’Ahił ’áshjání ’álnééh ’ałhídayółtą’ígíí (zaatą’ii)

Díí Saad Dílzin saatsoh biyi’ ’ałhídayółtą’ígíí díkwíí shį́į́ ’ał’aan ’ádaat’é. Kwé’é daasdzoh: dóó, doodaii, ndi, háálá, ’Ahótą’ saad ’éí zaatą’ii (conjunction) kodóó bee yójíi dooleeł. Zaatą’ii ’éí naaki dóó biláahgo ha’oodzíí’ (dóó dzíí’chil dóó saad) ’ałhídayółtą’go t’ááłá’í ha’oodzíí’ (’éí doodaii’ dzíí’chil) yileeh. T’áá ’ałtso zaatą’ii ’ááh yiłnínígíí t’áá ’ał’ąą ’át’é.

Zaatą’ii ’éí saatsoh biyi’ígíí ’ííyisíí yeinít’į́. ’Ákondi ła’ nááná bináádaóltą’ (yę́ędą́ą́’ nahalingo) naaki ha’oodzíi’go ’ałhíyółtą’.Łah da zaatą’ii dóó saad ’át’éii t’áá ’aheełt’é nahalin łeh. ’Áko bee ’ał’ąą ’át’éhígíí doo bééhózin da.

Łah da, saad ’át’éii dóó saad zaatą’ii t’áá ’áłah ha’oodzíí’ bii’ chǫǫ’įįhgo, ’ááh yiłnínígíí łahgo ’át’įįh.

Kóyahdi ha’oodzíí’ biká’ígíí ’éí Joe dóó Louise t’áá łá’í dzíí’chil ’ałhíidzo:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(1)
Joe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CI
Joe and Louise are singing.

’Áhát’į́ saad, hataał, t’áá łá’í ’át’į́įgo baa yáti’; ’ábi’dil’íinii bąąh ’ádin:

(2)
Joe hataał.
Joe 3-sing.CI
Joe is singing.
(3)
*Joe Louise hataał.
Joe Louise 3-sing.CI
Joe Louise is singing.

Táá’ gone’ yisdzohígíí ’ání, hazhó’ó ha’oodzíí’ k’ehgo ’éí Joe Louise hazhi’go t’éiyá beiłt’é. Nááná nizhdilt’éego, Joe dóó Louise joolyéego, ’éí zaatą’ii [dóó] yízhi’ bitah góne’ ’aji’áahgo ’éí yee ’ałhíyółtą’. Díí kódahdi t’áá łá’í (1) yisdzohígi’ ’át’įįh. Zaat’ą’ii [dóó] bita’ si’ą́ągo ’éí nizhdilt’éego bee bééhózin łeh.

Diné k’ehjí, naaki dóó biʼaan dzíí’chilgo, ’éí ’ałhidii’nilgo bíighah ndi ’áhát’ínígíí ’éí lą́’í, táá’ dóó bi’aan biih dahiisdzohígíí [da] biih ji’ááh. ’Áko táá’ dóó bi’aan baa hwiinít’į́́įgo yeinít’į́:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(4)
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CI
Joe, Louise, and Kii are singing.

Bee ’ééhóziní kódahdi yisdzohígíí ’éí t’áá łá’í (1) dóó dį́į́’ (4) góne’’éí 'ázhí dzíí’chil bił ’ałhidiit’ą́. Nááná ła’ dzíí’chil tʼáá ’ákót’éego ’ałhidiit’ą́ągo bíighah. Díí kóyahdi yisdzohígíí bee ’ééhózin ’akéé’si’ání bíilts’i’go dzíí’chil wolyé:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(5)
Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
I crawled out of the cave and to the edge of the cliff.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(6)
Na’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.P
S/he shot them (e.g., arrows) over the bridge and under it.

Haʼoodzíí’ ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. ’Ałhidiit’ą́ągo ’ałdó’ bíighah. ’Ałʼaan ’át’éego zaatą’ii chǫǫʼį́įgo bíighah:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(7)
Kin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NI
I work in Flagstaff because I live there.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(8)
Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
I tumbled off the housetop but I didn’t get hurt.

