’Ahił ’áshjání ’álnééh ’ałhídayółtą’ígíí (zaatą’ii)
Díí Saad Dílzin saatsoh biyi’ ’ałhídayółtą’ígíí díkwíí shį́į́ ’ał’aan ’ádaat’é. Kwé’é daasdzoh: dóó, doodaii, ndi, háálá, ’Ahótą’ saad ’éí zaatą’ii (conjunction) kodóó bee yójíi dooleeł. Zaatą’ii ’éí naaki dóó biláahgo ha’oodzíí’ (dóó dzíí’chil dóó saad) ’ałhídayółtą’go t’ááłá’í ha’oodzíí’ (’éí doodaii’ dzíí’chil) yileeh. T’áá ’ałtso zaatą’ii ’ááh yiłnínígíí t’áá ’ał’ąą ’át’é.
Zaatą’ii ’éí saatsoh biyi’ígíí ’ííyisíí yeinít’į́. ’Ákondi ła’ nááná bináádaóltą’ (yę́ędą́ą́’ nahalingo) naaki ha’oodzíi’go ’ałhíyółtą’.Łah da zaatą’ii dóó saad ’át’éii t’áá ’aheełt’é nahalin łeh. ’Áko bee ’ał’ąą ’át’éhígíí doo bééhózin da.
Łah da, saad ’át’éii dóó saad zaatą’ii t’áá ’áłah ha’oodzíí’ bii’ chǫǫ’įįhgo, ’ááh yiłnínígíí łahgo ’át’įįh.
Kóyahdi ha’oodzíí’ biká’ígíí ’éí Joe dóó Louise t’áá łá’í dzíí’chil ’ałhíidzo:
Joe | dóó | Louise | hataał. |
Joe | and | Louise | 3-sing.CI |
Joe and Louise are singing. |
’Áhát’į́ saad, hataał, t’áá łá’í ’át’į́įgo baa yáti’; ’ábi’dil’íinii bąąh ’ádin:
Joe | hataał. |
Joe | 3-sing.CI |
Joe is singing. |
*Joe | Louise | hataał. |
Joe | Louise | 3-sing.CI |
Joe Louise is singing. |
Táá’ gone’ yisdzohígíí ’ání, hazhó’ó ha’oodzíí’ k’ehgo ’éí Joe Louise hazhi’go t’éiyá beiłt’é. Nááná nizhdilt’éego, Joe dóó Louise joolyéego, ’éí zaatą’ii [dóó] yízhi’ bitah góne’ ’aji’áahgo ’éí yee ’ałhíyółtą’. Díí kódahdi t’áá łá’í (1) yisdzohígi’ ’át’įįh. Zaat’ą’ii [dóó] bita’ si’ą́ągo ’éí nizhdilt’éego bee bééhózin łeh.
Diné k’ehjí, naaki dóó biʼaan dzíí’chilgo, ’éí ’ałhidii’nilgo bíighah ndi ’áhát’ínígíí ’éí lą́’í, táá’ dóó bi’aan biih dahiisdzohígíí [da] biih ji’ááh. ’Áko táá’ dóó bi’aan baa hwiinít’į́́įgo yeinít’į́:
Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. |
Joe | and | Louise | and | Kii | pl-3-sing.CI |
Joe, Louise, and Kii are singing. |
Bee ’ééhóziní kódahdi yisdzohígíí ’éí t’áá łá’í (1) dóó dį́į́’ (4) góne’’éí 'ázhí dzíí’chil bił ’ałhidiit’ą́. Nááná ła’ dzíí’chil tʼáá ’ákót’éego ’ałhidiit’ą́ągo bíighah. Díí kóyahdi yisdzohígíí bee ’ééhózin ’akéé’si’ání bíilts’i’go dzíí’chil wolyé:
Tsé’áándę́ę́’ | dóó | tsédáajį’ | ninish’na’. |
cave-from | and | cliff-to | 1-crawl.P |
I crawled out of the cave and to the edge of the cliff. |
Na’ná’á | biyaa | góne’ | dóó | báhátis | ’adiłt’oh. | |
bridge | 3-under | below | and | 3-across | 3-3-shoot.P | |
S/he shot them (e.g., arrows) over the bridge and under it. |
Haʼoodzíí’ ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. ’Ałhidiit’ą́ągo ’ałdó’ bíighah. ’Ałʼaan ’át’éego zaatą’ii chǫǫʼį́įgo bíighah:
Kin | Łánídi | naashnish | háálá | ’áadi | shaghan. |
Flagstaff | 1-work.I | because | there | 1-live.NI | |
I work in Flagstaff because I live there. |
Kin | bighą́ą́’dę́ę́’ | hadah | ’adzííłhaal | ndi | t’áadoo | ’ádadénih | da. |
house | 3-to-from | down | 1-tumble.P | but | NEG | RFLX-1-hurt.P | NEG |
I tumbled off the housetop but I didn’t get hurt. |
Díí saad kóyahdi binaʼasdzooígíí ’éí saatsoh biyi’di zaatą’ii bikáá’. Bíilts’i’ -go ’éí saatsoh biyi’di ’át’éii bikáá’. Díí saad ’éí Young dóó Morgan bizaatsoh dabikáá’ (1987:23-24) [link].
