An example search has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.

morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F

’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.

2-3-photograph.I neg 2-blink.O

’Ashkii yázhí ’ayóo hwe’ádílááh.

boy little very 3-mischief
listenloadingplaying

The little boy is very mischievous.

’ałk’idą́ą́’

listenloadingplaying

long ago, formerly

’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.

long.ago very areal-rain.I past

Bikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?

chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NI

Ch’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.

in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.Prog

Ch’į́į́góó ch’ééh tádííyá.

fail in.vain 1-go.P

Chidí kǫ́ǫ́ ndaajeehígíí t’áá ’ániidígo dahodeezlįįd.

car here 3-run.pl.I-COMP just recently pl-3-become.P
listenloadingplaying

These cars that run around here just recently came into existence, cars are a recent invention.

Chidí naat’a’í nihił dah diit’a’.

airplane 1dpl-with up 3-fly.P

daats’í

listenloadingplaying

maybe, perhaps, possibly

dah

listenloadingplaying

up (at an elevation), off (as in starting off), static (holding)

Dééh yaassííd léi’ ’ayóo sido lá.

tea 3-1-pour.I because very 3-hot.SPN disc

Diné k’asdą́ą́’ t’áá ’ałtso bichidí dahólǫ́ dííshjį́į́góó.

person nearly everyone 3-car pl-exist.N nowadays
listenloadingplaying

Nearly everyone has a car nowadays.

Doo t’áá k’ad ’ííłta’ da.

NEG just now 1-go.school.P NEG
listenloadingplaying

I don’t want to go to school.

Doondó’ ’ółta’ da.

NEG 3-go.school.NI NEG
listenloadingplaying

He doesn’t even go to school.

dooshą’ léi’ --- lá

ha’naa (Ib. tsé’naa)

Haa nízahjį’ hanínáshyįh dooleeł t’áá ’ákwíí jį́?

how 3-long.N-up.to 1-rest.R FUT every day

haahláyéé

listenloadingplaying

don’t dare

hah

listenloadingplaying

fast, quick

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo sh yá’áhoot’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG

Háí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?

who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps

Hoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.

Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.F

K’ad cháshk’eh góyaa tó de ’anool’ąął.

now wash down water up 3-rise.Prog
listenloadingplaying

The water’s rising now down in the wash.

K’ad shį́į́ deesk’aaz hodooleeł.

now probably cold area-become.F
listenloadingplaying

Now it will probably turn cold.

Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.

house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG

Na’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.

1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P

Ná’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!

watch 1-away 3-1-take.apart.O don’t

ni’sełkǫ́ǫ́’ léi’ yéigo bąąh ch’ééh déyá

1-swim.P because very 3-on in.vain 1-go.P

Nidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?

2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I neg

Sha’ałchíní ayóó niłch’í naalkídi deineł’į́ ’áko ndi shí éí shináá bąą adin.

1-children very air 3-move.I 3-3.look.I however I 1-eyes 3-on doesn’t exist.

She’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.

1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGO

Shicheii t’áá ’íiyisíí hastihgo biniinaa kónááhoot’éhí doo na’ádódlíi da.

1-grandfather very 3-old.N-GO because next.year NEG 3-expect.live.NP NEG 
listenloadingplaying

Since my grandfather is very old he doesn’t expect to be alive next year at this time.

Shilééchąą yázhí shikéé’ yildlosh ńt’éé’ hashtł’ish yiih yildloozh.

1-dog little 1-behind 3-walk.Prog past mud 3-into 3-walk.P

Shínaaí chidí b dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.

older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.P

Sohodizingo t’áá ká nídoó’nééh.

prayer-GO neg 2-get.up.O

T’áadoo yaa nidanoht’áhí.

NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-Í

T’áá ch’ééh ’ásht’į́įgo bįįh biyaaghah ’eelwod.

just in.vain 1-act.NI-GO deer 3-around.corner 3- run.away.P
listenloadingplaying

I was still trying (to get a bead) when the deer went around a corner and disappeared.

T’áá ká ’ooshháásh lágo.

neg 1-go.to.sleep.O LÁGO

T’áá kwe’é shiba’ sínídáa doleeł.

just right.here 1-waiting.for 2-sit.SPN FUT

Tsinaabąąs bee nida’abąąsgo shi’dizhchį́.

wagon 3-with pl-3-drive.I-GO 1-pass-born.P

Tó ńlį́įgo ha’naa niníyáá ńt’éé’ kohgo tó bínéés’ąąd.

water 3-be.N-GO area-across 1-walk.P past here water 3-rise.P
listenloadingplaying

When I waded across the river the water came up to here.

Yá’át’éehgo yínááł.

be.good.I-GO 2-go.sg.Prog
listenloadingplaying

You are walking well.

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

łah

listenloadingplaying

once, at one time, once upon a time

łahágóó

listenloadingplaying

in a few places

ʼÁkǫ́ǫ́ nił deeshʼash tʼáadóo nchaaígo tʼéiyá.

there 2-with 1-go.du.F NEG 2-cry.DI-Í-GO only