’Ahił ’áshjání ’álnééh ’ałhídayółtą’ígíí (zaatą’ii)
Díí Saad Dílzin saatsoh biyi’ ’ałhídayółtą’ígíí díkwíí shį́į́ ’ał’aan ’ádaat’é. Kwé’é daasdzoh: dóó, doodaii, ndi, háálá, ’Ahótą’ saad ’éí zaatą’ii (conjunction) kodóó bee yójíi dooleeł. Zaatą’ii ’éí naaki dóó biláahgo ha’oodzíí’ (dóó dzíí’chil dóó saad) ’ałhídayółtą’go t’ááłá’í ha’oodzíí’ (’éí doodaii’ dzíí’chil) yileeh. T’áá ’ałtso zaatą’ii ’ááh yiłnínígíí t’áá ’ał’ąą ’át’é.
Zaatą’ii ’éí saatsoh biyi’ígíí ’ííyisíí yeinít’į́. ’Ákondi ła’ nááná bináádaóltą’ (yę́ędą́ą́’ nahalingo) naaki ha’oodzíi’go ’ałhíyółtą’.Łah da zaatą’ii dóó saad ’át’éii t’áá ’aheełt’é nahalin łeh. ’Áko bee ’ał’ąą ’át’éhígíí doo bééhózin da.
Łah da, saad ’át’éii dóó saad zaatą’ii t’áá ’áłah ha’oodzíí’ bii’ chǫǫ’įįhgo, ’ááh yiłnínígíí łahgo ’át’įįh.
Kóyahdi ha’oodzíí’ biká’ígíí ’éí Joe dóó Louise t’áá łá’í dzíí’chil ’ałhíidzo:
Joe | dóó | Louise | hataał. |
Joe | and | Louise | 3-sing.CI |
Joe and Louise are singing. |
’Áhát’į́ saad, hataał, t’áá łá’í ’át’į́įgo baa yáti’; ’ábi’dil’íinii bąąh ’ádin:
Joe | hataał. |
Joe | 3-sing.CI |
Joe is singing. |
*Joe | Louise | hataał. |
Joe | Louise | 3-sing.CI |
Joe Louise is singing. |
Táá’ gone’ yisdzohígíí ’ání, hazhó’ó ha’oodzíí’ k’ehgo ’éí Joe Louise hazhi’go t’éiyá beiłt’é. Nááná nizhdilt’éego, Joe dóó Louise joolyéego, ’éí zaatą’ii [dóó] yízhi’ bitah góne’ ’aji’áahgo ’éí yee ’ałhíyółtą’. Díí kódahdi t’áá łá’í (1) yisdzohígi’ ’át’įįh. Zaat’ą’ii [dóó] bita’ si’ą́ągo ’éí nizhdilt’éego bee bééhózin łeh.
Diné k’ehjí, naaki dóó biʼaan dzíí’chilgo, ’éí ’ałhidii’nilgo bíighah ndi ’áhát’ínígíí ’éí lą́’í, táá’ dóó bi’aan biih dahiisdzohígíí [da] biih ji’ááh. ’Áko táá’ dóó bi’aan baa hwiinít’į́́įgo yeinít’į́:
Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. |
Joe | and | Louise | and | Kii | pl-3-sing.CI |
Joe, Louise, and Kii are singing. |
Bee ’ééhóziní kódahdi yisdzohígíí ’éí t’áá łá’í (1) dóó dį́į́’ (4) góne’’éí 'ázhí dzíí’chil bił ’ałhidiit’ą́. Nááná ła’ dzíí’chil tʼáá ’ákót’éego ’ałhidiit’ą́ągo bíighah. Díí kóyahdi yisdzohígíí bee ’ééhózin ’akéé’si’ání bíilts’i’go dzíí’chil wolyé:
Tsé’áándę́ę́’ | dóó | tsédáajį’ | ninish’na’. |
cave-from | and | cliff-to | 1-crawl.P |
I crawled out of the cave and to the edge of the cliff. |
Na’ná’á | biyaa | góne’ | dóó | báhátis | ’adiłt’oh. | |
bridge | 3-under | below | and | 3-across | 3-3-shoot.P | |
S/he shot them (e.g., arrows) over the bridge and under it. |
Haʼoodzíí’ ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. ’Ałhidiit’ą́ągo ’ałdó’ bíighah. ’Ałʼaan ’át’éego zaatą’ii chǫǫʼį́įgo bíighah:
Kin | Łánídi | naashnish | háálá | ’áadi | shaghan. |
Flagstaff | 1-work.I | because | there | 1-live.NI | |
I work in Flagstaff because I live there. |
Kin | bighą́ą́’dę́ę́’ | hadah | ’adzííłhaal | ndi | t’áadoo | ’ádadénih | da. |
house | 3-to-from | down | 1-tumble.P | but | NEG | RFLX-1-hurt.P | NEG |
I tumbled off the housetop but I didn’t get hurt. |
Díí saad kóyahdi binaʼasdzooígíí ’éí saatsoh biyi’di zaatą’ii bikáá’. Bíilts’i’ -go ’éí saatsoh biyi’di ’át’éii bikáá’. Díí saad ’éí Young dóó Morgan bizaatsoh dabikáá’ (1987:23-24) [link].
