’Ahił ’áshjání ’álnééh ’ałhídayółtą’ígíí (zaatą’ii)

Díí Saad Dílzin saatsoh biyi’ ’ałhídayółtą’ígíí díkwíí shį́į́ ’ał’aan ’ádaat’é. Kwé’é daasdzoh: dóó, doodaii, ndi, háálá, ’Ahótą’ saad ’éí zaatą’ii (conjunction) kodóó bee yójíi dooleeł. Zaatą’ii ’éí naaki dóó biláahgo ha’oodzíí’ (dóó dzíí’chil dóó saad) ’ałhídayółtą’go t’ááłá’í ha’oodzíí’ (’éí doodaii’ dzíí’chil) yileeh. T’áá ’ałtso zaatą’ii ’ááh yiłnínígíí t’áá ’ał’ąą ’át’é.

Zaatą’ii ’éí saatsoh biyi’ígíí ’ííyisíí yeinít’į́. ’Ákondi ła’ nááná bináádaóltą’ (yę́ędą́ą́’ nahalingo) naaki ha’oodzíi’go ’ałhíyółtą’.Łah da zaatą’ii dóó saad ’át’éii t’áá ’aheełt’é nahalin łeh. ’Áko bee ’ał’ąą ’át’éhígíí doo bééhózin da.

Łah da, saad ’át’éii dóó saad zaatą’ii t’áá ’áłah ha’oodzíí’ bii’ chǫǫ’įįhgo, ’ááh yiłnínígíí łahgo ’át’įįh.

Kóyahdi ha’oodzíí’ biká’ígíí ’éí Joe dóó Louise t’áá łá’í dzíí’chil ’ałhíidzo:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(1)
Joe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CI
Joe and Louise are singing.

’Áhát’į́ saad, hataał, t’áá łá’í ’át’į́įgo baa yáti’; ’ábi’dil’íinii bąąh ’ádin:

(2)
Joe hataał.
Joe 3-sing.CI
Joe is singing.
(3)
*Joe Louise hataał.
Joe Louise 3-sing.CI
Joe Louise is singing.

Táá’ gone’ yisdzohígíí ’ání, hazhó’ó ha’oodzíí’ k’ehgo ’éí Joe Louise hazhi’go t’éiyá beiłt’é. Nááná nizhdilt’éego, Joe dóó Louise joolyéego, ’éí zaatą’ii [dóó] yízhi’ bitah góne’ ’aji’áahgo ’éí yee ’ałhíyółtą’. Díí kódahdi t’áá łá’í (1) yisdzohígi’ ’át’įįh. Zaat’ą’ii [dóó] bita’ si’ą́ągo ’éí nizhdilt’éego bee bééhózin łeh.

Diné k’ehjí, naaki dóó biʼaan dzíí’chilgo, ’éí ’ałhidii’nilgo bíighah ndi ’áhát’ínígíí ’éí lą́’í, táá’ dóó bi’aan biih dahiisdzohígíí [da] biih ji’ááh. ’Áko táá’ dóó bi’aan baa hwiinít’į́́įgo yeinít’į́:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(4)
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CI
Joe, Louise, and Kii are singing.

Bee ’ééhóziní kódahdi yisdzohígíí ’éí t’áá łá’í (1) dóó dį́į́’ (4) góne’’éí 'ázhí dzíí’chil bił ’ałhidiit’ą́. Nááná ła’ dzíí’chil tʼáá ’ákót’éego ’ałhidiit’ą́ągo bíighah. Díí kóyahdi yisdzohígíí bee ’ééhózin ’akéé’si’ání bíilts’i’go dzíí’chil wolyé:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(5)
Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
I crawled out of the cave and to the edge of the cliff.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(6)
Na’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.P
S/he shot them (e.g., arrows) over the bridge and under it.

Haʼoodzíí’ ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. ’Ałhidiit’ą́ągo ’ałdó’ bíighah. ’Ałʼaan ’át’éego zaatą’ii chǫǫʼį́įgo bíighah:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(7)
Kin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NI
I work in Flagstaff because I live there.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(8)
Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
I tumbled off the housetop but I didn’t get hurt.

Díí saad kóyahdi binaʼasdzooígíí ’éí saatsoh biyi’di zaatą’ii bikáá’. Bíilts’i’ -go ’éí saatsoh biyi’di ’át’éii bikáá’. Díí saad ’éí Young dóó Morgan bizaatsoh dabikáá’ (1987:23-24) [link].