Díí saad kóyahdi binaʼasdzooígíí ’éí saatsoh biyi’di zaatą’ii bikáá’. Bíilts’i’ -go ’éí saatsoh biyi’di ’át’éii bikáá’. Díí saad ’éí Young dóó Morgan bizaatsoh dabikáá’ (1987:23-24) [link].

Diné Bizaad Bilagáana Bizaad Da’ saad dah shijaa’ígíí ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish? dzíí’chil ’éí ’ałhidadiit’ą́
dóó ‘and’/‘and then’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP
’áádóó ‘and then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ‘so, so that, so then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ’índa ‘when, then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko ndi ‘even so, even then’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko shį́į́ ‘then maybe/ then probably’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’áko shį́į́ ’índa ‘then only’ ’aoo’ ha’oodzíí’
doodago ‘or’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP?
doodaii’ ‘or’ ’aoo’ ha’oodzíí’, NP, PP, EP?
-go ndaaga’ ha’oodzíí’, NP
háálá ‘for, because’ ’aoo’ ha’oodzíí’
-ii’ ‘and, and thereupon’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’índa ‘and only then’ ndaaga’ ha’oodzíí’
léi’ ‘because’, ‘inasmuch as’ or ‘in view of the fact that’ ’aoo’ ha’oodzíí’
ndi ‘but’ ’aoo’ ha’oodzíí’
’azhą́…ndi ‘even though, despite the fact that, notwithstanding’ ’aoo’ (’Éí doodaii ’azhą́ saad ’át’éii ’át’é dóó ndi zaatą’ii ’át’é) ha’oodzíí’
ńt’éé’ past daats’í ha’oodzíí’
yę́ędą́ą́’ past ndaaga’ ha’oodzíí’
NP
’Ázhí dzíí’chil  (noun phrase)
PP
’akéé’si’ání dzíí’chil  (postpositional phrase)
EP
’akéé’si’ání bíilts’i’ dzíí’chil  (postpositional enclitic phrase)

Dzíí’chil ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. Díí ’aheiłt’éii (coordination) kodóó bee yójíi dooleeł. Bídéít’i’ii (subordination) ła’ ha’oodzíi’go dóó nááná ła’ ’áká’iilwo’ii chǫǫ’įįhgo ha’oodzíí’ nizhóní yileeh. Díí bee ’ał’ąą ’át’é. Naaki ha’oodzíí’go ’áłtsé ha’oodzíí’ígíí [-go] bíilts’i’, ’áajį’ t’ááłá’í ha’oodzíí’ yileeh. ’Áádóó ʼáłtsé haʼoodzííʼígíí ’ááh yiłnínígíí łahgo ’áyiił’įį.

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(9)
Shilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them.

’Átsé dzíí’chil ’éí ła’ígíí yíká ’análwo’go hoolzhish bee bééhózin. T’áá díkwíijį’ da -go bii’ bíilts’i’go baa náháne’. Kwe’é ’ííshjání ’álnééh, -go dzíí’chil ’éí biniinaanii hólǫ́ǫgo yaa halne’:

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

(10)
’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
I didn’t say anything because I thought I might get myself into trouble.

’Áshjání ’álnéhígíí ’éí ’áłtsé haʼodzíʼígíí [-go] saatsoh biyi’ saad ’át’éii daasdzoh dóó saad biihi’níłí ’ałdó’ bii’ házhdí’įįh.

Ła’ binahjį’ ha’alzííd

Ha’oodzíí’ [-go] zaatą’ii ’éí t’áá ’ałk’idą́ą́’ ’ákót’éego baa yáti’ nít’éé’ jiní. (Schauber 1975 [link]).

ʼAłheełt’éego haʼoodzííʼ [-go] ’ałhíyółtą’. Bideená’ éí nít’éé’ ’áłdó’ chǫǫ’į́. ’Éí ’ahídínéelná doodaii ’ałhíyóltą’go chǫǫʼį́įgo ’át’é. (Łah da, saad ’át’éii nahalin łeh.)

Díí saad ła’ [-go] ’ahíyółta’ígíí saadtsoh biyi’ góne’ yisdzohíí ’éí saad ’át’éii yaa halne’.

