car 3-1-repair.I because NEG 3-work.I NEGChidí bitoo’ hadi’dííłbį́į́łgo ’índa Na’azhǫǫshgóó diikah.
car 3-fuel 3.fill.up-GO.P only.then casino-GOO 3pl.go.FDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEGDziłghą́ą́’í ’alóós dóó nááneeskadí ńdeidį́į́h.
Wht.Mtn.Apache rice and tortilla pl-3-3-eat.RDíí séí dóó tsé yázhí ’ałtahígíí łeezh bikáa’gi naasaas ’áko shį́į́ doo hashtł’ish da doołeeł.
this sand and stone little mixed.together-NOM dirt 3-on-at 3-1-sprinkle.Prog then maybe NEG mud NEG futureJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CIJooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.PJooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.PKii łį́į́’ yizloh léi’ yí’diiłííd.
Kii horse 3-3-rope.SP CONJ 3-3-brand.IMósí dóó łeechą́ą́’ii’ baniłts’ood’ii’, bił hózhǫ́.
cat dog 3-1-feed.P-and 3-with 3-happy.NINaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ sxíiłgo da’ségis.
beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.PNizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ sxíiłgo da’ségis.
beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.PShi’dizhchį́į́ yęędą́ą́’ ’éí tsinaabąąs dahólǫ́ nt’éé.
1-pass-born.P past TOP wagon 3-with pl-3-drive.I pl-be.NI pastShicheii déidiiłjeeh’ii’, hoozdohgóó nahisiitą́.
1-grandfather 3-3-built.fire.P-and warm-to 3-sit.PShileechąą’í halǫ́ǫ́ ńt’éé’ są biisxé.
1-dog have past old.age 3-die.of.PShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.Pbee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereupon
- yaa down, downwardfind in Navajo Adverb Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’ashłééh makefind in Navajo Verb Modes
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- baa’nishkah place it, put itfind in Navajo Verb Modes
Shíká ’anánílwo’ doodago’ t’áadoo shaa nánít’į́ní!
1-after indef-help.R or just-neg 1-about 1-2-bother.NI-negShíká ’anánílwo’ doodaii’ t’áadoo shaa nánít’íní.
1-for 3-run.R or just-neg 1-to 2-1-bother.IShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUTbee ’ééhóziní
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- ’áko shį́į́ then maybe, then probably
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- ’áhonissin be awarefind in Navajo Verb Modes
- dooleeł futurefind in Navajo Adverb Lexicon
T’áá ’ashání ’ashą́ą ndi sitsį’ yę́ę ’áádįįł.
just 1-eat.I-í 1-eat.I but 1-flesh past 3-dwindle.ProgTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áh’hoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI futurebee ’ééhóziní
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’áko so, so that, so then
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- -tah, -taa-, -ta- among, mixingfind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- dooleeł futurefind in Navajo Adverb Lexicon
- dooleeł futurefind in Navajo Adverb Lexicon
Tsé binahjį’ kídíníikeeł dóó háádiilyįh.
rock 3-against 1du-sit.F and 1du-rest.FTsé nitsaa ’áko nidaaz.
stone 3-big CONJ 3-heavyTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.Pbee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off offind in Navajo Postposition Lexicon
- dóó and, and then
- -jį́’ up to, as far asfind in Navajo Postposition Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ninish’nééh crawl to a pointfind in Navajo Verb Modes