Diné Bizaad | Bilagáana Bizaad | Da’ saad dah shijaa’ígíí ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish? | dzíí’chil ’éí ’ałhidadiit’ą́ |
---|---|---|---|
dóó | ‘and’/‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP |
’áádóó | ‘and then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko | ‘so, so that, so then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko ’índa | ‘when, then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko ndi | ‘even so, even then’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko shį́į́ | ‘then maybe/ then probably’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’áko shį́į́ ’índa | ‘then only’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
doodago | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
doodaii’ | ‘or’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’, NP, PP, EP? |
-go | ndaaga’ | ha’oodzíí’, NP | |
háálá | ‘for, because’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
-ii’ | ‘and, and thereupon’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’índa | ‘and only then’ | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
léi’ | ‘because’, ‘inasmuch as’ or ‘in view of the fact that’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
ndi | ‘but’ | ’aoo’ | ha’oodzíí’ |
’azhą́…ndi | ‘even though, despite the fact that, notwithstanding’ | ’aoo’ (’Éí doodaii ’azhą́ saad ’át’éii ’át’é dóó ndi zaatą’ii ’át’é) | ha’oodzíí’ |
ńt’éé’ | past | daats’í | ha’oodzíí’ |
yę́ędą́ą́’ | past | ndaaga’ | ha’oodzíí’ |
- NP
- ’Ázhí dzíí’chil (noun phrase)
- PP
- ’akéé’si’ání dzíí’chil (postpositional phrase)
- EP
- ’akéé’si’ání bíilts’i’ dzíí’chil (postpositional enclitic phrase)
Dzíí’chil ’ahíidzohgo ’éí t’áá ’aheiłt’éego ’ahił naalnish. Díí ’aheiłt’éii (coordination) kodóó bee yójíi dooleeł. Bídéít’i’ii (subordination) ła’ ha’oodzíi’go dóó nááná ła’ ’áká’iilwo’ii chǫǫ’įįhgo ha’oodzíí’ nizhóní yileeh. Díí bee ’ał’ąą ’át’é. Naaki ha’oodzíí’go ’áłtsé ha’oodzíí’ígíí [-go] bíilts’i’, ’áajį’ t’ááłá’í ha’oodzíí’ yileeh. ’Áádóó ʼáłtsé haʼoodzííʼígíí ’ááh yiłnínígíí łahgo ’áyiił’įį.
Shilééchąą’í | bił | na’nishkaadgo | jooł | bá | ’abíńjíshhałgo | yikéé’ | náádiilwo’. |
1-dog | 3-with | 1-herd.CI | ball | 3-for | 3-1-bat.R-GO | 3-after | 3-run.R |
When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them. |
’Átsé dzíí’chil ’éí ła’ígíí yíká ’análwo’go hoolzhish bee bééhózin. T’áá díkwíijį’ da -go bii’ bíilts’i’go baa náháne’. Kwe’é ’ííshjání ’álnééh, -go dzíí’chil ’éí biniinaanii hólǫ́ǫgo yaa halne’:
’Ádihodideesht’ih | sha’shin | nisingo | t’áadoo | ’atah | haasdzíi’ | da. |
Joe | dóó | Louise | dóó | Kii | dahataał. | |
I didn’t say anything because I thought I might get myself into trouble. |
’Áshjání ’álnéhígíí ’éí ’áłtsé haʼodzíʼígíí [-go] saatsoh biyi’ saad ’át’éii daasdzoh dóó saad biihi’níłí ’ałdó’ bii’ házhdí’įįh.