Díí saad kwii yidzohíí [’azhą́…ndi.], [ndi] ’éí zaatą’ii ’át’é. ’Éí doodago t’áá ’áłah zaatą’ii ’át’é. Nááná díí saad [’azhą́] ’éí saad ’át’éii ’át’é ’áłdó’.

Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Aghaa’ hooghan góne’ shijool.

wool house inside 3-lie.NCM.SPN

’Aseezį́ binaaltsoos biníkádinishchid.

gossip 3-paper 3-through-1-stick.finger.P

’Atsą́ą́’ ła’ jóyą́ą’ le’.

ribs some 4-eat.O desire

’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.

long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay

’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.

long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay

’Ałk’idą́ą́’ tóniteel bąąhgóó tádííyáhę́ę bénááshnii’.

long.ago ocean 3-beside-along around-1-past 3-1-remember.P

’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.

quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home

-nánii

-tis

-ts’ą́ą́’, -ts’á

bik’ídideesdis

3DO-1-wrap.it.around.it.F

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo sh bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd sh báá hózin.

formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI

Chaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.

shade.house 3-under-at 2-drive.F

Chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?

car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NI

Chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?

car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NI

Chʼééh jiyáán doo łikan da, wóóyą́ą́ʼ.

watermelon NEG sweet NEG 3-3-eat.O

Da’ naadą́’ísh nee hólǫ́?

Q corn-Q 2-with 3-exist.NI

Da’ shééhonísin?

Q 1-2-know.NI

Deenásts’aa’ sh naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.

ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.P

dizhdidoołjah

3DO-4-start.fire.F

Díí na’ach’ąą’ígíí ’éí Diné bee ’iiná shį́į́ wolyé.

TOP 3-picture.I-ÍGÍÍ Navajo 3-by.means.of living perhaps 3-name.NI

Díkwíí lá ninááhai?

how.many Q 2-winter

Díidí háísh bichidí?

this who-Q 3-car

Ha’at’iish náádaadi’ní?

what-Q again-pl-3-say.I

Ha’át’éegoshą’ ’ayóo náníldzid?

why-Q very 2-fear.I

ha’naa (Ib. tsé’naa)

haa yit’é (hait’é), haa yit’éego (hait’éego)

Haaʼísh niʼnis´bąąs?

where-Q 3-1-park.F

hadoołbįįd

3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.P

hadíníilchał

3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).F

Hodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.

after.a.while-GO bread blue some 1-eat.F

Hoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.

Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC

Háidígíí ááhdi?

which.one-ÍGÍÍ 3-2-to say

Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.

Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CI

Jáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.

John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.F

Mósí yázhí chizhtah yiyah yilwod.

kitten woodpile.among 3-under 3-run.P

nidasoołkáá’

pl-3DO-2dpl-investigate.it.P

Nighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.

over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.I

Niłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?

2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI

Níwe, doo aghaa’ bee nijinée da!

stop NEG wool 3-with 3-4-play.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Shitah honeezgaigo, doo naashnish da dooleeł.

1-body 3-pain.P-GO NEG 1-work.I NEG 3-become.F

Shizhé’é mósí néidiiłts’in ńt’éé’ biyaa haalwodgo ná’ádoolts’in.

1-father cat 3-3-act.with.fist.P past 3-under 3-go.P-GO REFL-3-act.with.fist.P

Shí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad sh bééhózin.

I contrary only English 3-language 1-with 3-know.P

T’áá ’ashání ’ashą́ą ndi sitsį’ yę́ę ’áádįįł.

just 1-eat.I-í 1-eat.I but 1-flesh past 3-dwindle.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

T’áá ká k’éé’óshchxǫǫh

Neg 1-erase.O

yishdlą́ą́’

3DO-1-drink.it.P

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

Łééchąą’í ’ałch’į’ yiil’aad.

dog RECIP-toward 3-1du-sic.P

Ńló bik’ee hooghan góne’ yah ’aniidzood.

hail 3-on.account.of house areal-in 3-in 1Pl-flee.P

“Shich’e’e’ baa shíni' diniine’ t’ahdíish doo yá’át’ééh da?

1-daughter 3-about 1-mind 2-say.P still-Q NEG well NEG