Diné Bizaad | Bilagáana Bizaad | Da’ saad dah shijaa’ígíí ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish? | dzíí’chil ’éí ’ałhidadiit’ą́ |
---|---|---|---|
dóó | ‘and’/‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP |
’áádóó | ‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko | ‘so, so that, so then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko ’índa | ‘when, then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko ndi | ‘even so, even then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko shį́į́ | ‘then maybe/ then probably’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko shį́į́ ’índa | ‘then only’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
doodago | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
doodaii’ | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
-go | ndaaga’ | ha’oodzíí’, NP | |
háálá | ‘for, because’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
-ii’ | ‘and, and thereupon’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’índa | ‘and only then’ | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
léi’ | ‘because’, ‘inasmuch as’ or ‘in view of the fact that’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
ndi | ‘but’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’azhą́…ndi | ‘even though, despite the fact that, notwithstanding’ | ’aoo’ (’Éí doodaii ’azhą́ saad ’át’éii ’át’é dóó ndi zaatą’ii ’át’é) | ha’oodzíí’ |
ńt’éé’ | past | daats’í | ha’oodzíí’ |
yę́ędą́ą́’ | past | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
- NP
- ’Ázhí dzíí’chil (noun phrase)
- PP
- ’akéé’si’ání dzíí’chil (postpositional phrase)
- EP
- ’akéé’si’ání bíilts’i’ dzíí’chil (postpositional enclitic phrase)
Dzíí’chil ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. Díí ’aheiłt’éii (coordination) kodóó bee yójíi dooleeł. Bídéít’i’ii (subordination) ła’ ha’oodzíi’go dóó nááná ła’ ’áká’iilwo’ii chǫǫ’įįhgo ha’oodzíí’ nizhóní yileeh. Díí bee ’ał’ąą ’át’é. Naaki ha’oodzíí’go ’áłtsé ha’oodzíí’ígíí [-go] bíilts’i’, ’áajį’ t’ááłá’í ha’oodzíí’ yileeh. ’Áádóó ʼáłtsé haʼoodzííʼígíí ’ááh yiłnínígíí łahgo ’áyiił’įį.
Shilééchąą’í | bił | na’nishkaadgo | jooł | bá | ’abíńjíshhałgo | yikéé’ | náádiilwo’. |
1-dog | 3-with | 1-herd.CI | ball | 3-for | 3-1-bat.R-GO | 3-after | 3-run.R |
When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them. |
’Átsé dzíí’chil ’éí ła’ígíí yíká ’análwo’go hoolzhish bee bééhózin. T’áá díkwíijį’ da -go bii’ bíilts’i’go baa náháne’. Kwe’é ’ííshjání ’álnééh, -go dzíí’chil ’éí biniinaanii hólǫ́ǫgo yaa halne’:
’Ádihodideesht’ih | sha’shin | nisingo | t’áadoo | ’atah | haasdzíi’ | da. |
Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. | |
I didn’t say anything because I thought I might get myself into trouble. |
’Áshjání ’álnéhígíí ’éí ’áłtsé haʼodzíʼígíí [-go] saatsoh biyi’ saad ’át’éii daasdzoh dóó saad biihi’níłí ’ałdó’ bii’ házhdí’įįh.
Ła’ binahjį’ ha’alzííd
Ha’oodzíí’ [-go] zaatą’ii ’éí t’áá ’ałk’idą́ą́’ ’ákót’éego baa yáti’ nít’éé’ jiní. (Schauber 1975 [link]).
ʼAłheełt’éego haʼoodzííʼ [-go] ’ałhíyółtą’. Bideená’ éí nít’éé’ ’áłdó’ chǫǫ’į́. ’Éí ’ahídínéelná doodaii ’ałhíyóltą’go chǫǫʼį́įgo ’át’é. (Łah da, saad ’át’éii nahalin łeh.)
Díí saad ła’ [-go] ’ahíyółta’ígíí saadtsoh biyi’ góne’ yisdzohíí ’éí saad ’át’éii yaa halne’.