Ła’ binahjį’ ha’alzííd
Ha’oodzíí’ [-go] zaatą’ii ’éí t’áá ’ałk’idą́ą́’ ’ákót’éego baa yáti’ nít’éé’ jiní. (Schauber 1975 [link]).
ʼAłheełt’éego haʼoodzííʼ [-go] ’ałhíyółtą’. Bideená’ éí nít’éé’ ’áłdó’ chǫǫ’į́. ’Éí ’ahídínéelná doodaii ’ałhíyóltą’go chǫǫʼį́įgo ’át’é. (Łah da, saad ’át’éii nahalin łeh.)
Díí saad ła’ [-go] ’ahíyółta’ígíí saadtsoh biyi’ góne’ yisdzohíí ’éí saad ’át’éii yaa halne’.
Díí saad kwii yidzohíí [’azhą́…ndi.], [ndi] ’éí zaatą’ii ’át’é. ’Éí doodago t’áá ’áłah zaatą’ii ’át’é. Nááná díí saad [’azhą́] ’éí saad ’át’éii ’át’é ’áłdó’.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aghaa’ hooghan góne’ shijool.
wool house inside 3-lie.NCM.SPN’Aseezį́ binaaltsoos biníkádinishchid.
gossip 3-paper 3-through-1-stick.finger.P’Atsą́ą́’ ła’ jóyą́ą’ le’.
ribs some 4-eat.O desire’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idą́ą́’ tóniteel bąąhgóó tádííyáhę́ę bénááshnii’.
long.ago ocean 3-beside-along around-1-past 3-1-remember.P’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home-nánii
-ts’ą́ą́’, -ts’á
bik’ídideesdis
3DO-1-wrap.it.around.it.FCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CIbee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledgefind in Navajo Verb Modes
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallyfind in Navajo Adverb Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- k’ad nowfind in Navajo Adverb Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- bééhózin there is knowledgefind in Navajo Verb Modes
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
Chaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIChʼééh jiyáán doo łikan da, wóóyą́ą́ʼ.
watermelon NEG sweet NEG 3-3-eat.ODa’ naadą́’ísh nee hólǫ́?
Q corn-Q 2-with 3-exist.NIDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.Pdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDíí na’ach’ąą’ígíí ’éí Diné bee ’iiná shį́į́ wolyé.
TOP 3-picture.I-ÍGÍÍ Navajo 3-by.means.of living perhaps 3-name.NIDíkwíí lá ninááhai?
how.many Q 2-winterDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHa’át’éegoshą’ ’ayóo náníldzid?
why-Q very 2-fear.Iha’naa (Ib. tsé’naa)
haa yit’é (hait’é), haa yit’éego (hait’éego)
Haaʼísh niʼnis´bąąs?
where-Q 3-1-park.Fhadoołbįįd
3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).FHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.FHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISCbee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off offind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- instrumental
- -di atfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- sédá sitfind in Navajo Verb Modes
- -yaa under, beneath, downfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CIJáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.
John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.FMósí yázhí chizhtah yiyah yilwod.
kitten woodpile.among 3-under 3-run.Pnidasoołkáá’
pl-3DO-2dpl-investigate.it.PNighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.INiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CIbee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- bééhózin there is knowledgefind in Navajo Verb Modes
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- bééhózin there is knowledgefind in Navajo Verb Modes
Níwe, doo aghaa’ bee nijinée da!
stop NEG wool 3-with 3-4-play.I NEGShitah honeezgaigo, doo naashnish da dooleeł.
1-body 3-pain.P-GO NEG 1-work.I NEG 3-become.FShizhé’é mósí néidiiłts’in ńt’éé’ biyaa haalwodgo ná’ádoolts’in.
1-father cat 3-3-act.with.fist.P past 3-under 3-go.P-GO REFL-3-act.with.fist.PShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PT’áá ’ashání ’ashą́ą ndi sitsį’ yę́ę ’áádįįł.
just 1-eat.I-í 1-eat.I but 1-flesh past 3-dwindle.Progyishdlą́ą́’
3DO-1-drink.it.PYiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CIbee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowfind in Navajo Adverb Lexicon
- -di atfind in Navajo Postposition Lexicon
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions Lexicon
- Future (F)find in Navajo Verb Modes
- yíshą́ eat itfind in Navajo Verb Modes
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- nisin think, wantfind in Navajo Verb Modes