Diné Bizaad Bilagáana Bizaad Da’ saad dah shijaa’ígíí ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish? dzíí’chil ’éí ’ałhidadiit’ą́
dóó ‘and’/‘and then’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP
’áádóó ‘and then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ‘so, so that, so then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ’índa ‘when, then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ndi ‘even so, even then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko shį́į́ ‘then maybe/ then probably’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko shį́į́ ’índa ‘then only’ ’aoo’ ha’oodzíí’
doodago ‘or’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP?
doodaii’ ‘or’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP?
-go ndaaga’ ha’oodzíí’, NP
háálá ‘for, because’ ’aoo’ ha’oodzíí’
-ii’ ‘and, and thereupon’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’índa ‘and only then’ ndaaga’ ha’oodzíí’
léi’ ‘because’, ‘inasmuch as’ or ‘in view of the fact that’ ’aoo’ ha’oodzíí’
ndi ‘but’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’azhą́…ndi ‘even though, despite the fact that, notwithstanding’ ’aoo’ (’Éí doodaii ’azhą́ saad ’át’éii ’át’é dóó ndi zaatą’ii ’át’é) ha’oodzíí’
ńt’éé’ past daats’í ha’oodzíí’
yę́ędą́ą́’ past ndaaga’ ha’oodzíí’
NP
’Ázhí dzíí’chil  (noun phrase)
PP
’akéé’si’ání dzíí’chil  (postpositional phrase)
EP
’akéé’si’ání bíilts’i’ dzíí’chil  (postpositional enclitic phrase)

Dzíí’chil ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. Díí ’aheiłt’éii (coordination) kodóó bee yójíi dooleeł. Bídéít’i’ii (subordination) ła’ ha’oodzíi’go dóó nááná ła’ ’áká’iilwo’ii chǫǫ’įįhgo ha’oodzíí’ nizhóní yileeh. Díí bee ’ał’ąą ’át’é. Naaki ha’oodzíí’go ’áłtsé ha’oodzíí’ígíí [-go] bíilts’i’, ’áajį’ t’ááłá’í ha’oodzíí’ yileeh. ’Áádóó ʼáłtsé haʼoodzííʼígíí ’ááh yiłnínígíí łahgo ’áyiił’įį.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(9)
Shilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them.

’Átsé dzíí’chil ’éí ła’ígíí yíká ’análwo’go hoolzhish bee bééhózin. T’áá díkwíijį’ da -go bii’ bíilts’i’go baa náháne’. Kwe’é ’ííshjání ’álnééh, -go dzíí’chil ’éí biniinaanii hólǫ́ǫgo yaa halne’:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(10)
’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
I didn’t say anything because I thought I might get myself into trouble.

’Áshjání ’álnéhígíí ’éí ’áłtsé haʼodzíʼígíí [-go] saatsoh biyi’ saad ’át’éii daasdzoh dóó saad biihi’níłí ’ałdó’ bii’ házhdí’įįh.

Ła’ binahjį’ ha’alzííd

Ha’oodzíí’ [-go] zaatą’ii ’éí t’áá ’ałk’idą́ą́’ ’ákót’éego baa yáti’ nít’éé’ jiní. (Schauber 1975 [link]).

ʼAłheełt’éego haʼoodzííʼ [-go] ’ałhíyółtą’. Bideená’ éí nít’éé’ ’áłdó’ chǫǫ’į́. ’Éí ’ahídínéelná doodaii ’ałhíyóltą’go chǫǫʼį́įgo ’át’é. (Łah da, saad ’át’éii nahalin łeh.)

Díí saad ła’ [-go] ’ahíyółta’ígíí saadtsoh biyi’ góne’ yisdzohíí ’éí saad ’át’éii yaa halne’.

Díí saad kwii yidzohíí [’azhą́…ndi.], [ndi] ’éí zaatą’ii ’át’é. ’Éí doodago t’áá ’áłah zaatą’ii ’át’é. Nááná díí saad [’azhą́] ’éí saad ’át’éii ’át’é ’áłdó’.

Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.

coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U

’Ashdladi oolkiłgo ’áko shį́į́ ’índa ákǫ́ǫ́ diikah.

five.at time-GO only until then there 1dpl-go.pl.I

’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?

meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F

’Ałk’idą́ą́’ tł’oh naadą́ą́’ dant’į́įhgo łį́į́’ doodaii’ béégashii da há hada’ał’éés ńt’éé’.

long.ago grass corn 3-ripen.I-GO horse or cow etc. 4-for 3-stomp.I past

’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.

quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home

’Áádóó éí haa daadzaa?

and.then TOP what pl-3-do.P

’áko

CONJ

’Áko ’índa ’ákǫ́ǫ́ dah diiyá.

after.that to.there start 1.go.I

’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.

first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F

’Áłtsé nééł’į́į́’ ’áko ’índa ’ííyą́ą́’.

first 1-look.P after.that 1.eat.P

’Ííyą́ą́dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.

1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.P

’índa

Ániid ’iiyą́ą́’áko ndi t’ah dichin nisin.

recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI

Át’ah ’índa shaa náádíídááł.

later 1-to again-2-come.F

Bááh łikanígíí ła’ nisin háálá ayóo łikan.

bread 3-be.sweet.NI.NOM some 3-1-want.NI because very 3-be.sweet.NI

Bichidí yichǫ’ yę́ędą́ą́’ ’ashkii t’áani’ nálwod.

3-vehicle 3-P-ruin past boy on.foot 3-P-return

Ch’aa dé ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.

travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.

Ch’iyáán ’íishłaa ’áádóó da’iidą́ą́’.

food 3-1-make.P CONJ 1Pl-eat.P

Ch’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.

food lots but water 3-none.NI

Daango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.

spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG

Damóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.

Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.F

Damóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.

Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.F

Dibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?

sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NI

Diné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.

Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P

Diné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.

people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEG

Díí kwe’é biká’ígíí ’índa bik’i’diitą́.

this here 3-on.NOM until.then 3-1.understand.P

dóó

CONJ

Hágo daaníigo ’áko ’índa ’ákǫ́ǫ́ níyá.

come.here 3.say.P-GO after.that towards 1.arrive.P

Hííłch’į’go ’íinda ta’iideeshnih.

evening.GO until 1-mix.dough.F

Hooghan ’adeeshłííł ndi tsineheeshjíí’ shee ’ádin.

hogan 1-build.F but lumber 1-with 3-none.NI

Hónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.

next.year until travel will.go.F 1-desire.

Joe dóó Louise hataał.

Joe and Louise 3-sing.CI

Kii łį́į́’ yizloh léi’ yí’diiłííd.

Kii horse 3-3-rope.SP CONJ 3-3-brand.I

léi’

Mósí dóó łeechą́ą́’ii’ baniłts’ood’ii’, bił hózhǫ́.

cat dog 3-1-feed.P-and 3-with 3-happy.NI

Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shí ʼadíílwoł.

rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.F

Shich’ahashkéé léi’ doo bíká ’iishyeed da.

1-3-upset.I since NEG 3-for 1-help.I NEG

Shimá bílájish chiideesh’įįł, hááláayóo deesk’aaz.

1-mother 3-gloves 3-1-use.F because very 3-be.cold.P

Shimá dóó shizhé’é Yootóodi ’ółta’ ńt’éé’.

1-mother and 1-father Santa.Fe-at 3-go.to.school.NI past

Shimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déago shhoogéé’.

1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X

Shíká ’anánílwo’ doodaii’ t’áadoo shaa nánít’íní.

1-for 3-run.R or just-neg 1-to 2-1-bother.I

Shį́įgo ’ahbínígo ’ashdladi dóó ’ałníi’go k’adę́ę ha’a’aah łeh.

summer-GO morning-GO five-at and half-GO almost 3-sunrise.I usually

Tsé binahjį’ kídíníikeeł dóó háádiilyįh.

rock 3-against 1du-sit.F and 1du-rest.F

Tsé nitsaa ’áko nidaaz.

stone 3-big CONJ 3-heavy

Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.

cave-from and cliff-to 1-crawl.P

Tł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.

last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP

Ła’ nídeezid yę́ędą́ą́’ ’áajigo niséyá.

one month past that-way-GO 1.go.P

Ła’ nídeezid yę́ędą́ą́’ ’áajigo niséyá.

one month past that-way-GO 1.go.P

Łį́į́’ bá ni’níłjoolgo ’índa kintahgóó diikah.

horse 3-for 2.feed.NCM.P only.then town-GO 3pl.go.F

ʼAwéé chʼídeeldloʼ; chʼiyáán bá ʼádaʼdoołííł dóó bá niʼdaʼdoonih.

baby 3-laugh.P food 3-for pl-3-2dpl-prepare.F and 3-for pl-3-2dpl-distribute.F