Díí saad kwii yidzohíí [’azhą́…ndi.], [ndi] ’éí zaatą’ii ’át’é. ’Éí doodago t’áá ’áłah zaatą’ii ’át’é. Nááná díí saad [’azhą́] ’éí saad ’át’éii ’át’é ’áłdó’.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’ą́ nisin ndi shidíbé nído’ahígíí ’ádin.
meat.hunger 1-want.NI but 1-sheep 4-butcher.F 3-1.none.NI’Azhą́ nízaadi naagháa ndi bídin nishłį́.
even.though 3-be.far.away.NI-at 3-walks even.though 3-in.need.of 1-be.NI’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę k’ad ’índa baa nídahane’.
past pl-3.tell.story.I old now until.now 3-for pl-3.tell.story.I’Ałk’idą́ą́’ tł’oh naadą́ą́’ dant’į́įhgo łį́į́’ doodaii’ béégashii da há hadahwiił’éés ńt’éé’.
long.ago grass corn 3-ripen.I-GO horse or cow etc. 4-for 3-stomp.I past’Áádóó ch’íníyá nít’ę́ę́’ shik’ijiijéé’.
and.then out-1-go.P past 1-on-4-attack.pl.P’Áádóó éí haa daadzaa?
and.then TOP what pl-3-do.P’Áko ’índa yáníłti’ bidííniid.
after.that 2.talk.I 3-1.told.P’Áłtsé nééł’į́į́’ ’áko ’índa ’ííyą́ą́’.
first 1-look.P after.that 1.eat.P’Ííyą́ą́’ dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.
1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.P’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PAhwééh yishdlį́į́ ’áko ’índa ch’éénásdzíd.
coffee 3-1.drink.P when 3-1.wake.up.PBéeso bá hooghan góne’ shił ha’ashch’ą́ą́l dóó ’azéé’ííł’íní bił yah ’ííyá.
money 3-for building inside 1-with 3-go.up.as.elevator.P and doctor 3-with into 1-GO.PCh’ééh déyá léi’ t’óó hanáshyį́į́h.
try 1.go.P since just 1.rest.ICh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NIChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.FDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.Pbee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top offind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -gi atfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- yę́ędą́ą́’ past
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- accompaniment
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
Diné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.
people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEGDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futureDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo hazhó’ó ’adiist’a’ da léi’ t’óó shaa daadloh.
NEG good reflex-1.hear.NI NEG since just me.at pl.3.laugh.IHágo daaníigo ’áko ’índa ’ákǫ́ǫ́ níyá.
come.here 3.say.P-GO after.that towards 1.arrive.PHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhapsbee ’ééhóziní
- háí whofind in Navajo Questions Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- doodago or
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- daats’í maybe, perhaps, possiblyfind in Navajo Adverb Lexicon
Hííłch’į’go ’íinda ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FHooghan ’adeeshłííł ndi tsineheeshjíí’ shee ’ádin.
hogan 1-build.F but lumber 1-with 3-none.NIHoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.
Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.FJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CIKii łį́į́’ yizloh léi’ yí’diiłííd.
Kii horse 3-3-rope.SP CONJ 3-3-brand.INa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.PNanise’ígíí ch’iiyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah ya’ádahoot’ééh dooleeł.
plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI futureNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.FNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog futurebee ’ééhóziní
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowfind in Navajo Adverb Lexicon
- ’índa and only then
- Progressive (Prog)find in Navajo Verb Modes
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
Shich’ahashkéé léi’ doo bíká ’iishyeed da.
1-3-upset.I since NEG 3-for 1-help.I NEGShicheii déidiiłjeeh’ii’, hoozdohgóó nahisiitą́.
1-grandfather 3-3-built.fire.P-and warm-to 3-sit.PShileechąą’í halǫ́ǫ́ ńt’éé’ są biisxé.
1-dog have past old.age 3-die.of.PShimá tanaashgiizh ’áyiilaago ’áádóó deiilts’ee’.
1-mother pudding 3-make.P-GO and.then pl-3-1dpl-eat.MM.PShimá dóó shizhe’é ’éiyáhá Kin Łánígóó naazh'áázh.
1-mother and 1-father TOP building many-to 3-roundtrip.pl.SPShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUTbee ’ééhóziní
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- ’áko shį́į́ then maybe, then probably
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- ’áhonissin be awarefind in Navajo Verb Modes
- dooleeł futurefind in Navajo Adverb Lexicon
Tó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áh’hoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI futureTł’éédą́ą́’ t’áadoo hazhó’í ’ííłhaazh da léi’ bił nisin.
night.last NEG good 1.sleep.P NEG since sleepy 3-1.desire.NIÁniid iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NIbee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agofind in Navajo Adverb Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’áko ndi even so, even then
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercoverfind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- nisin think, wantfind in Navajo Verb Modes